V polovině října 1989 bylo pod peticí Několik vět přes 33 tisíc podpisů. Různé opoziční skupiny začínaly plánovat společnou akci pro všechny signatáře a žádaly úřady o povolení demonstrace, která by se 28. října uskutečnila na pražské Letné. Komunistický režim reagoval zatýkáním aktivistů.
Aktivisté před 30 lety žádali o povolení demonstrace signatářů Několika vět. Režim řekl ne a zatýkal
Události: Snaha o uspořádání demonstrace všech signatářů Několika vět (zdroj: ČT24)
„Agresivita organizátorů nelegálních akcí vzrostla. Do provokačních akcí zapojili i kriminální živly,“ odvysílala Československá televize v druhé půli září roku 1989 před podzimními výročími v hlavním vysílacím čase pořad, který odsuzoval protirežimní demonstrace, jež se uskutečnily v roce 1988.
V tajné zprávě pro stranické politbyro ale ministr vnitra František Kincl popisuje, jak se Státní bezpečnosti (StB) podařilo zabránit snahám o integraci opozice a širšímu volání po dialogu s režimem. Úřady následně nezávislou připomínku 28. října nejen na Letné, ale ani nikde jinde nepovolily.
„Po zahájení vystoupení některého z předních čs. herců s citáty z Čapka, poté hlavní projev pravděpodobně v podání V. HAVLA s požadavky zahájení dialogu s opozicí a konání svobodných voleb,“ popisuje pravděpodobný průběh akce zpráva „o bezpečnostní situaci a připravovaných aktivitách vnitřního protivníka v souvislosti s výročím 28. října 1989“.
Půjde to Stuha
Plán na společnou manifestaci všech signatářů Několika vět se tak přesunul na Den lidských práv 10. prosince. Zároveň však mnohé studentské skupiny, nezávisle na sobě, připravovaly akce na 17. listopad.
„Nemysleli jsme si, že všechno půjde velice snadno. My jsme věděli, že to půjde ztuha. A to je právě ta jedna slovní hříčka, která mě vedla k tomu názvu,“ vysvětlil zakladatel studentského hnutí Stuha Jan Dus.
„Měli jsme pocit, že ostrá konfrontační rétorika nikam nepovede, už proto, že jsme tehdy režim vnímali – možná špatně – jako mnohem silnější, než ve skutečnosti byl,“ sdělil další člen Stuhy Martin Klíma.
Stuha i další studentské spolky proto hledaly možnost uspořádat povolenou manifestaci a 19. října vznikla první verze letáku, který zval na průvod s trasou z Albertova přes Karlovo a Václavské náměstí do Opletalovy ulice.
Po týdnech hledání kompromisů s vedením Socialistického svazu mládeže a s úřady byla výsledkem povolená trasa z Albertova na Vyšehrad. A záruky studentů, že na Václavské náměstí nedojdou.