Den po volbách navštívil předseda ANO a úřadující premiér Andrej Babiš prezidenta Miloše Zemana na lánském zámku. Předem tvrdil, že se schůzka nemá týkat výsledku voleb, z Lán odjel bez komentáře poté, co Zemana odvezla sanitka do nemocnice. Podle hradního mluvčího prezident na jednání Babiše nepověřil vyjednáváním o vládě, píší Lidovky.cz. Ve volbách získala nejvíce hlasů koalice SPOLU, ale Babišovo ANO má díky volebnímu systému o jednoho poslance více. SPOLU však má s koalicí PirátiSTAN většinu ve sněmovně a oba bloky již vyzvaly prezidenta, aby vyjednáváním o sestavení vlády pověřil lídra SPOLU Petra Fialu.
Volby do Poslanecké sněmovny 2021
- 8:53
Slovenský tisk hodnotí výsledek voleb v Česku jako naději pro střední Evropu. Povolební vývoj v zemi ale podle slovenských médií ovlivní hospitalizace prezidenta Zemana.
- 8:24
Redaktor ČT Petr Vašek předpokládá, že do nové sněmovny pošle vláda návrh státního rozpočtu v podobné podobě, v jakém byl ve staré. Ve sněmovně mu ale hrozí velké změny.
- 7:00
Podle ústavního právníka Jana Kuklíka má veřejnost právo vědět, jaký je zdravotní stav prezidenta, který nyní hraje důležitou roli při sestavování nové vlády.
„Blahopřeji vítězům voleb a všem poslancům, kteří byli zvoleni, bez ohledu na jejich příslušnost k politickým stranám a uskupením. Přeji jim mnoho úspěchů v jejich další práci,“ vzkázal den po volbách prezident Miloš Zeman. Jeho mluvčí zveřejnil prohlášení krátce poté, co za Zemanem na lánský zámek přijel premiér Andrej Babiš (ANO).
Ten však avizoval, že jde o předem domluvenou schůzku, která se nemá týkat výsledku voleb. Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) nicméně poznamenal, že vyjednávací tým hnutí by mohl mít po nedělním setkání v Lánech více informací.
Babiš přijel na jednání před jedenáctou dopoledne a kolem poledne Lány opustil vedlejším vchodem poté, co prezidenta odvezla sanitka do nemocnice, aniž by se ke schůzce s hlavou státu jakkoli vyjádřil. Konkrétní reakce nezazněla ani od prezidenta nebo jeho lidí.
Až později hradní mluvčí uvedl, že Babiš od prezidenta zatím pověření k jednání o sestavení příští vlády nezískal. „Ano, toto mohu potvrdit. O tom bychom informovali standardní cestou,“ napsal webu Lidovky.cz mluvčí prezidenta Zemana Jiří Ovčáček.
SPOLU žádá pro Fialu pověření k jednání o vládě, sestavit ji chce i Babiš
Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) již v sobotu večer oznámila společně s koalicí Pirátů a Starostů podpis memoranda o povolebním vyjednávání. Obě uskupení se v dokumentu zavazují, že chtějí dohromady vytvořit většinovou vládu. V Poslanecké sněmovně budou mít zástupci koalic dohromady 108 mandátů.
„Strany deklarují vůli vytvořit společně vládu a žádají prezidenta, aby pověřil Petra Fialu jednáním o sestavení takové vlády,“ píše se v memorandu, z nějž citoval lídr koalice SPOLU a možný budoucí premiér Petr Fiala (ODS). Lídr koalice PirátiSTAN Ivan Bartoš (Piráti) označil memorandum za první krok na cestě k sestavení demokratické vlády.
I Babiš by ale chtěl sestavovat novou vládu. Očekává, že po další schůzce se Zemanem, která je domluvená na středu, bude jasné, zda jej hlava státu pověří jednáním o sestavení vlády. Prezident má pravomoc jmenovat premiéra a Miloš Zeman v minulosti avizoval, že sestavením kabinetu pověří předsedu nejsilnější politické strany, nikoliv koalice.
Ústava a povolební vyjednávání
O vládě chce Babiš jednat s vítěznou koalicí SPOLU, naopak vyloučil diskuze s Piráty a Starosty. O preferenci spolupráce se SPOLU se zmínil v sobotu i hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) . Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) se zase nechal slyšet, že hnutí bude chtít jednat s jednotlivými stranami, nikoliv koalicemi, jelikož ty podle něj nemají velkou perspektivu.
Představitelé SPOLU případnou dohodu s ANO odmítají – například místopředseda ODS Zbyněk Stanjura konstatoval, že rozhovory s Babišovým subjektem nepřipadají v úvahu.
Lídr vítězné koalice SPOLU Fiala upozornil, že dle ústavy se kabinet musí opírat o většinu v Poslanecké sněmovně, které se vláda odpovídá. „Budeme očekávat, jak se k tomu postaví pan prezident Zeman, ale to podstatné je, že tuto skutečnost nemůže ignorovat,“ předeslal Fiala.
Zatímco lhůty prezidentovi pro jmenování premiéra ústava neukládá, jednoznačnou kotvou pro povolební dění je v případě sněmovny. Ta se v novém složení musí sejít nejpozději třicet dní od voleb. Na ustavující schůzi se volí předseda dolní komory či jeho místopředsedové a předsedové výborů. I o těchto postech budou muset politici po volbách vyjednávat.
O místa ve vedení sněmovny či poslaneckých výborů se budou ucházet kromě již zmiňovaných úspěšných uskupení také zákonodárci z řad SPD, která oslovila 9,56 procenta voličů a její poslanci utvoří přesně desetinu nové dolní komory. Předseda SPD Tomio Okamura označil chystaná povolební vyjednávání o vládě za mimořádně zajímavá a avizoval, že co se týče sněmovních postů, bude SPD jednat se všemi stranami.
Úpadek levice
Naopak pod pětiprocentní hranicí pro vstup do sněmovny zůstaly dvě levicové strany – sociální demokraté a komunisté. Prvně jmenovaná formace bude v dolní komoře chybět po více než třech dekádách, komunisté poprvé po revoluci. Předsedové obou stran – Jan Hamáček (ČSSD) i Vojtěch Filip (KSČM) – už v důsledku výsledků oznámili své rezignace.
Sociálním demokratům podle politologa Daniela Kroupy uškodila účast ve vládě s ANO. V koalici s tímto hnutím ČSSD vládla od roku 2013 – nejprve jako větší, posléze jako menší partner. „Sociální demokraté balancovali dlouhou dobu kolem hranice pěti procent a ukazuje se, že politika pana Hamáčka po vyloučení svých oponentů ve straně byla špatná,“ domnívá se Kroupa.
Ke konci komunistů politolog poznamenal, že se dal očekávat. Poukázal na loňské krajské volby, v nichž KSČM získala pouhá čtyři procenta hlasů. Voliči od sociální demokracie a komunistů odešli podle Kroupových slov především proto, že jejich strany se prezentovaly jako zastánci zájmu zaměstnanců a chudých lidí, a přitom se spojily s velkokapitalistou, který sleduje svůj ekonomický prospěch.
Zatímco Hamáček k vypadnutí ČSSD ze sněmovny a vlastní rezignaci řekl, že jeho kritici dostanou šanci stranu „převzít a něco s ní udělat“, Filip považuje absenci levice v nové sněmovně za problém: „Zúžení politického spektra na konzervativce a liberály se mi jeví jako dlouhodobě nemožné a vede to k poruchám, které vidíme například v Polsku,“ okomentoval v sobotu volební výsledky.
Přes milion propadlých hlasů
Vůbec nejsilnějším mimosněmovním uskupením se nakonec stala PŘÍSAHA Roberta Šlachty. Nováček na politické scéně zaujal čtvrt milionu občanů a předseda hnutí označil tento výsledek za velký úspěch a závazek vůči voličům.
Jmenované tři strany, které zůstaly před branami dolní komory českého parlamentu, volilo bezmála sedm set tisíc voličů. Dalších více než 370 tisíc občanů dalo hlas subjektům, které nepřesáhly ani tři procenta. Ve výsledku tak propadlo největší množství hlasů od roku 1996.
Přestože se do sněmovny neprobojovaly, dosáhly i menší politické formace na finanční podporu od státu. Ten letos celkově vyplatí stranám a hnutím zhruba půl miliardy korun. Suma se rozdělí mezi osm uskupení, která získala více než 1,5 procenta hlasů.
Nepoměr mezi Piráty a Starosty
A zatímco Robert Šlachta je spokojený, aniž by se jeho PŘÍSAHA do sněmovny dostala, částečné zklamání panuje v táboře koalice Pirátů a Starostů. Má sice sedmatřicet mandátů, a je tedy třetí nejsilnější silou v dolní komoře, mezi oběma formacemi ale panuje značný rozdíl v zastoupení – zákonodárců v barvách starostů usedne ve sněmovních lavicích třiatřicet, pirátští budou pouze čtyři poslanci.
Za nepoměr sil v této koalici může kroužkování, na nějž pirátští kandidáti doplatili. Předseda strany Ivan Bartoš připustil, že neočekával, že by kroužkovací kampaň počtem pirátských poslanců tak výrazně zahýbala, nepředpokládá ale, že „nové pořádky“ nějak změní fungování koalice.
Ze strany už se ale ozývají hlasy, podle nichž účast v koalici Piráty poškodila. Myslí si to například předseda středočeských Pirátů Josef Bouše nebo dosavadní poslanec této strany Lukáš Kolářík. Prvně jmenovaný prohlásil, že příště by Piráti měli kandidovat samostatně.
Lídr Starostů Vít Rakušan už nicméně ujistil, že obě strany budou v povolebních jednáních vystupovat jednotně. Dezinformační kampaň proti Pirátům podle Rakušana vstoupí do dějin politologie, lídr STAN poděkoval Bartošovi, který podle něj útokům čelil srdnatě.
Kde kroužkování pomáhalo
Kroužkování naopak pomohlo kandidátkám. Žen bude v Poslanecké sněmovně vůbec nejvíc v novodobých dějinách a podle iniciativy Zakroužkuj ženu novým poslankyním pomohly právě zejména preferenční hlasy, bez nichž by se dvanáct političek do dolní komory nedostalo.
Obecně se vítězem kroužkování stal Vít Rakušan. Bývalý starosta Kolína získal téměř šedesát tisíc preferenčních hlasů. Na druhém místě se v této metrice umístila předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová s více než 49 tisíci hlasy. Třetí místo zaujal Petr Fiala, jehož zakroužkovalo přes 38 tisíc voličů. Zhruba o dvě stovky za Fialou zaostal Babiš.
Díky preferenčním hlasům se na půdě sněmovny potkají dva bratři – k Tomio Okamurovi se v dolní komoře připojí Hayato Okamura (KDU-ČSL), kterého mezi zákonodárce vyslalo z patnáctého místa více než 24 tisíc kroužků.
