Hledání vládní většiny v nové Poslanecké sněmovně, která vzejde z víkendových voleb, by podle děkana pražských práv Jana Kuklíka mělo s ohledem na pandemická rizika probíhat rychleji než v předchozích letech. Prohlásil to v Interview ČT24 a upozornil i na nezbytnou úlohu prezidenta, jenž je v těchto dnech ovšem zdravotně indisponovaný.
Děkan pražských práv: Povolební vyjednávání by měla být rychlá, novou vládu můžeme potřebovat
Kuklík v Interview ČT24: Jednání by měla být rychlá (zdroj: ČT24)
Prezident podle ústavy jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh také jednotlivé členy kabinetu. Vláda – třicet dní od jmenování premiéra – pak předstupuje před Poslaneckou sněmovnu a žádá ji o důvěru.
Jmenování premiérem ale ještě v českých zvyklostech předchází pověření o sestavení vlády, méně formální krok, při kterém hlava státu v rámci povolebních vyjednávání určuje politika, který se na nově zformované politické mapě snaží najít sněmovní většinu.
Na Pražský hrad a zámek v Lánech se přitom tento rok soustřeďuje pozornost ještě před tím, než hlava státu vstoupí do povolební politické situace. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček totiž oznámil, že je nejvyšší ústavní činitel čtrnáct dní nemocný, a upravuje plánovaný program.
Podle Ovčáčka sice Zemana jeho potíže nijak neomezují ve výkonu ústavních povinností, zprávy o zdravotní indispozici ale přicházejí jen několik dní poté, co Zeman ukončil hospitalizaci v Ústřední vojenské nemocnici.
Podle děkana Právnické fakulty Karlovy univerzity Jana Kuklíka se nyní nedá předjímat, zda a případně jak prezidentův zdravotní stav povolební situaci zkomplikuje, upozorňuje nicméně na to, že po hlasování bude role hlavy státu důležitá – a že by se letošní skládání vlády nemělo příliš prodlužovat.
„Jsme v situaci, která může být v důsledku pandemie taková, že bychom měli mít novou vládu co nejrychleji. Nejsme v klasické době, kdy bychom mohli na novu vládu vyčkávat týdny nebo měsíce. Jednání by měla být rychlá,“ poznamenal Kuklík.
Part pro předsedu Poslanecké sněmovny
Tuzemská ústava je podle něj připravená i na hypotetickou situaci, že by prezident funkci nemohl vykonávat - buď že by sám abdikoval, nebo by se na tom shodly obě komory parlamentu.
„Pak (ve druhé zmíněné situaci) by byl prezident nadále prezidentem, úřad by nevykonával, a ústava by část jeho pravomocí svěřovala předsedovi vlády a část předsedovi Poslanecké sněmovny. Kdo by rozhodoval o pověření a jmenování předsedy vlády, by byl předseda sněmovny,“ dodává Kuklík.
Mandát současným poslancům i vedení celé dolní komory vyprší jednadvacátého října, nová Poslanecká sněmovna se k ustavující schůzi sejde nejpozději třicet dnů po volbách. „Je důležité si uvědomit, že volba předsedy Poslanecké sněmovny by v takové situaci nabyla ještě většího významu, než jaký je s touto funkcí obyčejně spojován,“ poznamenává Kuklík.