Politické přesvědčení by podle nově zvoleného ústavního soudce Jana Wintra nemělo hrát roli v jeho rozhodování. Připustil, že se tomu nelze úplně vyhnout, ale ústavní soudce musí mít dostatek disciplíny, řekl v Interview ČT24. Wintr se ústavním soudcem stane v pondělí. V Senátu měl největší podporu mezi třemi kandidáty, které prezident Petr Pavel navrhl. Kromě něj to byli ještě Josef Baxa a Daniela Zemanová, se všemi senátoři souhlasili.
Ústavní soudce má mít tolik disciplíny, aby nerazil své názory, řekl v Interview ČT24 Jan Wintr
Na to, jak si Jan Wintr vysvětluje největší podporu senátorů, nedokázal přímo odpovědět. „Záleží, na které aspekty činnosti kandidátů se senátoři zaměří. Já myslím, že jsem měl určitou výhodu v tom, jakým způsobem se senátoři ptali na to, co je jim z ústavy nejbližší čili ta diskuze o ústavních změnách, diskuze o nálezech Ústavního soudu a jejich dopadů do činnosti parlamentu,“ uvedl.
Podle Wintra byli senátoři na kandidáty dobře připraveni. „Byl jsem v ústavně-právním výboru, to jsou lidé, které znám i ze svojí činnosti tajemníka stálé komise pro Ústavu v Poslanecké sněmovně, která komunikuje se stálou komisí v Senátu. Tam se diskutuje o ústavních změnách, o jejich výhodách či nevýhodách, to byla část těch otázek,“ dodal.
Hovořilo se také o určitém nevyřčeném odmítání některých kandidátů na senátních výborech, k tomu ale Wintr údajně nemá žádné informace. „Nebyl jsem účasten toho, jak probíhalo slyšení paní Zemanové a pana Baxy, ale já jsem z těch všech výborových i klubových diskuzí měl dobrý pocit,“ reagoval. Podle něj se senátoři ptali zajímavě, na což se on sám snažil správně odpovídat. Žádné „zákulisní hry“ se k němu nedostaly.
Systém volby ústavních soudců
Wintr řekl, že systém volby ústavních soudců, kdy prezident navrhuje kandidáty a senátoři je pak musí schválit, je v pořádku. „Důležité je, aby na ústavních soudcích byla široká shoda, protože to mají být lidé, kteří se těší široké důvěře, aby potom případně jejich rozhodnutí také požívala důvěru,“ sdělil.
„Jsou tady dva politické orgány a ty se musejí shodnout. Ať si mezi sebou vyjednávají, jak chtějí, tak nakonec projde jenom ten, který má podporu jak prezidenta, tak i většiny Senátu,“ řekl k systému výběru ústavních soudců s tím, že právě toto je dobrý systém.
Na otázku, zda byla debata v Senátu věcná nebo i politická Wintr řekl, že některá témata se politiky dotýkala. „Přišlo mi ale, že senátorky a senátoři tu otázku kladli jako ústavní. Třeba paní senátorka Kovářová se opakovaně ptala, jestli bychom byli zastánci toho, aby manželství muže a ženy bylo zakotveno na ústavní úrovni. Ale že by se někdo vyptával přímo na mé politické pozice, tak to se nedělo,“ řekl.
„Přidržel jsem se té ústavně-právní roviny. Řekl jsem, že jistě může ústavodárce vepsat toto do ústavy, to ale znamená, že tato otázka potom nebude předmětem rozhodování nadpoloviční většiny parlamentu, ale bude zabetonovaná na ústavní úrovni, a že to vlastně nepovažuju za příliš vhodné, že si myslím, že o této důležité společenské otázce má rozhodovat parlament,“ vysvětlil.
Má politika vliv na rozhodování ústavních soudců?
Podle Wintra by obecně politické názory neměly vstupovat do rozhodování ústavních soudců. „Je ale velké množství odborné literatury, která ukazuje, že prostě vstupuje,“ upozornil. Připomněl například Nejvyšší soud v USA, kde je podle něj předem přímo jasné, kteří soudci jsou spíše liberální, nebo konzervativní.
Své politické postoje by si také ústavní soudce měl nechávat pro sebe, míní Wintr. Specifickou výjimkou je však podle něj právě slyšení v Senátu. „Připadá mi, že senátoři mají právo vědět, o kom hlasují, tam musí ten kandidát dobře vyvažovat, aby nebyl otevřený do té míry, že potom bude všemi vnímán jako podjatý a příliš názorově vychýlený,“ uvedl.
Podle Wintra však není možné se při rozhodování úplně vyhnout politickému přesvědčení. „Ale ústavní soudci by měli mít tolik vnitřní disciplíny, aby nerazili své politické názory. I když tuhle disciplínu mají a nezpronevěřují se tomu, tak u výkladu některých ustanovení skutečně hodně záleží na tom, jestli tu ústavu vnímají spíš jako liberální, nebo konzervativní, to pak může ovlivňovat jejich pohled na danou otázku,“ míní.
Pokud jde o českou ústavu, Wintr míní, že v ní jsou prvky liberální i konzervativní. „Úplné nastavení ústavy je však spíš liberální, protože vznikla v době návratu svobody do naší země. Ten důraz na ochranu základních práv a svobod je tam enormní,“ uvedl.