Ústavní soudci musí být hlavně experti s integritou, míní Kysela. Pestrý výběr není jednoduchý, říká Gerloch

Nahrávám video

Prezident Petr Pavel začal vybírat nové ústavní soudce. V pondělí odpoledne se sešel s někdejším předsedou Nejvyšší správní instance Josefem Baxou, potom s bývalou šéfkou profesní unie Danielou Zemanovou. Příští týden by mělo přibýt i třetí jméno, uvedl v Událostech, komentářích ústavní právník Jan Kysela, který vede Pavlův sedmičlenný konzultační panel. Hostem pořadu byl i ústavní právník Aleš Gerloch.

Baxa i Zemanová po schůzce s prezidentem Pavlem odmítli komentovat její výsledek. „On se rozmýšlí, a jak je známo, těch kandidátů je více,“ řekl po schůzce s prezidentem Baxa. „Byla jsem požádána a naprosto respektuji pana prezidenta, kterých chce od nominantů zachovávat mediální zdrženlivost,“ konstatovala Zemanová.

„V daný moment se nedá říci, že by těch lidí bylo příliš mnoho. Respektive že by jich bylo více. Dvě jsou tahle jména, nějaká další byla zvažována,“ poznamenal Kysela.

Na konci května skončí tři současní soudci Ústavního soudu, k jeho kompletnímu doplnění proto musí prezident najít tři kandidáty. „Ukázalo se, že není úplně jednoduché najít tu trojici v jednu chvíli. Zatím je potvrzená dvojice, v příštím týdnu by snad mělo přibýt třetí jméno,“ doplnil ústavní právník.

Soudce by mohly nominovat parlamentní komory, míní Gerloch

Aleš Gerloch upozornil, že proces doplnění Ústavního soudu zákon nijak neupravuje. „Každý prezident postupoval trošku odlišně. Někdy si vytvářel poradní týmy, pak od toho zase upustil. (…) Václav Havel připravil pro prezidenta (Václava) Klause seznam navržený institucemi, který ale byl využit jen omezeně,“ připomněl.

Otázkou je, zda by základní obrysy tohoto výběru neměl upravovat zákon o Ústavním soudu, řekl. Poukázal také na to, že je obtížné vybrat nominanty tak, aby měl Ústavní soud pestré složení. „Těžko pak někomu říct: Nemůžete jít na ústavního soudce, protože my už tady máme čtyři profesory a teď byste byl pátý. Radši vezmeme soudce nebo advokáta,“ přiblížil dilema.

Právě i z tohoto důvodu je podle něj možné při výběru uvažovat o „změnách zásadnější povahy“. Možný by byl například návrat k prvorepublikovému modelu, kdy byli soudci navrhováni z více zdrojů. „Prezident republiky by mohl jmenovat předsedu, místopředsedy a další dva soudce, pět by mohl vybírat Senát, pět sněmovna,“ nastínil.

„Každá instituce by měla jiný pohled a mohlo by to samo o sobě zabezpečit větší pestrost složení Ústavního soudu,“ uvedl Gerloch.

Kysela: Hlavní je odbornost a morální integrita

Poradní panel prezidenta Pavla se snaží najít „různé lidi“ podle různých kritérií, uvedl Kysela. Ústavní soud by se podle něj měl skládat nejen z těch, kteří se věnují ústavnímu právu, ale i z odborníků na další odvětví jako trestní, občanské nebo správní právo. Neměli by také všichni pocházet z jedné univerzity nebo katedry. Kysela též upozornil, že byla Ústavnímu soudu vytýkána podreprezentace žen.

Důležitá jsou podle něj i „světonázorová východiska“. „Bylo by dobré, aby to všichni nebyli vyhranění liberálové, vyhranění konzervativci, vyhranění socialisté,“ zdůraznil Kysela. Rozdíl mezi právníky podle něj spočívá i v jejich soudcovských filozofiích. „Jde o to, jestli kladete větší důraz na texty právních předpisů, jestli hledáte spíše v nepsaných principech, jestli jde o spravedlnost, individuální osudy, nebo o systémové hledisko,“ přiblížil.

Výběr kandidátů prezidentem je však jen část procesu doplnění senátu Ústavního soudu. Na nominantech se také musí shodnout Senát. Tento postup v minulosti podléhal kritice. Například podle Petra Pitharta prostřednictvím tohoto systému mizí přirozené soupeření mezi přirozenými pilíři moci. „Myslím, že se to do jisté míry může brát jako takové přátelské objetí Senátu. V podstatě se dohodne, kdo je přijatelný,“ uvažuje Gerloch. Podle něj je i tak jednohlasné rozhodnutí horní komory výjimečné.

Kysela na závěr zdůraznil, že ústavní soudci mají být v prvé řadě „vynikající právníci“ a „silné morální integrální osobnosti“. „Aby to nebylo tak, že si vymyslíme deskriptivní kategorie, jako je muž a žena. Mužů a žen máme hodně, ale z toho ještě neplyne, že mají být soudci Ústavního soudu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

České úřady představí informace pro občany cestující na fotbalové mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport Borisem Šťastným (Motoristé) představí praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Lidé by měli od úřadů dostat aktuální bezpečnostní a zdravotní doporučení i organizační pokyny. Turnaj se koná od 11. června do 19. července.
před 2 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vláda schválila zákon týkající se pravidel odvádění DPH v přeshraničním obchodě

Pravidla pro odvádění daně z přidané hodnoty (DPH) v přeshraničním obchodě v Evropské unii by se měla zjednodušit. Vláda schválila příslušný zákon, informovala po jednání ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se také kabinet už nebude vracet k jednání o přesunu agendy lidských práv a závislostí z Úřadu vlády pod čtyři ministerstva, rozhodnutí je podle něj definitivní. Experti navrhovali místo převodu vznik sekce lidských práv v Úřadu vlády a samostatné Národní agentury pro problematiku závislostí po vzoru Národní sportovní agentury.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV diskusi o podobě akceleračních zón rezonuje výška větrníků

Návrh akceleračních zón se kromě krajů a obcí nelíbí ani zástupcům sektoru, kterému měly pomoci. Kromě odstupu od obydlí se jedná také například o regulaci výšky větrných elektráren. Komora obnovitelných zdrojů chce podobu zón ještě přepracovat, anebo jejich vyhlášení odložit. Vládní koalice o podobě zón a možných úpravách dále jedná, podle opozice v tom dělá zmatek. V pondělí končí lhůta, ve které stát čeká připomínky veřejnosti.
před 9 hhodinami

Bouřky se suchem příliš nepomohly. Podívejte se, jak prošly Českem

Část Česka o víkendu zasáhly bouřky. Jihočeským krajem v neděli prošly spolu s mimořádně silným větrem. Objevila se také první letošní tornáda. Nejvíce srážek spadlo v oblasti Brd a Berounska – až 70 milimetrů za 24 hodin. Pouze do pěti milimetrů naopak napršelo na jižní Moravě. Prudký déšť navíc většinou zahrádkářům ani vodohospodářům příliš nepomůže. Zákazy napouštění bazénů a zalévání tak přibývají.
před 9 hhodinami

„Už nechci snášet výpady,“ řekla žalobkyně Lastovecká k rezignaci

Státní zástupkyně Petra Lastovecká, kterou nadřízení odvolali z vyšetřovacího týmu k bitcoinové kauze, rezignovala po 25 letech na funkci. Důvodem je podle ní ztráta důvěry ve vedení státního zastupitelství. Pro ČT mimo jiné zmínila, že důvodem byly snahy nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové a olomouckého vrchního žalobce Radima Dragouna znevěrohodnit ji. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) řekl, že nálada v soustavě státního zastupitelství není dobrá. Šéf Unie státních zástupců Tomáš Foldyna v reakci odmítl, že by se státní zástupci báli říkat své názory.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...