Voliči rozhodli o novém složení Poslanecké sněmovny a v následujících dnech a týdnech Česko čeká nová dělba moci. Nejpozději do třiceti dní se sejde nová dolní komora, která také zvolí své orgány, prezident republiky pak vybere politika, kterého pověří jednáním o sestavení vlády. Většinu po volbách sice mají dosud opoziční koalice, první, kdo míří za Zemanem, je ale dosavadní premiér Andrej Babiš.
Zasedání nové Poslanecké sněmovny svolá po sněmovních volbách prezident republiky do 30 dnů od voleb. Neučiní-li tak, sejde se sněmovna 30. den po dni voleb. Zasedání sněmovny je stálé, nepřerušuje se a trvá po celé čtyřleté volební období. Jednotlivé plenární schůze Poslanecké sněmovny svolává obvykle předseda Poslanecké sněmovny.
Poslanci se sejdou po svém zvolení na ustavující schůzi, kterou svolá bývalý předseda Poslanecké sněmovny, je-li poslancem. Není-li bývalý předseda poslancem, svolá schůzi, za předpokladu, že je poslancem, nejstarší bývalý místopředseda, a není-li poslancem žádný z bývalých místopředsedů, nejstarší poslanec.
Ustavující schůzi zahájí a až do zvolení nového předsedy sněmovny i řídí poslanec, který ji svolal. Volba nového předsedy přitom může být zásadní pro tvorbu nové vlády, o tom ale více níže.
Poté, co si poslanci zvolí svého předsedu, ten se pak již může ujmout řízení schůze. Poslanci si pak pod jeho vedením rozhodnou o tom, kolik místopředsedů sněmovna bude mít a následně si je zvolí. Potom si poslanci zřídí své výbory a stanoví počty jejich členů.
Zásadní pro chod komory jsou poslanecké kluby, a to i ze strategických důvodů - předseda klubu má přednostní právo vystoupit ve sněmovní rozpravě, stejně tak klub může požádat o přestávku v jednání, což strany využívají například při obstrukcích. Navíc pro politiky představuje materiální zázemí. K ustavení poslaneckého klubu je třeba nejméně tří poslanců.
Nová vláda
Hlavním smyslem nové Poslanecké sněmovny je utvořit novou vládu. V tom má zásadní roli prezident republiky. Ten většinou nejprve pověří některého z politiků jednáním o sestavení vlády. Pověření jednáním o sestavení vlády Ústava nezná ani neříká, do kdy má prezident předsedu vlády jmenovat. Při svém výběru není nijak vázán, ale zvyklostí je, že jmenuje lídra strany, která zvítězila ve volbách.
Prezident Miloš Zeman již v minulosti avizoval, že chce pověřit lídra vítězné strany a nebude brát ohledy na případné koalice - touto optikou by tedy šlo o Andreje Babiše, který se má také v neděli s prezidentem Zemanem setkat. SPOLU termín nemá.
„Dosavadní opozice získala jasnou většinu v Poslanecké sněmovně, Ústava mluví jasně, vláda se musí opírat o většinu v Poslanecké sněmovně. Budeme očekávat, jak se k tomu postaví pan prezident Zeman, ale to podstatné je, že tuto skutečnost nemůže ignorovat,“ reagoval lídr vítězné koalice SPOLU Petr Fiala.
Zásadním pro ústavní pořádek je jmenování předsedy vlády od prezidenta. Na návrh premiéra pak prezident také jmenuje jednotlivé členy kabinetu. Tím začíná pro premiéra boj s časem. Vláda totiž do třiceti dní od jmenování premiéra předstupuje před Poslaneckou sněmovnu a žádá ji o důvěru.
V Poslanecké sněmovně se o důvěře hlasuje tak, že každý zúčastněný poslanec nahlas řekne, zda je pro vyslovení důvěry či nikoliv. Vláda získá důvěru, jestliže ji podpoří nadpoloviční většina přítomných poslanců. Obecně přitom platí, že poslanci mohou hlasovat a přijímat rozhodnutí za přítomnosti alespoň jedné třetiny, tedy 67 poslanců z celkových 200.
Pokud nová vláda důvěru nezíská, prezident opět jmenuje nového premiéra a jeho ministry a proces se opakuje. Tato vláda musí znovu do 30 dnů požádat sněmovnu o důvěru.
Když ani druhý takto jmenovaný kabinet u poslanců neuspěje, přichází ke slovu právě předseda Poslanecké sněmovny. Prezident pak totiž musí jmenovat premiéra na jeho návrh.
V případě, že ani tato vláda nezíská do 30 dnů od poslanců důvěru, vyplýtvají se všechny tři pokusy, může prezident sněmovnu rozpustit a do 60 dnů pak následují předčasné volby.
