Senát schválil všechny tři kandidáty na ústavní soudce

Nahrávám video

Senát ve středu schválil nominaci prvních tří kandidátů prezidenta Petra Pavla na ústavní soudce, hlava státu tak může Josefa Baxu, Jana Wintra i Danielu Zemanovou jmenovat do funkce. Baxa získal v tajné volbě 63 ze 79 odevzdaných hlasů, Wintr 64 hlasů a Zemanová devětapadesát. K zákonodárcům dopoledne promluvil nejprve prezident. Následně krátké projevy přednesli i všichni tři nominanti. V nich mimo jiné zdůraznili, že v případě zvolení chtějí chránit svobodu a dohlédnout na to, aby soudy neztratily důvěru veřejnosti.

Pavel po schválení jeho nominantů Senátem uvedl, že nové ústavní soudce jmenuje v pondělí.

Prezident požádal Senát o souhlas s tím, aby se ústavními soudci stali někdejší předseda Nejvyššího správního soudu Baxa, profesor ústavního práva Wintr a bývalá šéfka Soudcovské unie Zemanová. Obsadí místa po Jaroslavu Fenykovi, Janu Filipovi a Miladě Tomkové, jejichž mandát skončil 3. května. Senátní výbor pro lidská práva podpořil všechny tři adepty, ústavně-právní výbor pouze Wintra.

Josef Baxa začal soudit v roce 1984 v Plzni u okresního soudu, od roku 1989 pracoval na krajském soudu a v 90. letech se stal jeho místopředsedou. Koncem desetiletí ale odešel na ministerstvo spravedlnosti, kde se stal náměstkem ministra Otakara Motejla a ve funkci zůstal i za Jaroslava Bureše a Pavla Rychetského. Účastnil se příprav a prosazení velké novely trestního řádu i tvorby nového rámce správního soudnictví.

Počátkem roku 2003 se Baxa stal prvním předsedou nově zřízeného Nejvyššího správního soudu a v této funkci setrval přes patnáct let do podzimu 2018. Na Nejvyšším správním soudu však zůstal jako řadový soudce.

Josef Baxa je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy. V 90. letech se podílel na vzniku jejího protějšku na Západočeské univerzitě, kde také působí jako pedagog.

Josef Baxa
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Výběr ústavních soudců označil prezident za velkou odpovědnost, protože soud chrání práva jednotlivců i demokratickou povahu politického systému. Silný a nezávislý Ústavní soud je podle něj nejlepší obranou proti autoritářům. Soudci nesmí být prodlouženou rukou konkrétních politických sil, vlivových skupin, podléhat tlaku veřejného mínění. Nesmí ale také podle Pavla podlehnout pýše z toho, že mají poslední slovo. 

Souhlas Senátu přivítal také předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. „Souhlas Senátu se jmenováním tří soudců ÚS vítám. Bylo tak odvráceno riziko, že by po odchodu profesora Sládečka klesl počet soudců pod 12, což je podmínka pro přijímání nálezů v plenárních věcech,“ uvedl Rychetský. 

Nahrávám video

Baxa a Wintr ve svých krátkých projevech k senátorům slíbili ochranu ústavních hodnot a srozumitelnost v rozhodování, Zemanová naopak zdůraznila odpovědnost a pokoru. Dohromady hovořili přibližně dvacet minut. 

„Nebudu nikdy mít pocit bezstarostnosti ze získané svobody, mám naopak velkou citlivost pro její omezování a jsem připraven ji kdykoli chránit,“ zdůraznil Baxa. Podle něj je povinností každého soudce být připraven srozumitelně vysvětlovat své postupy a důvody rozhodnutí. „Jde o předpoklad pro získání a udržení důvěry společnosti, protože soudy bez důvěry jsou zbytečné,“ je přesvědčený Baxa.

Čtyřiačtyřicetiletý Wintr vystudoval souběžně s pražskou právnickou fakultou také historii a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Z práva i z politologie má doktorský titul. V roce 2019 se stal tajemníkem Stálé komise Poslanecké sněmovny pro Ústavu ČR. Je také členem Legislativní rady vlády či Výboru pro práva LGBTI+ lidí Rady vlády pro lidská práva. Wintr působí rovněž v rozkladové komisi Českého statistického úřadu či v Etické komisi Českého rozhlasu. V letech 2012 až 2017 byl i členem Rady ČTK, které v letech 2014 až 2015 předsedal. Je autorem několika knih, ve kterých se věnuje české parlamentní kultuře nebo principům českého ústavního práva.

Jan Wintr
Zdroj: Univerzita Karlova

Wintr označil svobodu za hlavní předpoklad důstojného lidského života. „Vždy jsem byl na omezování svobody velmi citlivý,“ uvedl. Ústavní soud, jako ochránce práv a svobod člověka a občana, má podle něj zasáhnout jen tehdy, „vykročí-li zákonodárce z ústavních mantinelů a nepřiměřeně omezí některé základní právo, případně nějaký jiný důležitý ústavní princip“.

Platy ústavních soudců nemohou být nedotknutelné

Zemanová podobně jako Baxa označila za důležité, aby soudy a soudci měli důvěru společnosti. „A tu je nemožné získat nebo udržet, pokud by soudnictví působilo dojmem uzavřené soustavy, odcizené občanům a žijícím si vlastním životem,“ konstatovala soudkyně, podle níž ani platy ústavních soudců nemohou být nedotknutelné.

Nahrávám video

Výzvu prezidenta ke zveřejnění případných výtek k jednotlivým kandidátům označila senátorka Daniela Kovářová (nezávislá) za nehoráznost. Senátorka ODS a bývalá šéfka sněmovny Miroslava Němcová kontrovala, že senátoři by měli umět své rozhodnutí vysvětlit a unést za něj odpovědnost, za což se postavil i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Daniela Zemanová je soudkyní od roku 2001. Zprvu působila na liberecké pobočce ústeckého krajského soudu, ale od roku 2005 pracovala u Nejvyššího správního soudu. V letech 2006 až 2018 byla předsedkyní senátu a členkou volebního senátu, který rozhoduje o stížnostech na volby. Z Brna odešla do Prahy k městskému soudu, a potom se vrátila do Liberce v pozici místopředsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Mezi lety 2014 a 2020 byla Daniela Zemanová prezidentkou Soudcovské unie. Zaměřovala se zejména na oblast přípravy a výběru soudců, na podmínky působení a výběru funkcionářů a na problematiku státní správy soudů. Od Jednoty českých právníků získala medaili za přínos justici.

Daniela Zemanová
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Prezidentova výzva byla nerealizovatelná, míní Canov

„Vrcholné rozhodování patří plénu, takže jakkoliv rozhodne plénum, tak je to dobré,“ řekl v pořadu 90' ČT24 senátor a místopředseda ústavně-právního výboru Michael Canov (STAN+SLK) s tím, že volba pléna se s tou jeho osobní shodovala ve dvou případech ze tří. Canov byl proti zvolení Zemanové, a to z několika důvodů, především kvůli tomu, že jako jediná v této funkci v historii nemá titul doktora práv. Také mu mimo jiné vadila její nedostatečná publikační činnost.

Senátor a předseda výboru po vzdělávání a lidská práva Jiří Růžička (za TOP 09) v této souvislosti uvedl, že debata o titulech není dostatečně relevantní. „Ústava předepisuje nějaké vzdělání, praxi, věk a řekněme nějakou morální identitu, ale rozhodně nepředepisuje tituly. Já si myslím, že to není nic, čím bychom se měli trápit nebo zabývat,“ podotkl.  

Canov také v souvislosti s Pavlovou výzvou, aby senátoři zdůvodnili své případné výtky ke kandidátům, kdyby nebyli zvoleni, uvedl, že je to prakticky nerealizovatelné při tajné volbě. „Je to tajná volba a každý senátor má právo hlasovat, jak uzná za vhodné, a není povinen to obhajovat,“ uvedl s tím, že naopak on své důvody řekl. Podle Růžičky to však realizovatelné a legitimní je. 

„Obě dvě strany, které se na té volbě podílejí – Senát i prezident – mají stejný zájem na tom, aby ústavní soud byl obsazen kvalitními právníky, a jestliže mám nějaké výhrady, tak je úplně legitimní je říct,“ vysvětlil Růžička s tím, že rozumí, že volba je tajná, ale nepochybuje o tom, že kdyby si prezident promluvil se senátory, tak by se dané výhrady dozvěděl a bylo by to správně, protože nikdo nechce kandidáty žádným způsobem dehonestovat. 

Nahrávám video

Podle Justa titul není rozhodující

Také politolog Petr Just v pořadu zmínil, že debata týkající se titulu mu přijde absurdní. „Vysokoškolské vzdělání je dostatečné a nikde to není psáno, že by tam musel být ještě titul JUDr.“ Zmínil, že je potřeba řešit i jiné kvality, nikoliv pouze ‚fajfkovat‘ kritéria. Zdůraznil však, že jiné debaty týkající se ústavních soudců jsou legitimní a v pořádku. 

Nečekal také, že kandidáti projdou tak výraznou většinou. „V konečném důsledku nejen kandidáti, ale hlavně i prezident Petr Pavel může být pro tuto chvíli spokojen.“ Podle něj má nyní prezident vodítko, jak postupovat při dalších nominacích. 

Maxim Tomoszek z Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v souvislosti s výběrem ústavních soudců zmínil, že samozřejmě rozhodují přísná kritéria – vzdělání, praxe, na druhou stranu Senát se podle něj snaží o vytvoření určitého balancu v politickém prostředí, „aby soudce ústavního soudu nevybíral jenom subjekt s jednou politickou orientací, ale tím, že se na tom spolupodílí prezident a Senát, tak aby bylo vyvážení více pohledů,“ dodal s tím, že je důležitá názorová pestrost. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 38 mminutami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 6 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 7 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 7 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 7 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Saharský prach může v neděli snížit teploty

Do Česka v neděli znovu přijde saharský prach. Mohl by snížit teploty, které se odpoledne podle předpovědi budou přibližovat 30 stupňům Celsia. Do přízemních vrstev atmosféry by se dostat neměl. Na síti X to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jemný písek, který do atmosféry zvedly bouře nad africkou pouští Sahara, se v tuzemsku letos objevil už několikrát.
před 10 hhodinami
Načítání...