Michálek po nálezu ÚS mluví o oligarších, Schillerová o dobré zprávě

Předseda poslaneckého klubu Jakub Michálek o novele o střetu zájmů (zdroj: ČT24)

Ústavní soud (ÚS) opět umožnil předsedovi opozičního hnutí ANO Andreji Babišovi a podobným oligarchům vlastnit média, komentoval předseda pirátských poslanců Jakub Michálek verdikt ústavních soudců. Zrušení úpravy novely o střetu zájmů, za níž Michálek stál, podle něj není dobrou zprávou pro demokracii. Změnu zákona o střetu zájmů chce v parlamentu prosadit znovu. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová nález přivítala.

Novela vznikla podle ÚS jako neústavní přílepek. ÚS zasáhl kvůli vadám legislativního procesu, kritizoval parlamentní kulturu, obsahem zákona se nezabýval. Iniciátor novely Michálek dříve připustil, že chtěl opozici překvapit a obejít „legislativní peklo“. Jinak by se podle něj na jeho návrh nedostalo.

„Vyhrály obstrukce nad vůlí většiny. Většina Čechů souhlasí, že politici nemají vlastnit média a brát miliardy dotací do svých firem. Nechci, abychom dopadli jako v Maďarsku. Proto budu navrhovat, aby změnu zákona o střetu zájmů schválil parlament znovu,“ reagoval na nález Michálek.

Podle expředsedy Pirátů Ivana Bartoše už novela ve sněmovně je k dispozici. „Předpokládám, že strany, které pozměňovací návrh podporovaly, by ho podporovat měly, pokud je reálný jejich boj proti oligarchizaci politické scény,“ dodal.

Za sedmdesát poslanců ANO vystupovala u soudu právě Schillerová. Úterní nález je podle ní dobrou zprávou i pro budoucí menšiny ve sněmovně. „Do legislativního procesu nepatří moment překvapování, netransparentnost, přílepkování,“ prohlásila.

Předsedkyně poslaneckého klubu Alena Schillerová o situaci u Ústavního soudu (zdroj: ČT24)

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš rozhodnutí soudu nekomentoval. Pouze na plénu sněmovny, kde se vyjadřoval k plánu vlády na navýšení poplatků za sledování České televize a Českého rozhlasu, na Michálkovu adresu poznamenal, že asi onemocněl, když se to dozvěděl. „Žijeme v krajině, kde se přijímají zákony proti Babišovi a já jsem chtěl poprosit novináře, aby mi nepsali o vyjádření,“ řekl.

Místopředseda ANO Radek Vondráček rozhodnutí soudu kvituje jako racionální a logické, zákonnost by neměla být ohýbána v zájmu účelového politického boje, míní. Místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO) v Interview ČT24 dodal, že „svoboda vlastnit jakýkoliv majetek by měla být i u politiků a kohokoli, kdo veřejně vystupuje“. Politici by se podle něj měli hlídat jiným způsobem.

Hostem pořadu Interview ČT24 byl místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (zdroj: ČT24)

Fiala vzal rozhodnutí na vědomí

Premiér Petr Fiala (ODS) vzal rozhodnutí soudu na vědomí. „Je důležité, že se po delší době vyjasnily některé procesní otázky týkající se rozhodování sněmovny,“ tlumočil vyjádření premiéra jeho mluvčí.

Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob novinářům ve sněmovně řekl, že vládní koalice si nastuduje závěry ohledně přílepků a „samozřejmě“ bude do budoucna postupovat tak, aby byla tvorba zákonů v souladu s nimi. Za zásadní považuje, že soud nerozporoval pevný termín sněmovního hlasování kvůli obstrukcím. „Soud opět konstatuje, že není možné obstrukcemi destruovat parlamentní demokracii,“ doplnil.

UK: Helena Válková a Michal Bláha k rozhodnutí ÚS (zdroj: ČT24)

Šéf lidovců Marek Výborný uvedl, že rozhodnutí soudu plně respektuje. Současně vnímá, že nejde o nález celého soudu. „Je důležité, že nehodnotí obsah, ale legislativní proces,“ konstatoval s tím, že je třeba hledat limity prosazování názorů většiny v dolní komoře.

Místopředseda ODS a ministr dopravy Martin Kupka (ODS) poznamenal, že i přes rozhodnutí soudu oddělení mediálního a politického světa na místě stále je. Nejdříve je podle něj ale třeba prodiskutovat další kroky, které by požadavky soudu naplnily, a předešlo se podobným výhradám v budoucnu. „Tady se už v historii ukázalo, co spojení vrcholného politika a vlastnictví klíčových médií mělo za efekt, přičemž ani mediálnímu světu to neprospívalo. Otázka je, jak to udělat, aby to mířilo na podobné případy a mohlo obstát v testu Ústavního soudu,“ dodal.

Preuss: Zásah je překvapivý

Za přílepky se označují pozměňovací návrhy, které zákonodárci připojí i k obsahově nesouvisejícímu návrhu zákona. „Pokud jde o legislativní proces, lze vnímat pozitivně jakoukoliv snahu kultivace tohoto procesu. I Ústavní soud v nálezu velmi ostře apeluje na všechny politické síly zastoupené v parlamentu, aby provedly nějakou výraznější úpravu pravidel. I Ústavnímu soudu je jasné, že takhle to dál nejde,“ uvedl v pořadu 90' ČT24 ústavní právník Ondřej Preuss.

90′ ČT24: Přílepky mají v české legislativě tradici (zdroj: ČT24)

Závěry nálezu však podle něj mohou přesto směřovat k prohloubení „nešvarů“, které lze v dolní komoře sledovat. Sněmovní většina totiž podle něj znovu bude řešit obstrukční jednání přerušením diskuze, což je podle něj také porušení jednacího řádu, možná závažnější než ony diskutované přílepky.

Podle Preusse je překvapivé, že ÚS zasáhl, když v minulosti například u valorizačního nálezu takto nečinil. V roce 2007 prý sice ÚS přílepek zrušil, od té doby však na podobný krok nepřistoupil. Preuss i v tom vidí nekonzistentnost.

Načítání...