Ústavní soudci musí být hlavně experti s integritou, míní Kysela. Pestrý výběr není jednoduchý, říká Gerloch

Nahrávám video
Události, komentáře: Prezident vybírá nové ústavní soudce
Zdroj: ČT24

Prezident Petr Pavel začal vybírat nové ústavní soudce. V pondělí odpoledne se sešel s někdejším předsedou Nejvyšší správní instance Josefem Baxou, potom s bývalou šéfkou profesní unie Danielou Zemanovou. Příští týden by mělo přibýt i třetí jméno, uvedl v Událostech, komentářích ústavní právník Jan Kysela, který vede Pavlův sedmičlenný konzultační panel. Hostem pořadu byl i ústavní právník Aleš Gerloch.

Baxa i Zemanová po schůzce s prezidentem Pavlem odmítli komentovat její výsledek. „On se rozmýšlí, a jak je známo, těch kandidátů je více,“ řekl po schůzce s prezidentem Baxa. „Byla jsem požádána a naprosto respektuji pana prezidenta, kterých chce od nominantů zachovávat mediální zdrženlivost,“ konstatovala Zemanová.

„V daný moment se nedá říci, že by těch lidí bylo příliš mnoho. Respektive že by jich bylo více. Dvě jsou tahle jména, nějaká další byla zvažována,“ poznamenal Kysela.

Na konci května skončí tři současní soudci Ústavního soudu, k jeho kompletnímu doplnění proto musí prezident najít tři kandidáty. „Ukázalo se, že není úplně jednoduché najít tu trojici v jednu chvíli. Zatím je potvrzená dvojice, v příštím týdnu by snad mělo přibýt třetí jméno,“ doplnil ústavní právník.

Soudce by mohly nominovat parlamentní komory, míní Gerloch

Aleš Gerloch upozornil, že proces doplnění Ústavního soudu zákon nijak neupravuje. „Každý prezident postupoval trošku odlišně. Někdy si vytvářel poradní týmy, pak od toho zase upustil. (…) Václav Havel připravil pro prezidenta (Václava) Klause seznam navržený institucemi, který ale byl využit jen omezeně,“ připomněl.

Otázkou je, zda by základní obrysy tohoto výběru neměl upravovat zákon o Ústavním soudu, řekl. Poukázal také na to, že je obtížné vybrat nominanty tak, aby měl Ústavní soud pestré složení. „Těžko pak někomu říct: Nemůžete jít na ústavního soudce, protože my už tady máme čtyři profesory a teď byste byl pátý. Radši vezmeme soudce nebo advokáta,“ přiblížil dilema.

Právě i z tohoto důvodu je podle něj možné při výběru uvažovat o „změnách zásadnější povahy“. Možný by byl například návrat k prvorepublikovému modelu, kdy byli soudci navrhováni z více zdrojů. „Prezident republiky by mohl jmenovat předsedu, místopředsedy a další dva soudce, pět by mohl vybírat Senát, pět sněmovna,“ nastínil.

„Každá instituce by měla jiný pohled a mohlo by to samo o sobě zabezpečit větší pestrost složení Ústavního soudu,“ uvedl Gerloch.

Kysela: Hlavní je odbornost a morální integrita

Poradní panel prezidenta Pavla se snaží najít „různé lidi“ podle různých kritérií, uvedl Kysela. Ústavní soud by se podle něj měl skládat nejen z těch, kteří se věnují ústavnímu právu, ale i z odborníků na další odvětví jako trestní, občanské nebo správní právo. Neměli by také všichni pocházet z jedné univerzity nebo katedry. Kysela též upozornil, že byla Ústavnímu soudu vytýkána podreprezentace žen.

Důležitá jsou podle něj i „světonázorová východiska“. „Bylo by dobré, aby to všichni nebyli vyhranění liberálové, vyhranění konzervativci, vyhranění socialisté,“ zdůraznil Kysela. Rozdíl mezi právníky podle něj spočívá i v jejich soudcovských filozofiích. „Jde o to, jestli kladete větší důraz na texty právních předpisů, jestli hledáte spíše v nepsaných principech, jestli jde o spravedlnost, individuální osudy, nebo o systémové hledisko,“ přiblížil.

Výběr kandidátů prezidentem je však jen část procesu doplnění senátu Ústavního soudu. Na nominantech se také musí shodnout Senát. Tento postup v minulosti podléhal kritice. Například podle Petra Pitharta prostřednictvím tohoto systému mizí přirozené soupeření mezi přirozenými pilíři moci. „Myslím, že se to do jisté míry může brát jako takové přátelské objetí Senátu. V podstatě se dohodne, kdo je přijatelný,“ uvažuje Gerloch. Podle něj je i tak jednohlasné rozhodnutí horní komory výjimečné.

Kysela na závěr zdůraznil, že ústavní soudci mají být v prvé řadě „vynikající právníci“ a „silné morální integrální osobnosti“. „Aby to nebylo tak, že si vymyslíme deskriptivní kategorie, jako je muž a žena. Mužů a žen máme hodně, ale z toho ještě neplyne, že mají být soudci Ústavního soudu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoRoste počet kybernetických podvodů, jejich úspěšnost i způsobené škody

Přibývá pokusů o kybernetické podvody i škody, které pachatelé působí. Jen v prvním čtvrtletí se pokusili vylákat z klientů bank přes čtyři miliardy korun. Většinu peněz se podařilo peněžním ústavům zachránit. I tak je celková škoda skoro 800 tisíc korun – oproti minulým rokům výrazně stoupla. Podvodníci navíc mění strategii a využívají nové technologie, včetně umělé inteligence. Kvůli tomu jsou podvody hůř rozpoznatelné, levnější na výrobu a je jich výrazně víc. Útoky cílí na konkrétní osoby a spoléhají na lidskou chybu. Častěji se soustředí na mladší generaci. Jednou z nejčastějších metod je podvodné volání. Pachatelé se vydávají za policistu nebo pracovníka banky a snaží se přimět oběť, aby někam převedla peníze nebo poskytla vzdálený přístup k účtu – jinak o úspory přijde.
před 3 hhodinami

Svoboda veřejnoprávních médií bude zachována, uvedl Šťastný

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) vnesl do návrhu zákona o médiích veřejné služby několik pojistek, které garantují zachování nezávislosti České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), prohlásil předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. Podle něj mají obě instituce možnost navrhnout změny v zákoně, jimiž se bude vláda zabývat. Šťastný v Interview ČT24 také uvedl, že financování veřejnoprávních médií bude garantováno. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 hhodinami

VideoPožárů skládek odpadů přibývá, příčinou může být i špatné třídění

V Česku přibývá požárů skládek odpadů. Hasiči jich v posledních letech evidují kolem pěti set ročně. Letos už to bylo zhruba osm desítek případů, riziková sezona přitom teprve přichází. Kvůli riziku požárů se hasiči a inspektoři zaměřují na kontroly skládek, dosud udělili pokuty za skoro dva miliony korun. Stále častěji hraje roli i špatné třídění odpadu. Jeden z posledních zásahů hlásí hasiči na skládce u Dobřan na Plzeňsku, požár tam likvidovali ve středu ráno už podruhé za poslední týden. Příčina požáru tam není jasná.
před 4 hhodinami

Sněmovna v úvodním kole podpořila koaliční návrh zrušit nominační zákon

Poslanci ve středu odpoledne v úvodním kole podpořili návrh zrušit nominační zákon. Ten podle předkladatelů z řad koalice neplní účel. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i na vrácení k dopracování, které vznesla opozice. Na programu byla také předloha o stanovení předporodního rodičovského příspěvku v pevné částce patnáct tisíc korun měsíčně. Opozice znovu neprosadila debatu o budoucnosti veřejnoprávních médií. Pirátský předseda Zdeněk Hřib neuspěl ani s návrhem, aby poslanci projednali rozdělování zemědělských dotací.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Agrofert může opět čerpat dotace, rozhodl zemědělský fond

Vložení akcií Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust je v souladu s národní i evropskou legislativou, od 20. února tak není důvod, aby holding nemohl čerpat dotace Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nebo se nemohl účastnit jeho veřejných zakázek. Fond to uvedl s tím, že k uvedenému závěru došel na základě vyhodnocení nezávislých právních analýz. Současně uvedl, že nebude zpětně vymáhat nárokové evropské dotace, které Agrofert dostal v letech 2017 až 2021, tedy v době, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) premiérem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Odbory ČT a ČRo s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily stávkovou pohotovost

Odbory České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost kvůli chystanému vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby a návrhu poslanců na omezení poplatků. Připojila se i regionální studia. Připravovaný zákon mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Odpoledne se setkal premiér Andrej Babiš (ANO) s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem. Podporu veřejnoprávním médiím ve středu vyjádřili i studenti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Piji a jím jen dvakrát denně.“ Průzkum odhaluje nedostatky péče o lidi s postižením

Polovina lidí s nejtěžším postižením celkově nedostává dostatečnou péči – tyto osoby mnohdy nemohou uspokojovat ani základní potřeby a okolo čtyřiceti až padesáti procent z nich se omezuje v jídle, pití či užívání toalety, vyplývá ze studie a průzkumu agentury PAQ Research a organizace Asistence. Podle nich zároveň třetina dospělých s vážným handicapem nepovažuje svůj život a podmínky za důstojné. Z výzkumu podle autorů vyplývá potřeba vyšší podpory lidí s nejtěžším postižením a jejich rodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Studenti demonstrovali na podporu ČT a ČRo, Klempíř za nimi nepřišel

Studenti v centru Prahy protestovali proti zákonu, který počítá se změnou financování Českého rozhlasu (ČRo) a České televize (ČT) a který podle nich může zásadně ovlivnit jejich fungování. Protestní akce zorganizovaná studenty sdruženými v iniciativě Média nedáme! začala v poledne na náměstí Jana Palacha, odkud se účastníci vydali na pochod k ministerstvu kultury. Šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy) i přes výzvy ale za studenty nepřišel. Protesty se konaly i v dalších městech.
před 8 hhodinami
Načítání...