Ústavní soud (ÚS) „srozumitelně a jasně utnul celé klubko diskuzí“ z posledních měsíců, míní ústavní právník Ondřej Preuss z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Reaguje na rozhodnutí ÚS, který odmítnul stížnosti na skryté koalice. Politolog Petr Jüptner z Fakulty sociálních věd UK se ale domnívá, že debata bude po volbách znovu pokračovat, a to o takzvané uzavírací klauzuli. O problematice diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
Preuss vyložil, že podle zákona – a rozhodnutí ÚS – je koalice skutečně jen to, co se samo za koalici považuje a označí, respektive co je následně na volebním lístku nazváno jako koalice.
Z rozsudku také vyplývá, že postup registračních úřadů při nahlašování kandidatur je formální – jen se „podívají na příslušnou kolonku“, z níž vyčtou, zda se dané uskupení za koalici považuje, či nikoliv, podle toho pak proces dokončí.
Preuss také vysvětlil, že není možné – pokud to zákon neříká či nezakazuje nepřiznané koalice – dovozovat nad rámec práva omezení, tím pádem je nepřípustné nějaké uskupení vylučovat ze hry, případně jej „transformovat proti jeho vůli“.
Možné legislativní úpravy
Jüptner soudí, že způsob odůvodnění je jak z pohledu politologa, tak z pohledu demokratické soutěže politických stran „zcela v pořádku a správně“. Domnívá se však, že diskuze bude po volbách znovu pokračovat – právě s ohledem na legislativu a související volební zákon a uzavírací klauzuli (ta vymezuje, kolik procent hlasů musí subjekt ve volbách získat, aby se dostal do Poslanecké sněmovny, a to buď jako strana, nebo koalice). Klauzule by dle právního výkladu měla vést k omezení fragmentace Poslanecké sněmovny, nicméně dle Jüptnera k tomuto účelu „úplně neslouží“.
Strany, které spolu kandidují, mezi sebou uzavírají „velmi komplikované dohody, které se týkají financí, míst na kandidátkách“, dodal Jüptner. „Někdy dokonce založí úplně novou stranu, pod jejíž značkou potom kandidují,“ zmínil.
Připomněl, že „projekt Stačilo!“ není první strategií, která reaguje na problém přiznaných a nepřiznaných koalic. „I kdyby se Ústavní soud teď k projektu Stačilo! postavil negativně nebo restriktivně, tak politické strany by bezpochyby bez problému našly nějaký způsob, jak to obcházet,“ popsal.
Preuss se nedomnívá, že přijdou nápady na zásahy do volebního zákona. „To by byl scénář, kdyby (Ústavní) soud zasáhnul,“ zdůvodnil. Samotný vstup do nepřiznané koalice jsou prý politické a další náklady, sněmovna by tak podle jeho úsudku byla ještě fragmentovanější, kdyby daná legislativa neexistovala.
Výhoda poslaneckého klubu
Zmínil také otázku poslaneckých klubů. Odkázal na současné volební období, kdy si Piráti – byť kandidovali v koalici a získali celkem čtyři mandáty – mohli založit vlastní poslanecký klub.
Výhoda to je dle Preusse jednak finanční, pak také díky přednostnímu právu pro předsedu klubu. V nadcházejících volbách se do dolní komory může dostat nějaká nepřiznaná koalice, za některou z těch stran tam budou dva tři poslanci, ti ale budou stát v pozadí, protože nebudou mít svůj vlastní klub, podotkl.
U nepřiznaných koalic je pak dle Jüptnera tlak na to, aby byly před volbami jednotné. „Všichni aktéři jsou motivovaní,“ upozornil s tím, že „hlavní strana“ koalice potřebuje partnery k tomu, aby překonala uzavírací klauzuli, zatímco malé strany nemají šanci se jinak dostat.
