V letošních volbách propadl více než milion hlasů. Znamená to, že preference milionu voličů nebude mít vliv na složení Poslanecké sněmovny. Propadlých hlasů je nejvíce za celou dobu samostatné České republiky.
Do Poslanecké sněmovny se probojovaly čtyři volební politické strany, samostatně kandidující hnutí ANO a SPD a dvě koalice, které jsou složeny z pěti stran. Motivace voličů rozhodnout ve volbách byla nejvyšší od roku 1998, volební účast totiž přesáhla 65 procent.
Do volebního klání zasáhlo celkem 5 375 090 voličů, kteří odevzdali ve volbách platný hlas. Pětina z nich však propadla; celkem 1 069 359 hlasujících nebude mít na sněmovní politiku vliv. Voliči totiž v těchto případech dali hlasy stranám, které nepřekročily hranici nutnou pro přepočet hlasů na mandáty.
Mnoho předvolebních průzkumů naznačovalo, že kolem pětiprocentní hranice se pohybuje několik relativně významných politických stran. Jednalo se o ČSSD, KSČM nebo i nově vzniklé uskupení PŘÍSAHA Roberta Šlachty. Všechny tyto tři strany nakonec propadly.
Nejlépe z nich uspěla formace Roberta Šlachty, který označil výsledek za velký úspěch a také za velký závazek vůči voličům. PŘÍSAHA získala ještě více hlasů než sociální demokraté, naopak nejmenší podporu měli komunisté. Jen tyto tři strany volilo téměř sedm set tisíc voličů. Dalších více než 370 tisíc voličů dalo svůj hlas politickým subjektům, které nezískaly ani tříprocentní podporu.
Nejvíce propadlých hlasů od roku 1996
Tolik hlasů ve sněmovních volbách ještě nikdy nepropadlo. Dosavadním maximem byly volby v roce 2010, ve kterých propadlo více než 985 tisíc hlasů pro strany mimo dolní komoru. Naopak nejméně jich bylo v roce 2006, kdy mimosněmovní strany získaly 319 tisíc hlasů.
- 1996: 676 479
1998: 675 675
2002: 597 428
2006: 319 153
2010: 985 075
2013: 625 031
2017: 316 659
2021: 1 069 359
Svoji roli v tak vysokém počtu propadlých hlasů mohl sehrát i nový volební systém. Voliči s ním neměli zkušenost a nevěděli, jak proporčně se bude chovat a jaké bude vykazovat výsledky. Mohli být motivováni volit menší strany s nadějí, že strany pětiprocentní hranici překročí a dosáhnou na vyšší počet mandátů, než by dosáhly před čtyřmi lety.
Dalším faktorem je jistě také to, že podobně programově zaměřené strany mířily na podobné voliče. Hlasy se pak mezi stranami tříštily. Ukázkou mohou být strany, které se vymezovaly vůči řešením kolem epidemie covidu-19 a které odmítaly lockdown. Z mimosněmovních stran se jednalo například o koalici Trikolory, Svobodných a Soukromníků, dále Volný blok, Otevřeme Česko a Švýcarskou demokracii. Dohromady získaly více než čtvrt milionu hlasů.
