Voliči zamíří po čtyřech letech ke sněmovním volbám. Žádná změna v samotném způsobu hlasování je nečeká. Přesto budou tyto volby nové, významně se změnil přepočet odevzdaných hlasů na mandáty a to bude mít i dopad na výsledky. Jak tedy funguje nový volební systém?
Na přepočtu hlasů na mandáty se letos projeví nový volební systém. Cílí na větší proporčnost
Do podoby volebního systému poměrně razantně zasáhnul Ústavní soud. Reagoval tak na stížnost skupiny jednadvaceti senátorů, která mu byla předložena v roce 2017. Po přibližně třech a půl letech soud začátkem února vyhlásil nález, kterým zrušil některé pasáže volebního zákona – konkrétně ty, které se týkaly přepočtu hlasů na mandáty.
Stalo se tak osm měsíců před termínem voleb, který oproti zvyklostem vyhlásil prezident Miloš Zeman nečekaně brzy již na konci roku 2020. Volební zákon patří mezi normy, u kterých je nezbytné, aby se na nich shodla jak Poslanecká sněmovna, tak i Senát. Parlament tak musel začít jednat poměrně rychle, aby bylo možné přijmout nová pravidla, zákon novelizovat a volby včas připravit.
Poslanci konečný návrh schválili 7. dubna, tři týdny poté novelu odsouhlasil také Senát. Prezident novou podobu volebního zákona stvrdil 4. května.
Výhrady Ústavního soudu k původnímu volebnímu zákonu
Kolik hlasů musí strana získat?
První proměnnou, která ovlivňuje přepočet hlasů na mandáty, je takzvaná uzavírací klauzule. Tedy minimální hranice, kterou musí strany ve volbách překročit, aby se jejich hlasy začaly na mandáty přepočítávat. Pokud tuto hranici nepřekročí, jejich hlasy propadnou a složení Poslanecké sněmovny nemají šanci ovlivnit. Uzavírací klauzule je na hranici zisku alespoň pěti procent hlasů.
Senátoři si u soudu stěžovali na takzvanou aditivní volební klauzuli. Ta způsobovala, že pokud kandidovala koalice více stran, zvyšovala se pro ni hranice vstupu do sněmovny, a to podle toho, kolik měla taková koalice členů. Pokud tedy kandidovala koalice dvou stran, musela získat alespoň deset procent hlasů, trojčlenná koalice alespoň patnáct procent hlasů.
Takto nastavené opatření ale nemotivovalo strany k zakládání volebních koalic. Naopak mohlo odrazovat. Před volbami v roce 2017 se takto chtěly v koalici spojit KDU-ČSL a STAN. Musely by ale získat alespoň deset procent hlasů. A z koalice nakonec sešlo a strany kandidovaly samostatně. A ještě dříve toto pravidlo obcházely strany T0P 09 a STAN. Nekandidovaly jako koalice, ale jako jedna strana – TOP 09 s podporou Starostů.
Základní uzavírací klauzule pro strany nebo hnutí, které kandidují samostatně, zůstala i s novým volebním zákonem na pěti procentech hlasů. Nově je však nárůst nutného zisku hlasů vstřícnější právě ke koalicím. Kandidují-li dohromady dvě strany, bude jim stačit získat alespoň osm procent hlasů, tří a vícečlenné koalice musí přesvědčit alespoň jedenáct procent voličů.
Změny takzavé uzavírací klauzule
Původní nespravedlivý volební systém
Jak ale píše Ústavní soud, „problém nebyl shledán ve výši uzavírací klauzule, nýbrž zejména v konání voleb do Poslanecké sněmovny cestou čtrnácti separovaných voleb v samostatných volebních krajích bez vzájemného propojení výsledku voleb“.
Nález Ústavního soudu tak naráží na to, že nejen uzavírací klauzule je problematická, ale systém byl nespravedlivý i v tom, že volby se konaly ve čtrnácti krajích a výsledek vznikal součtem výsledků z volebních krajů.
Poměr získaných hlasů a mandátů ve volbách v roce 2017
Jednotlivé volební kraje byly různě velké z hlediska počtu mandátů, které se v nich mezi jednotlivé strany rozdělovaly. V nejmenších krajích se rozdělovalo pět či osm mandátů (Karlovarský, respektive Liberecký), v největších čtyřiadvacet, respektive šestadvacet mandátů (Praha a Středočeský kraj).
Nespravedlivému rozdělení mandátů přispívala i použitá D'Hondtova metoda přepočtu. Ta je navíc v malých volebních obvodech (přibližně do patnácti mandátů) velmi disproporční, tedy že mandáty přiděluje přednostně těm stranám, které získaly nejvíce hlasů.
Počet hlasů potřebný na zisk jednoho mandátu ve volbách 2017
Na ty slabší se nedostalo. Výsledkem tak bylo, že ve volbách v roce 2017 vítězné hnutí ANO získalo 29 procent hlasů, ale získalo 39 procent mandátů. Naopak nejslabší STAN s pěti procenty hlasů obsadil jen tři procenta poslaneckých křesel.
Český parlament tak musel najít takový kompromis, aby vyhověl Ústavnímu soudu a nová volební pravidla byla spravedlivější a více poměrná.
Z hlediska rovnosti volebního práva a rovnosti šancí kandidujících volebních stran v podmínkách poměrného zastoupení je třeba, aby každá volební strana získala odpovídající podíl na mandátech v Poslanecké sněmovně podle svého podílu na celkovém počtu odevzdaných platných hlasů a současně aby tento volební zisk (podpora určité názorové skupiny voličů vyjádřená podílem na mandátech) byl promítnut do přidělování mandátů v rámci jednotlivých krajských kandidátek takové volební strany.
Dvě úrovně přepočtu hlasů
To, co nakonec poslanci a senátoři v novém zákonu zachovali, je čtrnáct volebních krajů. Politické strany mají dle jejich území vytvořeny stranické struktury, navíc v době schvalování novely už strany vybíraly kandidáty do sněmovny právě v jednotlivých krajích.
Změna se tedy týká zejména přepočtu na mandáty. Nově jsou hlasy přepočítávány na mandáty na dvou úrovních. Tou první je úroveň kraje, na níž jsou hlasy rozděleny takzvanou kvótou Imperiali. Hlasy stran, které v krajích nestačí k zisku mandátu, se přesunou na celorepublikovou úroveň, kde jsou přerozděleny takzvanou Hagenbach-Bischoffovou kvótou.
Na úrovni celého Česka jsou tak rozděleny zbývající mandáty. Kombinací těchto metod výpočtu a propojením krajské a celostátní úrovně vzniká volební systém, který rozděluje mandáty více proporčně než systém před čtyřmi lety.
Změny volebního systému
- Počet hlasů je vydělen počtem mandátů zvýšeným o dva.
- Počet hlasů je vydělen počtem mandátů zvýšeným o jeden.
Vyšší poměrnost je zřejmá, pokud se porovnají zisky stran ve volbách v roce 2017 a přepočítají se dle nových pravidel. Jak je zřejmé z grafu níže, mandáty by před čtyřmi lety byly za použití nový volebních pravidel rozděleny proporčněji.
Vítěz minulých voleb by získal o devět mandátů méně. O jeden mandát by přišla strana druhá v pořadí. Podíváme-li se na opačný konec k těm, kteří ve volbách získali nejnižší počty hlasů a také mandátů, poslední strana by si polepšila o tři poslanecká křesla, druhá od konce by měla o dva poslance více.
Rozdělení mandátů v PS dle zisků stran v roce 2017 v přepočtu dle nového volebního zákona
Rozdíly v počtu mandátů v PS dle zisků stran v roce 2017 v přepočtu dle nového volebního zákona
Nový volební systém se tak chová více spravedlivě, neupřednostňuje velké a silné politické strany, které získávaly větší zastoupení, než kolik jim voliči dali hlasů.
Pokud nejsilnějšímu hnutí ANO stačilo ve volbách v roce 2017 na zisk mandátu 19 232 hlasů voličů, tak podporovatelů hnutí STAN muselo být více než dvakrát tolik – celkem 43 692 – aby hnutí získalo poslanecké křeslo. Jejich hlas tak měl poloviční váhu.
S úpravou systému se ve volební místnosti v tomto ohledu občanů změna netýká. Ta nastává až poté, co hlasování skončí a komisaři volebních místností odevzdají výsledky Českému statistickému úřadu. Právě ten se musí na převedení hlasů na mandáty připravit nejvíce.
