O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Tomáš Zima. Lékař v minulosti vedl nejprve 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, následně se stal rektorem. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámil na konci května 2022. Na ministerstvo vnitra svou přihlášku podal v polovině října po senátorských volbách. Jeho kandidaturu podpořilo 13 senátorů, některým však po volbách mandát zanikl.
PROFIL: Bývalý rektor Tomáš Zima chce být prezidentem, který zemi diriguje jako orchestr
Osobní a profesní život
Narodil se 2. července 1966 v Praze. Před rokem 1990 byl členem komunistické strany a Socialistického svazu mládeže. Vystudoval tehdejší Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy (předchůdkyně 1. lékařské fakulty), později získal titul MBA na Vysoké škole ekonomické, je profesorem lékařské chemie a biochemie. Mezi lety 2005 a 2012 působil jako děkan 1. lékařské fakulty, poté byl do ledna 2022 rektorem Univerzity Karlovy. Kvůli partnerské smlouvě s úvěrovou společností Home Credit čelil Zima v pozici výzvě stovek akademiků k rezignaci, po tlaku nakonec společnost sama od smlouvy odstoupila.
Od loňského podzimu stojí v čele konzilia, které dohlíží na péči o prezidenta Miloše Zemana. Během pandemie covidu se stal terčem kritiky kvůli prosazování názoru, že by si neriziková většina lidí měla na koronavirus vytvořit přirozenou imunitu. Zima uvádí, že je od roku 2005 držitelem prověrky Národního bezpečnostního úřadu na stupeň tajné. Je rozvedený, z manželství má dvě děti, třetího potomka má Zima se svou současnou partnerkou.
Dosavadní politická kariéra
Zima dosud nezastával žádnou volenou politickou funkci a po sametové revoluci se nestal členem žádné politické strany. Do veřejného prostoru však několikrát vstoupil skrze pozici rektora UK. Kritizoval například Zemanovo rozhodnutí z května 2015, kdy prezident odmítl podepsat jmenování tří navržených vysokoškolských profesorů z UK a Vysoké školy ekonomické. Prezidentův postoj tehdy označil za nepřijatelný zásah do principů akademických svobod. Zima patřil i mezi rektory, kteří v letech 2014 až 2016 na protest nepřišli 28. října na předávání státních vyznamenání na Pražský hrad.
Politické postoje
Podle Deníku N se Zima prezentuje jako demokrat a zastánce západního směřování. V zářijovém rozhovoru pro Náš Region Teplicko-Ústecko řekl, že si neumí představit, „že by Česká republika nebyla součástí Evropské unie“, i když by podle něj Unie měla zapracovat například na akceschopnosti bezpečnostní politiky. Prioritou je podle něj také členství v NATO, vztahy s Ruskem a Čínou by podle něj měly být „standardní“, řekl v rozhovoru pro Newstream.cz. K otázce ochrany životního prostředí by se podle něj mělo postupovat „se zdravým rozumem“, moderní technologie se podle Zimy dosud vyvíjí a například elektroauta jsou pro většinu lidí zatím cenově nedostupná, řekl.
Volební program
Zima se ve volebním programu na svém webu věnuje například energetické krizi, která by se podle něj měla řešit zastropováním cen a dočasnou nulovou DPH na energie. Zmiňuje v něm také nedostatek bydlení, kterému by podle něj šlo zamezit například zjednodušením byrokracie. Zdravotní péče musí být dostupná všeobecně, podle Zimy však mohou existovat její různé placené varianty. Se stárnutím společnosti je třeba také investovat do zařízení pro seniory, píše v programu. Vyslovuje se pro ochranu životního prostředí bez ztráty „části občanských svobod“ nebo pro český postup na Ukrajině ve spolupráci s EU a NATO.
Ekonomika
V otázce řešení energetické krize Zima v rozhovoru pro Náš Region kritizoval, že Česko patří k významným producentům elektřiny, přitom je však v tuzemsku jedna z nejdražších v Evropě. Prioritou by tak podle něj mělo být zajištění vlastní „energetické bezpečnosti za rozumnou cenu“, vývoz by měl být až druhořadý. Drahé energie podle něj také povedou ke krachům českých firem. Pro E15 Zima řekl, že by chování vlády i firem měla pečlivě sledovat Česká národní banka, aby její rozhodnutí nebyla kontraproduktivní.
Válka na Ukrajině
V souvislosti s válkou na Ukrajině Zima řekl v listopadu serveru Novinky.cz, že svět stojí „na rozhraní velké krize“. Ukrajině a trpícím se podle něj musí pomáhat. Na otázku serveru E15, zda by měla mít česká pomoc limit, Zima odpověděl, že jediným limitem mají být politické, ekonomické a bezpečnostní zájmy Česka. V březnu Zima inicioval vznik Nadačního fondu Děti Ukrajiny, který zapojuje děti z válkou zasažené země do studia v Česku, řekl Českému rozhlasu. Vedle pomoci by podle Zimy měla probíhat diplomatická jednání o konci války, během kterých by měla určovat podmínky Ukrajina, ale pod dohledem například Spojených států, řekl pro Novinky.cz.
Postoj k současné vládě
Zima uvedl v červnu v DVTV, že oceňuje vládu Petra Fialy (ODS) za to, že se snaží současnou krizovou situaci řešit. Upozornil však, že například o pětitisícovém příspěvku na dítě pro rodiny s hrubým příjmem do milionu korun se mluvilo několik měsíců. „Kdo rychle dává, dvakrát dává,“ okomentoval. Přijímané kroky by podle něj měl kabinet také lépe komunikovat. Pro Náš Region Zima řekl, že by se z pozice prezidenta účastnil jednání vlády a každý týden tlačil na ministry, aby přišli s řešením proti rostoucím cenám. V červnu v CNN Prima News kritizoval vládu i v souvislosti s kauzami okolo hnutí STAN a lobbisty Michala Redla, ocenil však přístup exministra školství, který kvůli stykům s Redlem rezignoval.
Role prezidenta
Prezident by měl spojovat znesvářené strany, odbourávat bariéry mezi koalicí a opozicí, aby „se republika mohla rozvíjet,“ řekl Zima v DVTV. Roli hlavy státu přirovnal ke své bývalé funkci rektora UK, který musí řídit velkou skupinu rozdílných lidí jako „dirigent velkého symfonického orchestru“. Z Hradu by se v současnosti snažil například o ukončení obstrukcí v Poslanecké sněmovně. V rozhovoru pro Náš Region uvedl, že hradní zahraniční politika se má shodovat s tou vládní, vyslovil se také pro otevření Pražského hradu veřejnosti.
Kampaň
Zima svou prezidentskou kandidaturu opírá o podpisy 13 senátorů (ke splnění podmínek je třeba minimálně deseti senátorů). Řekl to Deníku v polovině října, tedy v období těsně po senátních volbách, kdy došlo k výměně jedné třetiny členů dolní komory. Zima uvedl, že jej podpořili končící, pokračující i nově zvolení senátoři napříč politickým spektrem. Zima se pokusil získat také 50 tisíc podpisů od občanů, potřebného počtu ale nedosáhl.
Na začátku ledna evidoval Zima na transparentním účtu příjmy ve výši necelých dvou a půl milionu korun, z nichž výdaje přesáhly 2,1 milionu korun. Deník N uvedl, že „půlmilionový dar mu poslal miliardář Jiří Malúš (…), 300 tisíc darovala například Zimova kolegyně, bioanalytička Marcela Dražďáková, 150 tisíc zase právník Jan Nekola, po 100 tisících advokát Bohuslav Hubálek, brněnský stomatolog David Hepnar a Jaroslav Loucký, spolumajitel sítě diagnostických laboratoří.“
Zima uvedl, že příspěvky na účtu pochází od něj a jeho přátel. Za svou pravou ruku v kampani označil marketingového poradce Martina Fejka.