Ústava České republiky

Praha 1 v pondělí vyzvala protivládního aktivistu Ondřeje Thora, který od loňského května táboří na prostranství před Úřadem vlády, aby z místa odstranil své přístřešky. Thor na to má pět dnů od převzetí výzvy, může se ještě odvolat k pražskému magistrátu. Pokud stánky neodstraní a neuspěje s odvoláním, hlavní město je připraveno tábořiště odstranit. Informovali o tom zástupci Prahy 1 a magistrátu. Tábořiště by podle starostky městské části Terezie Radoměřské (TOP 09) mohlo zmizet v polovině dubna. Thor reagoval, že město jedná protiprávně a že své stánky nezlikviduje. Pokud bude třeba, bude se bránit soudně a držet hladovku.

Česko v roce 2024 čeká nejen trojí hlasování – volby evropské, senátní a krajské – a také další politické jednání o možných systémových změnách. Zatímco třeba u zavádění korespondenční volby už probíhá ostrý spor koalice s opozicí, tak v dalších bodech dokážou najít shodu. Některé návrhy jsou teprve na začátku a jiné se blíží do finále legislativního procesu.

Politické přesvědčení by podle nově zvoleného ústavního soudce Jana Wintra nemělo hrát roli v jeho rozhodování. Připustil, že se tomu nelze úplně vyhnout, ale ústavní soudce musí mít dostatek disciplíny, řekl v Interview ČT24. Wintr se ústavním soudcem stane v pondělí. V Senátu měl největší podporu mezi třemi kandidáty, které prezident Petr Pavel navrhl. Kromě něj to byli ještě Josef Baxa a Daniela Zemanová, se všemi senátoři souhlasili.

Česká národní rada přijala první Ústavu České republiky. Ta se po rozpadu federace stala základním právním dokumentem českého státu. Vládní návrh ústavy ve znění společné zprávy výborů ČNR a schválených pozměňovacích návrhů podpořili poslanci ODS, KDS, ODA, KDU-ČSL, ČSSD, nezávislí poslanci a většina poslanců Levého bloku a Liberálně sociální unie. Proti byli poslanci SPR-RSČ, a návrh ústavy nepodpořila ani většina poslanců za HSD-SMS. Pro přijetí ústavy hlasovalo 172 zákonodárců, šestnáct jich bylo proti, deset poslanců se hlasování zdrželo. (Uvedená reportáž byla odvysílána ještě před přijetím ústavy ve 21:44.)Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Prezident Miloš Zeman v úterý omilostnil šéfa Lesní zprávy Lány Miloše Baláka, který byl odsouzen za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře. Milost pro Baláka však neodpovídá podmínkám, které si prezident stanovil pro její udělení. O tom, jaká by měla být veřejná i politická reakce na prezidentův čin, diskutovali v Událostech, komentářích disidentka, právnička a bývalá vedoucí trestněprávního oddělení a milostí v prezidentské kanceláři Václava Havla Lenka Marečková, advokát a bývalý ministr spravedlnosti Jan Kalvoda a vedoucí katedry teorie práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Aleš Gerloch.

Článek 66 Ústavy ČR, o němž se mluví v souvislosti s názorem Ústřední vojenské nemocnice, podle něhož prezident Miloš Zeman není schopen vykonávat pracovní povinnosti, se věnuje zejména přenesení prezidentských pravomocí na jiné ústavní činitele v situaci, kdy se uvolní funkce prezidenta a nová hlava státu ještě není zvolena nebo nesložila slib. Už první věta článku ovšem hovoří i o tom, že se tato pravidla mohou uplatnit také v situaci, „nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát“. V české ústavě je toto ustanovení od jejího schválení koncem roku 1992 a nezměnilo se ani poté, co byla v roce 2012 zavedena přímá volba prezidenta.

Poslanci ve čtvrtek rozhodnou o tom, jestli se Ústavní soud bude zabývat žalobou na prezidenta Miloše Zemana. V pondělí do sněmovny ke kulatému stolu pozvali ústavní právníky, s nimiž diskutovali, zda hlava státu překračuje hranice ústavy tak výrazně, jak se domnívá část senátorů.

Prezident Miloš Zeman se chová v posledních týdnech protiústavně, na tom se v pořadu 90′ ČT24 shodli bývalý ústavní soudce Miloslav Výborný, premiérův poradce pro legislativu Cyril Svoboda (KDU-ČSL) i poslankyně Miroslava Němcová (ODS). Zeman by podle nich měl jmenovat ministrem Michala Šmardu (ČSSD), který má podporu své strany i premiéra Andreje Babiše (ANO).

Prezident Miloš Zeman se nyní pohybuje v rovině mimoústavní i protiústavní a nemá odmítat jmenování Michala Šmardy, domnívá se ústavní právník, vedoucí katedry politologie a sociologie na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Jan Kysela. Jmenování ministrem by podle něj mohl prezident zastavit jen v případě bezpečnostní hrozby nebo třeba negramotnosti kandidáta. Pokud se podle Kysely nyní vláda s postojem prezidenta smíří, těžko se budou podobné kroky vyčítat příští hlavě státu.

Poslanci a senátoři se rozcházejí v názoru na zavedení celostátního referenda. V týdnu o něm zástupci obou parlamentních komor jednali. Všelidové hlasování je prioritou i pro vládu, která ho zmiňuje ve svém programovém prohlášení. Jenomže jiný pohled na všelidové hlasování mají senátoři. Prosazují jinou změnu ústavy: chtějí prodloužit lhůtu na projednávání zákonů z třiceti na 60 dní.