Socialistický svaz mládeže

„Poroba je horší než smrt. O svobodu se musí bojovat, ale nelze bez ní žít,“ křičel 17. listopadu 1989 do mikrofonu studentský vůdce Martin Klíma, jenž stál u samého počátku sametové revoluce. Burcujícím projevem ke studentům pomohl rozdmýchat odhodlání, které je dovedlo až na Národní třídu a které už pak komunistický režim nedokázal zastavit. V současnosti úspěšný herní vývojář v Interview ČT24 mluvil o jedné z nejzásadnějších kapitol tuzemských dějin. S odstupem 35 let přiznal, že o potenciálních důsledcích svého počínání v danou chvíli vůbec nepřemýšlel.

Jedním z klíčových hybatelů událostí 17. listopadu byla mládež. Studentstvo si v roce 1989 chtělo připomenout padesáté výročí událostí z roku 1939. Povolené shromáždění na Albertově tehdy zaštítila jedna z hlavních povolených mládežnických organizací z dob socialismu, kterou byl Socialistický svaz mládeže. Smyslem všech povolených organizací pro mládež bylo co nejsilnější propojení lidského života s komunistickou stranou. O vzniku a fungování mládežnických organizací v dobách socialismu i o tom, jakou roli hrály v událostech 17. listopadu 1989, hovořil historik z Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Marek Havrlík.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Tomáš Zima. Lékař v minulosti vedl nejprve 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, následně se stal rektorem. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámil na konci května 2022. Na ministerstvo vnitra svou přihlášku podal v polovině října po senátorských volbách. Jeho kandidaturu podpořilo 13 senátorů, některým však po volbách mandát zanikl.

Pokud jste ve funkci děkana, rektora, případně prezidenta, pak musíte jednat se všemi, kteří zastávají nějaké pozice, uvedl v Interview ČT24 bývalý rektor Karlovy univerzity a kandidát na funkci hlavy státu Tomáš Zima. Jako prezident by chtěl například dbát na to, aby se přírodní zákony uplatnily v běžných životech. Zdůraznil rovněž, že by vládní politici měli lépe vysvětlovat svoje kroky tak, aby neměla část společnosti potřebu v zoufalství protestovat v ulicích. O post prezidenta se uchází jako nestraník, podpořilo ho třináct senátorů. Česká televize postupně přináší rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor vedla Barbora Kroužková.

Jak zabránit tunelování majetku komunistické strany (KSČ) a Socialistického svazu mládeže (SSM), řešili před třiceti lety ministři i poslanci. Ti v prosinci 1991 uzákonili zrušení všech smluv o užívání nemovitostí KSČ a SSM. Některé dlouhodobé pronájmy totiž byly podle úřadů podezřele výhodné. Někde naopak došlo k bezproblémovému předání majetku obcím nebo městům.

Před 30 lety se v Československu otevřela možnost svobodného cestování – od 4. prosince 1989 mohli lidé na Západ vyrazit bez výjezdní doložky. Odpadl tak složitý byrokratický proces, který mimo jiné zahrnoval i získání souhlasu komunistické strany,  zaměstnavatele nebo školy. S uvolňováním pravidel pro cestování ale začal režim už před listopadovým převratem.

Akce plánovaná na 17. listopadu k uctění památky medika Jana Opletala zavražděného nacisty v roce 1939 byla jiná než ostatní demonstrace roku 1989. Shromáždění bylo povolené, konalo se pod záštitou prorežimního Socialistického svazu mládeže (SSM) a na jeho přípravě se podílela i skupina nezávislých studentů.

V polovině října 1989 bylo pod peticí Několik vět přes 33 tisíc podpisů. Různé opoziční skupiny začínaly plánovat společnou akci pro všechny signatáře a žádaly úřady o povolení demonstrace, která by se 28. října uskutečnila na pražské Letné. Komunistický režim reagoval zatýkáním aktivistů.

Před třiceti lety se v Československu začali aktivizovat studenti. Založili nezávislé studentské organizace či informační středisko, vydávali časopisy a pořádali diskusní fóra. Na přelomu léta a podzimu se mezi nimi začala rodit i myšlenka uspořádat 17. listopadu velkou demonstraci.