Dva ze tří kandidátů prezidenta Petra Pavla na ústavní soudce nezískali podporu senátního ústavně-právního výboru. Podpořil pouze profesora ústavního práva Jana Wintra, nikoli bývalého předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu ani někdejší prezidentku Soudcovské unie Danielu Zemanovou. Neznamená to ale, že by prezident již musel hledat náhradní kandidáty. Rozhodne senátní plénum příští týden, předtím ještě nominace projedná výbor pro lidská práva.
Senátní výbor podpořil nominaci Wintra na ústavního soudce, Baxu a Zemanovou nikoli
3 minuty
UDÁLOSTI: Senátní ústavně právní výbor schválil nominaci ústavního právníka Jana Wintra na ústavního soudce
Pro to, aby byl Jan Wintr ústavním soudcem, bylo osm z deseti přítomných členů senátního ústavně-právního výboru, pro Josefa Baxu ale jen čtyři a pro Danielu Zemanovou dva z osmi odevzdaných hlasů. Podle předsedy výboru Tomáše Goláně (ODS) ale Baxovi chyběl jeden hlas, protože dva hlasy byly neplatné.
Goláň sice nechtěl hovořit o výhradách senátorů ke konkrétním kandidátům, připustil však, že vliv na nízký počet hlasů pro Baxu a Zemanovou může mít to, že jsou oba specialisté na správní soudnictví. „Jsou to dva soudci Nejvyššího správního soudu a ústavní soudnictví je o něčem úplně jiném,“ podotkl.
8 minut
Senátní výbor nedoporučil Baxu a Zemanovou
Wintr se členům výboru představil mimo jiné jako zastánce dosavadní pozice Ústavního soudu, podle něhož má unijní právo přednost před českým ústavním právem, pokud by neznamenalo změnu podstatných ústavních náležitostí a základů svrchovanosti Česka nebo překračování pravomocí unijních orgánů. Ústavní soud by se měl podle Wintra nadále orientovat na ochranu hodnot zakotvených v ústavě, měl by ale více využívat ustanovení, podle něhož by rozhodovací praxe jednotlivých soudních senátů měla být jednotná.
S ústavním zakotvením manželství jako vztahu muže a ženy Wintr „nesouzní“. „Manželství osob stejného pohlaví by neměla bránit ústavní bariéra,“ řekl. Stejně tak nepokládá za potřebné „fixovat na ústavní úrovni“ platbu v hotovosti, o což usiluje část zákonodárců. Podpořil naopak ústavní zakotvení principu ochrany vody a půdy. Byl by také pro omezení či zpřesnění prezidentských pravomocí při jmenování vlády.
Otázky, které mu senátoři kladli, považuje Wintr za „velmi zajímavé“. Odpovídal na ně zhruba hodinu.
Stejná práva, ale ne manželství, řekli Baxa i Zemanová
Josef Baxa při „grilování“ na výboru poznamenal, že o funkci ústavního soudce se neucházel. „Rozhodně to nepojímám jako další stupeň své kariéry, ale přijetí té nejvyšší odpovědnosti,“ uvedl Baxa. Označil se za „liberála stojícího trochu vpravo“, konzervativní je v pohledu na ústavu.
On i Daniela Zemanová řekli, že jsou zastánci toho, aby obdobná práva jako manželství měly i ostatní partnerské svazky. „Nevidím důvod, proč by se měly nazývat manželstvím, toto právo neshledávám,“ uvedla Zemanová. Stejnopohlavní páry by se neměly podle Baxy cítit jako občané druhé kategorie, ale „neříkejme tomu manželství“. Podobně jako Wintr nejsou Baxa ani Zemanová zastánci ústavního zakotvení práva na platbu v hotovosti.
K úpravě soudcovských platů Zemanová řekla, že jejich výše má být výsledkem politického konsensu a má být navázána na průměrný plat. Připustila možnost případného snížení soudcovských platů. „Plat soudce má dýchat se společností,“ míní Zemanová. K poznámce, že jako jediná z adeptů na ústavní soudce nemá titul doktorky práv, Zemanová uvedla, že právnickou fakultu dokončila v roce 1994 a že až do roku 1999 nebylo kvůli chybějícím podmínkám rigorózního řízení možné doktorský titul získat. Podotkla, že pro profesní dráhu soudkyně jí tento akademický titul nechyběl a nebyl nikým vyžadován, v případě potřeby by ale jako ústavní soudkyně byla připravena si ho doplnit.
Po jednání výboru označil Baxa všechny otázky senátorů za „naprosto korektní, byly k věci“. Že nepřesvědčil většinu členů výboru, jej nepřekvapilo kvůli tomu, co o sobě podle svých slov slyšel. „Čtu noviny a čtu o sobě, že vzbuzuji kontroverze, že jsem divný a nebezpečný. Je to trochu stínohra. Dnes ani jindy mi nikdo neřekl proč,“ řekl.
Cena pro nejlepšího vyučujícího i anticena od Zemana
Čtyřiačtyřicetiletý Wintr vystudoval souběžně s pražskou právnickou fakultou také historii a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Z práva i z politologie má doktorský titul. V roce 2019 se stal tajemníkem stálé komise Poslanecké sněmovny pro Ústavu ČR. Je také členem Legislativní rady vlády či výboru pro práva LGBTI+ lidí rady vlády pro lidská práva.
Wintr působí rovněž v rozkladové komisi Českého statistického úřadu či v etické komisi Českého rozhlasu. V letech 2012 až 2017 byl i členem Rady ČTK, které v letech 2014 až 2015 předsedal. Je autorem několika knih, ve kterých se věnuje české parlamentní kultuře nebo principům českého ústavního práva.
Ve svém životopisu uvádí ve výčtu získaných ocenění, že v loňském roce dostal jednak Cenu Právnické fakulty Univerzity Karlovy pro nejlepšího vyučujícího, jednak Zlatou malinu prezidenta republiky pro nejhoršího právníka. Prezidentem byl loni Miloš Zeman.
Prezident Petr Pavel na Wintrovi ocenil jeho expertní zkušenosti a výborné renomé napříč odbornou komunitou. „Důležitým faktorem je jeho téměř dvacetiletá zkušenost z akademické sféry, která naplňuje mou představu o profesně různorodém složení Ústavního soudu,“ zmínil Pavel.
Wintr spolu s Baxou a Zemanovou patří mezi první tři kandidáty, které Pavel na ústavní soudce nominoval. Měli by obsadit místa po Jaroslavu Fenykovi, Janu Filipovi a Miladě Tomkové, jejichž mandát skončil 3. května.
Předseda senátního výboru Goláň je však přesvědčen, že výběr jejich nástupců není zcela urgentní. „Ti soudci už neměli agnedu, když končili, tak po nich nic nezůstalo, nic se nepředávalo. Proto jsme mohli počkat a více diskutovat,“ poznamenal.
Ústavní soud letos čeká rozsáhlá obměna, funkční období totiž skončí celkem sedmi ústavním soudcům včetně jejich předsedy Pavla Rychetského. Při výběru dalších nominantů chce Pavel vycházet z návrhů víc než dvacítky oslovených právnických institucí. Navržená jména bude opět posuzovat sedmičlenný konzultační panel v čele s ústavním právníkem Janem Kyselou.
Daniela Zemanová je soudkyní od roku 2001. Zprvu působila na liberecké pobočce ústeckého krajského soudu, ale od roku 2005 pracovala u Nejvyššího správního soudu. V letech 2006 až 2018 byla předsedkyní senátu a členkou volebního senátu, který rozhoduje o stížnostech na volby. Z Brna odešla do Prahy k městskému soudu, a potom se vrátila do Liberce v pozici místopředsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem.
Mezi lety 2014 a 2020 byla Daniela Zemanová prezidentkou Soudcovské unie. Zaměřovala se zejména na oblast přípravy a výběru soudců, na podmínky působení a výběru funkcionářů a na problematiku státní správy soudů. Od Jednoty českých právníků získala medaili za přínos justici.
Daniela Zemanová
Josef Baxa začal soudit v roce 1984 v Plzni u okresního soudu, od roku 1989 pracoval na krajském soudu a v 90. letech se stal jeho místopředsedou. Koncem desetiletí ale odešel na ministerstvo spravedlnosti, kde se stal náměstkem ministra Otakara Motejla a ve funkci zůstal i za Jaroslava Bureše a Pavla Rychetského. Účastnil se příprav a prosazení velké novely trestního řádu i tvorby nového rámce správního soudnictví.
Počátkem roku 2003 se Baxa stal prvním předsedou nově zřízeného Nejvyššího správního soudu a v této funkci setrval přes patnáct let do podzimu 2018. Na Nejvyšším správním soudu však zůstal jako řadový soudce.
Josef Baxa je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy. V 90. letech se podílel na vzniku jejího protějšku na Západočeské univerzitě, kde také působí jako pedagog.
Josef Baxa
