Vláda na žádost hejtmanů vyhlásila na 14 dní v celé ČR nouzový stav. O půlnoci z neděle na pondělí tak naváže na nynější nouzový stav. Potrvá do 28. února. Hejtmani k tomu v neděli vládu vyzvali. Žádali, aby se 1. března začaly děti vracet do škol. Od pondělí se rozšíří úřední hodiny na úřadech, aby se netvořily fronty. Drtivá většina opatření se ale nemění. Vyhlášení dalšího nouzového stavu může být podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) protiústavní.
Vláda vyhlásila nový nouzový stav na 14 dní, platí od půlnoci
20 minut
Události: Vláda vyhlásila nový nouzový stav
Hejtmani s premiérem a ministrem zdravotnictví Janem Blatným (za ANO) znovu jednali pomocí videokonference od 10 hodin, vláda zasedla ve 14 hodin a následně vyhlásila nový nouzový stav.
„Ta situace není dobrá, v Česku se rozšiřuje vysoce nakažlivá mutace viru,“ uvedl k potřebě nového nouzového stavu premiér Andrej Babiš (ANO). Podle jeho slov už poslal pozvánku opozičním stranám na úterní jednání o dalším postupu. Poděkoval také za jednání hejtmanům. K jednání s opozicí chce také přizvat předsedu Asociace krajů Martina Kubu (ODS).
Premiér Babiš si ale nemyslí, že se za 14 dní dalšího nouzového stavu zlepší situace natolik, aby bylo možné pokračovat bez něj. Bude se o tom snažit přesvědčit Poslaneckou sněmovnu.
35 minut
Tisková konference po jednání vlády
Formálně je nouzový stav „nový“, vyhlášený na základě žádosti hejtmanů, a ne znovu prodloužený „starý“ platný již od loňského října. Někteří ústavní právníci považují tento postup za sporný. S jeho prodloužením nesouhlasila Poslanecká sněmovna, opozice argumentovala tím, že podle ní lze opatření s řádným zdůvodněním vyhlásit i bez nouzového stavu na základě zákona o ochraně veřejného zdraví a dalších zákonů. To však vládní politici popírají a tvrdí, že by taková opatření byla méně účinná.
Kabinet se podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) při vyhlášení nového nouzového stavu opírá o jinou skutkovou situaci, tedy žádost hejtmanů. Ústava to podle ní dovoluje.
Většina restrikcí platí dál
Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) se tedy nemění velká většina současných opatření. Zákaz nočního vycházení dál platí, o požadavku na změnu bude vláda jednat s opozicí. Od pondělí se ale ruší veškerá omezení úředních hodin. Vláda také upravila provoz knihoven a povolila jim fungovat v režimu výdejových okének. Na středních školách a konzervatořích studenti také mohou vykonávat opravné komisionální zkoušky.
Lidé, kteří cestují za zdravotním účelem, také mohou nově využít ubytovacích služeb. Vláda rovněž schválila výjimku pro volný pohyb osob pro jednání a volbu členů orgánů firem, například představenstva. Vyžadovány jsou ale testy či rozestupy.
Hejtmani chtějí konec některých opatření
Kraje požádaly o vyhlášení nouzového stavu na dva týdny, a to jednotně. Po schůzce to potvrdil jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS), který byl nejdříve zdrženlivý. Argumentoval ale, že nechtějí, aby se opatření měnila z minuty na minutu.
Hejtmani podle Kuby žádali, aby se k 1. březnu děti vrátily do škol a firmy začaly testovat. Že je návrat žáků do škol prioritou, potvrdil i hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). Bez nouzového stavu by se podle něj oddálil. Hejtmani tak dle něj dávají vládě 14 dní a čekají, že splní sliby, jinak ztratí jejich důvěru.
S vyhlášením nouzového stavu na 14 dní souhlasí i Pardubický kraj. „Na úrovni hejtmanů jsme se shodli na podání žádosti o vyhlášení nouzového stavu na 14 dní. Požadujeme, aby vláda sdělila veřejnosti plán pro příští dny a týdny, co se týká uvolnění některých opatření,“ uvedl tamní hejtman Martin Netolický (3P).
Hejtmani požadovali návrat maturitních ročníků a 9. tříd do škol a k tomu zavést od 1. března za jasně daných podmínek testování. „Zároveň chceme umožnit očkování pedagogických pracovníků a jejich registraci přes centrální rezervační systém,“ řekl Netolický.
Návrat žáků do škol od března záleží na vývoji epidemie a zajištění testů na covid, jež zatím nejsou objednané a má je vybrat ministerstvo zdravotnictví, reagoval v pořadu Otázky Václava Moravce ministr školství Robert Plaga (za ANO).
Kraje také chtějí otevřít obchody a služby se stanovením hygienických podmínek. „Stejné by to mělo být s kulturou a venkovním amatérským sportem,“ popsal Netolický. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) jako jediný hlasoval proti společnému usnesení hejtmanů ke stavu nouze. Nemá podle něj ale smysl, aby Praha fungovala v jiném režimu než kraje.
Otevření obchodů a služeb v Praze by podle něj mohlo vést k mediálnímu lynči Pražanů a většímu množství příjezdů lidí z dalších krajů. Hřib míní, že řešení pandemie covidu-19 už není pouze epidemiologický problém.
„Jedná se i o zásadní krizi důvěry občanů. Lidé už nevěří opatřením, protože ti, kdo je zavádějí, je sami nedodržují,“ uvedl. Prosazoval proto „restart“ v podobě ukončení nouzového stavu a zavedení mírnějších opatření podle předpisu o ochraně veřejného zdraví. „Věřím, že by pak lidé opatření lépe dodržovali, kdyby takovou sebereflexi vláda projevila,“ míní Hřib.
Královéhradecký hejtman Martin Červíček (ODS) už před nedělním jednáním uvedl, že kraje zároveň chtějí zmírnění některých opatření. Konkrétně žádali vládu, aby zrušila noční zákaz vycházení a povolila otevřít malé obchody. Kraje by také chtěly, aby se Babiš sešel se zástupci opozičních stran, to ale Babiš odmítal a plánuje to až na úterý.
Protiústavní nouzový stav?
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) označil v nedělním otevřeném dopise vládě opětovné vyhlášení nouzového stavu hned po nesouhlasu Poslanecké sněmovny za protiústavní. Týká se to podle něj i případu, kdy o nouzový stav požádají hejtmani. Podle premiéra Babiše to ukazuje, že někteří politici nemají zájem řešit společně situaci v ČR.
„Zruší-li Poslanecká sněmovna nouzový stav anebo nerozhodne o jeho prodloužení, nesmí vláda bezprostředně rozhodnout o vyhlášení obdobného nouzového stavu dalšího. V takovém případě by se totiž kontrolní působnost Poslanecké sněmovny vyprázdnila,“ uvedl Vystrčil. Upozornil kabinet ANO a ČSSD, že právní řád nabízí řadu prostředků pro boj s epidemií, aniž by při tom bylo nutné „obcházet či pošlapávat ústavní pořádek“.
Předseda Senátu začal shánět podpisy pro ústavní stížnost vůči tomuto kroku vlády, potřebuje pro ni minimálně devět senátních kolegů. „Jedním z faktorů, podle kterého budeme dál postupovat, je to, jak se k opětovnému vyhlášení nouzového stavu postaví Poslanecká sněmovna,“ uvedl Vystrčil k případnému podání stížnosti.
Premiér Babiš již dříve ujistil, že podle vládní analýzy by bylo vyhlášení nového nouzového stavu právně v pořádku. Z vyjádření některých ústavních právníků ale vyplývá, že by vyhlášení nouzového stavu pouze v krajích, kde je epidemická situace nejhorší, mohlo být přijatelnější než nový celostátní nouzový stav vyhlášený vzápětí po skončení nouzového stavu, jehož prodloužení neprošlo ve sněmovně.
Jan Wintr či Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy by vnímali vyhlášení nového nouzového stavu ve stejné podobě, jakou měl ten dosavadní, za obcházení sněmovního rozhodnutí, a tedy i ústavního pořádku.
„Teď by to bylo obcházení ústavního zákona o bezpečnosti. Navíc je možné upravit zákony tak, aby lépe sloužily,“ míní Kysela. Podle Wintra lze nový nouzový stav vyhlásit, až pokud nastane nová situace, tedy například zhoršení pandemie. Míní, že sice vyhlášení na žádost hejtmanů je možné, ale vyplývá to z krizového zákona, který je ale běžným zákonem a nikoli ústavním. „Tato procedura nemůže obcházet ústavní pravidlo, že prodloužit nouzový stav lze pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny,“ řekl Wintr.
V případě nouzového stavu na části území vyhlášeného na přání hejtmanů by to mohlo být jiné. „Připouštím, že nouzový stav vyhlášený jen v některých částech země je v jistém smyslu nový nouzový stav, byť pokud by byl nesen stejnými důvody, že to je zase kvůli pandemii, tak by vypadal jako pokračování,“ uvedl Wintr, byť zdůraznil, že „je to na hraně“.
Jako diskutabilní vidí vyhlášení dalšího nouzového stavu také ústavní právník a prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch. Podle něj má Poslanecká sněmovna v okamžiku, kdy by vláda svévolně prodlužovala nouzový stav proti vůli poslanců, k dispozici krajní prostředek: vyjádření nedůvěry. „Samozřejmě je otázkou, jestli je teď vhodná doba pro takové postupy,“ uvedl ve vysílání ČT24 Gerloch.
