Nejvíc preferenčních hlasů dostal Rakušan, ve sněmovně vedle sebe zasednou i bratři Okamurové

Vítězem letošních sněmovních voleb v počtu preferenčních hlasů, a to jak v absolutních číslech, tak v procentech, se stal předseda STAN Vít Rakušan, který za koalici PirátiSTAN kandidoval ve Středočeském kraji, kde dřív působil jako starosta Kolína. Získal asi 60 tisíc hlasů.

Druhou nejúspěšnější kandidátkou podle počtu preferenčních hlasů se stala pražská lídryně koalice SPOLU a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která získala víc než 49 tisíc hlasů.

Třetí místo zaujal lídr koalice SPOLU a předseda ODS Petr Fiala, když mu v Jihomoravském kraji dalo preferenční hlas víc než 38 500 voličů. Čtvrtý skončil dosavadní premiér a předseda ANO Andrej Babiš, který v Ústeckém kraji získal rovněž přes 38 tisíc hlasů, ale za Fialou zaostával asi o dvě stovky hlasů.

V procentech získal druhé místo po Rakušanovi lídr Volného bloku Lubomír Volný s téměř 34 procenty v Moravskoslezském kraji. Volný blok se ale do Poslanecké sněmovny se svým volebním výsledkem nedostal. Třetí místo podle hlasů v procentech zaujal představitel Starostů Jan Farský rovněž s 32,7 procenta. Čtvrtý podle podílu v procentech byl Babiš následovaný předsedou Pirátů Ivanem Bartošem.

Preferenční hlasy ve volbách
Zdroj: ČT24

Stálice Benda či bratři Okamurovi

Sněmovní matador Marek Benda (ODS) získal přes třiadvacet tisíc hlasů. V roce 2017 mu poslanecké křeslo pomohlo získat 6183 hlasů. V roce 2010 se do Poslanecké sněmovny díky preferenčním hlasům dostal až z desátého místa.

Díky preferenčním hlasům se ve sněmovně sejdou nově dva bratří Okamurové. Dosavadní místopředseda sněmovny a předseda SPD Tomio Okamura se bude v jednacím sále setkávat s Hayatem Okamurou (KDU-ČSL), kterého na kandidátce koalice SPOLU vyslalo do dolní komory z 15. místa víc než čtyřiadvacet tisíc kroužků na volebních lístcích.

Nahrávám video

Pražská lídryně ČSSD a ministryně práce Jana Maláčová obdržela 25,6 procenta preferenčních hlasů, což bylo v absolutním čísle kolem 6400 hlasů. V pořadí podle procent byla na osmém místě s 25,6 procenta.

Pražská dvojka ČSSD a bývalý předseda Zelených Matěj Stropnický dostal přes třicet tisíc hlasů, což bylo kolem 12,4 procenta. Předseda ČSSD Jan Hamáček dostal ve Středočeském kraji po sečtení všech okrsků 4843 hlasů, což je 15,01 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 3 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 4 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 8 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 9 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.