Události ČT: Ve sněmovně zasedne rekordní počet žen
„Dohromady kandidovalo 1664 žen a 236 z nich díky preferenčním hlasům překročilo pětiprocentní kvórum a posunulo se na kandidátce nahoru. Dvanáct z těch padesáti žen, které se do sněmovny nakonec dostaly, by tam bez preferenčních hlasů asi vůbec nebylo. Podrobné analýzy teprve připravujeme, ale už teď víme, že ženy dostaly víc preferenčních hlasů než v minulých volbách,“ říká Johanna Nejedlová z občanské iniciativy Zakroužkuj ženu.
Sociolog genderu a médií z Univerzity Palackého v Olomouci Zdeněk Sloboda si ale není jistý, jestli je větší zastoupení žen v české politice trend.
„Ve skandinávských zemích je v parlamentu polovina žen, například na Islandu dokonce většina. V Česku ale spíš stagnujeme. Že jde o trend, můžeme říct až ve chvíli, kdy bude růst počtu žen ve sněmovně dlouhodobý. V Poslanecké sněmovně ale bylo mezi lety 2013 a 2017 víc žen než v následujících čtyřech letech,“ tvrdí Sloboda.
O zastoupení žen v Poslanecké sněmovně podle něj nejvýznamněji rozhodují preferenční hlasy a to, jak jsou sestavené kandidátní listiny.
Z šestnáctého místa na čtyřku
Pobídku k tomu, aby lidé u voleb kroužkovali ženy, pokládá za jeden z důvodů svého úspěchu i Milada Voborská (STAN). Ta se z šestnáctého místa na pražské kandidátce PirátiSTAN díky kroužkování vyšplhala až na čtvrtou pozici a dostala se do Poslanecké sněmovny.
„Myslím si, že to byla kombinace několika věcí. Jednou z nich byla výzva, která se šířila mezi mladými, aby lidé kroužkovali toho, kdo jim nejméně vadí. Že žádná koalice není úplně skvělá a vždy vám někteří lidé vyhovují víc. A pak také výzva, aby lidé kroužkovali ženy,“ domnívá se Voborská, která se ve sněmovně chce věnovat školství, životnímu prostředí a digitalizaci státní správy.
Ideální zastoupení je 50 : 50, míní genderové organizace
Nejedlová za Zakroužkuj ženu dodává, že chtějí žen v politice vidět ještě víc. „V Poslanecké sněmovně by mělo být aspoň třicet procent žen. Když je v nějaké skupině minimálně třetina lidí, kteří byli dřív menšinou, tak se v té skupině začíná měnit prostředí. A také to motivuje další lidi, aby byli aktivní, projevovali se a snažili se tam dostat,“ vysvětluje Nejedlová s tím, že by v ideálním případě v dolní komoře byla žen polovina.
„Slibujeme si od toho, že pak v parlamentu nebude chybět ženská perspektiva, třeba zkušenost, kterou ženy mají s péčí o děti nebo třeba o starší rodiče. Chceme také, aby se ženy dostávaly do běžného rozhodování. Teď jsou obvykle v sociálních výborech, očekává se od nich expertiza na základě životních zkušeností. Byli bychom ale rádi, kdyby ženy běžně rozhodovaly i třeba o bezpečnosti,“ uzavírá.
