Ústavní soudci musí být hlavně experti s integritou, míní Kysela. Pestrý výběr není jednoduchý, říká Gerloch

Události, komentáře: Prezident vybírá nové ústavní soudce (zdroj: ČT24)

Prezident Petr Pavel začal vybírat nové ústavní soudce. V pondělí odpoledne se sešel s někdejším předsedou Nejvyšší správní instance Josefem Baxou, potom s bývalou šéfkou profesní unie Danielou Zemanovou. Příští týden by mělo přibýt i třetí jméno, uvedl v Událostech, komentářích ústavní právník Jan Kysela, který vede Pavlův sedmičlenný konzultační panel. Hostem pořadu byl i ústavní právník Aleš Gerloch.

Baxa i Zemanová po schůzce s prezidentem Pavlem odmítli komentovat její výsledek. „On se rozmýšlí, a jak je známo, těch kandidátů je více,“ řekl po schůzce s prezidentem Baxa. „Byla jsem požádána a naprosto respektuji pana prezidenta, kterých chce od nominantů zachovávat mediální zdrženlivost,“ konstatovala Zemanová.

„V daný moment se nedá říci, že by těch lidí bylo příliš mnoho. Respektive že by jich bylo více. Dvě jsou tahle jména, nějaká další byla zvažována,“ poznamenal Kysela.

Na konci května skončí tři současní soudci Ústavního soudu, k jeho kompletnímu doplnění proto musí prezident najít tři kandidáty. „Ukázalo se, že není úplně jednoduché najít tu trojici v jednu chvíli. Zatím je potvrzená dvojice, v příštím týdnu by snad mělo přibýt třetí jméno,“ doplnil ústavní právník.

Soudce by mohly nominovat parlamentní komory, míní Gerloch

Aleš Gerloch upozornil, že proces doplnění Ústavního soudu zákon nijak neupravuje. „Každý prezident postupoval trošku odlišně. Někdy si vytvářel poradní týmy, pak od toho zase upustil. (…) Václav Havel připravil pro prezidenta (Václava) Klause seznam navržený institucemi, který ale byl využit jen omezeně,“ připomněl.

Otázkou je, zda by základní obrysy tohoto výběru neměl upravovat zákon o Ústavním soudu, řekl. Poukázal také na to, že je obtížné vybrat nominanty tak, aby měl Ústavní soud pestré složení. „Těžko pak někomu říct: Nemůžete jít na ústavního soudce, protože my už tady máme čtyři profesory a teď byste byl pátý. Radši vezmeme soudce nebo advokáta,“ přiblížil dilema.

Právě i z tohoto důvodu je podle něj možné při výběru uvažovat o „změnách zásadnější povahy“. Možný by byl například návrat k prvorepublikovému modelu, kdy byli soudci navrhováni z více zdrojů. „Prezident republiky by mohl jmenovat předsedu, místopředsedy a další dva soudce, pět by mohl vybírat Senát, pět sněmovna,“ nastínil.

„Každá instituce by měla jiný pohled a mohlo by to samo o sobě zabezpečit větší pestrost složení Ústavního soudu,“ uvedl Gerloch.

Kysela: Hlavní je odbornost a morální integrita

Poradní panel prezidenta Pavla se snaží najít „různé lidi“ podle různých kritérií, uvedl Kysela. Ústavní soud by se podle něj měl skládat nejen z těch, kteří se věnují ústavnímu právu, ale i z odborníků na další odvětví jako trestní, občanské nebo správní právo. Neměli by také všichni pocházet z jedné univerzity nebo katedry. Kysela též upozornil, že byla Ústavnímu soudu vytýkána podreprezentace žen.

Důležitá jsou podle něj i „světonázorová východiska“. „Bylo by dobré, aby to všichni nebyli vyhranění liberálové, vyhranění konzervativci, vyhranění socialisté,“ zdůraznil Kysela. Rozdíl mezi právníky podle něj spočívá i v jejich soudcovských filozofiích. „Jde o to, jestli kladete větší důraz na texty právních předpisů, jestli hledáte spíše v nepsaných principech, jestli jde o spravedlnost, individuální osudy, nebo o systémové hledisko,“ přiblížil.

Výběr kandidátů prezidentem je však jen část procesu doplnění senátu Ústavního soudu. Na nominantech se také musí shodnout Senát. Tento postup v minulosti podléhal kritice. Například podle Petra Pitharta prostřednictvím tohoto systému mizí přirozené soupeření mezi přirozenými pilíři moci. „Myslím, že se to do jisté míry může brát jako takové přátelské objetí Senátu. V podstatě se dohodne, kdo je přijatelný,“ uvažuje Gerloch. Podle něj je i tak jednohlasné rozhodnutí horní komory výjimečné.

Kysela na závěr zdůraznil, že ústavní soudci mají být v prvé řadě „vynikající právníci“ a „silné morální integrální osobnosti“. „Aby to nebylo tak, že si vymyslíme deskriptivní kategorie, jako je muž a žena. Mužů a žen máme hodně, ale z toho ještě neplyne, že mají být soudci Ústavního soudu,“ dodal.