„Předpokládám, že už nebudeme svědky excesů z prezidentského úřadu, které byly živnou půdou nejen pro média, ale i pro politickou scénu. Chci vyjádřit naději, že uvidím na Pražském hradě hlavu státu, která má před Ústavou pokoru,“ sdělil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v pořadu Interview ČT24. Zdůraznil také, že i přes vysoký zájem lidí o přímou volbu prezidenta by se dle něj mělo neustále připomínat, že rozhodující roli hraje v českém politickém systému parlament a prezident podléhá vůli vlády.
U Pavla zřejmě nebudeme svědky ústavních excesů, odhaduje Rychetský
30 minut
Interview ČT24 s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským
Po prezidentských volbách se Petr Pavel jako nově zvolená hlava státu úřadu ujme 9. března, kdy ve Španělském sále Pražského hradu složí Ústavou předepsaný slib. Přestože čeští prezidenti pravomoci a kompetence vyplývající ze základní právní listiny státu v posledních třiatřiceti letech často překračovali, Rychetský se domnívá, že „hodnotový systém“ Ústavy v parlamentním demokratickém systému by mohl Pavel po nástupu „s vědomím pokory“ ctít.
Dodává rovněž, že i přes pokusy o odlišnou interpretaci Ústavy a navzdory silnému symbolickému mandátu hlavy státu je chod českých ústavních institucí dobrý. „V tom, jak je u nás realizována a naplňována Ústava, jsme velice úspěšní. Přitom naše země není jednoduchá, máme parlamentní systém, ale stále máme tradici relativně silného prezidenta, což v parlamentním systému není tak běžné,“ upozorňuje.
Jedním z diskutovaných překročení prezidentských pravomocí by ale podle Rychetského byl možný krok končícího prezidenta Miloše Zemana jmenovat před koncem svého funkčního období předsedu Ústavního soudu, kterému ale končí mandát až v srpnu. V té době přitom už bude prezidentem Petr Pavel a Rychetského nástupce by podle Ústavy měl jmenovat on.
V případě takového Zemanova kroku šéf konstitučního tribunálu ani neočekává, že by se někdo této funkce předčasně ujal. „Protože by to musel být jeden ze sboru ústavních soudců, tak jsem přesvědčen, že s ohledem na elementární stavovskou čest by to nikdo z nás neakceptoval a nepřijal,“ zdůraznil.
V Česku panuje kancléřský systém, upřesňuje Rychetský
Podle předsedy Ústavního soudu je pro společnost nutné si i po volbách s vysokou účastí a zájmem voličů uvědomit, že v České republice je „tak trochu kancléřský systém“, čili druh vlády se silnou pozicí premiéra, podobně jako v Německu kancléře. Rychetský to vysvětluje tím, že poté, co hlava státu jmenuje předsedu vlády, je „s výjimkami povinna všem návrhům premiéra vyhovět“.
Po proběhlých volbách nechce předseda ústavního sboru vynášet rychlé závěry, myslí si však, že většinová vůle voličů vyjádřila jasnou preferenci proevropského kandidáta. „Rozdíl téměř milionu hlasů charakterizuje vůli občanů k tomu, aby byla Česká republika dál pevně zakotvena v evropských strukturách,“ říká.
Negativně ale hodnotí volební kampaň zvlášť před druhým kolem hlasování, ve které se často zmiňovala slova válka a mír. V době krize, která se podle něj projevuje sociální úzkostí občanů a strachem, pak dle něj i kvůli napjaté společenské atmosféře zvítězil člověk, který je alespoň částečně „schopen zbavit lidi strachu a dát jim perspektivu pro budoucnost.“
Prezident nesmí jít vládě po krku, apeluje Rychetský
Ohradil se také proti tvrzení neúspěšného kandidáta na prezidenta Andreje Babiše (ANO), že by právě expremiér v případě zvolení jako hlava státu představoval protiváhu vládě Petra Fialy (ODS). Rychetský si totiž nemyslí, že by se na Pražský hrad dostal kandidát, který by zastupoval jen zájmy vládní koalice, protože ta rovněž zastupuje několik stran.
„Je to trochu falešná představa. Máme totiž pestrobarevnou vládu a nemáme vládu jedné strany, jako tomu bylo v předlistopadovém období,“ podotýká s tím, že pluralita stran zastoupená v dolní i horní komoře parlamentu je vysoce demokratická a představuje vysoké nároky na vládnutí i soužití všech politických subjektů.
Upozorňuje zároveň na to, že i přesto, že je prezident přímo volený občany a obdržel rekordní počet hlasů od voličů, nelze přistoupit na „pocit o větší síle legitimity funkce“ a volit hlavu státu, která se o tento argument nebude opírat.
Dodal, že je podle něj zásadní neustále zdůrazňovat, že s přijetím přímé volby prezidenta se nezměnil parlamentní systém české demokracie. „Vláda je nejvyšší orgán výkonné moci a prezident je součást výkonné moci,“ uvedl v narážce na kampaň Andreje Babiše s tím, že je podle něj absurdní, aby jakýkoliv kandidát na prezidenta prohlašoval, že „půjde vládě po krku“.
„Od přímé volby už není cesty zpět“
Rychetský sice přiznává, že zájem občanů o volby je pozitivní zprávou o stavu české demokracie a zájmu občanů přímo se podílet se na politickém dění, sám ale není příznivcem hlasování občanů. „Přímá volba vždy nějakým způsobem rozdělí národ, zvlášť když jsme svědky kampaně, která je nefér a obsahuje lži a podpásovky. A každá kampaň je doprovázena takovými jevy,“ myslí si.
Návrat zpět k parlamentní volbě ale podle něj už není možný, protože společnost má o nynější podobu volby zájem. „Cesta zpět už pravděpodobná není. Za této situace a po těchto zkušenostech u přímé volby už zůstaneme,“ odpovídá.
Největším problémem současné podoby voleb je podle něj právě odchýlení od výběru oběma komorami parlamentu, který se pokoušel najít kandidáta, s nímž budou spokojeni politici napříč názorovým a ideologickým spektrem. Druhou překážkou podle něj představuje finanční náročnost volebních kampaní. Tato hranice pak automaticky diskriminuje kandidáty, kteří za sebou nemají výrazné finanční prostředky nebo vlivové skupiny, domnívá se.
