Vláda v pondělí neprojednala návrh šéfky resortu spravedlnosti na jmenování Igora Stříže nástupcem odcházejícího nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Ten přitom končí ve středu. Europoslanci a exministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi (TOP 09) vadí, že by se úřadu ujal člověk, který „je spojovaný s minulým režimem“. Prorektor Univerzity Karlovy a ústavní právník Aleš Gerloch ale nevidí problém. Podotýká, že je to už více než třicet let, a „jestliže může být náměstkem, může být i nejvyšším státním zástupcem“.
Pospíšil kritizuje vládu, že nevybrala ani dočasného kandidáta, který by nejvyšší státní zastupitelství řídil. „Není možné to nechat jen tak ležet,“ řekl. „Vláda měla odsouhlasit, nebo odmítnout návrh Marie Benešové (za ANO),“ podotkl Pospíšil.
I podle Gerlocha by rozhodnutí nemělo být odkládáno. „Je věcí vlády, aby to projednala v relativně krátké době,“ zmínil Gerloch.
Pospíšil nicméně ještě dodal, že by se mělo jednat o dočasné zastoupení a napevno by měla vybrat nejvyššího státního zástupce vláda, která vzejde z říjnových voleb.
„Konečný výběr by měl být na nové vládě. Premiér Andrej Babiš (ANO) je zkrátka ve střetu zájmů,“ řekl Pospíšil.
Novela o státním zastupitelství
Jednou z priorit ministryně spravedlnosti Benešové měl být nový zákon o státním zastupitelství. V tomto volebním období na něj ale zřejmě nedojde. Zákon se přitom chystá přes deset let. Sám Pavel Zeman prohlásil, že z novely zůstalo torzo. „Jedenáct let je ten zákon připravený a žádný ministr ho nebyl schopen dokončit,“ uvedl Pospíšil.
Podle Gerlocha by se měla změnit ústava, aby spadalo do soudní moci, a nikoliv do výkonné. „Pokud posilovat nezávislost státního zastupitelství, nesmí být součástí moci výkonné. Buď ať se přidá do moci soudní, nebo ať se udělá zvláštní hlava, jako je Česká národní banka nebo NKÚ,“ uzavřel.
