Poslanci a senátoři se rozcházejí v názoru na zavedení celostátního referenda. V týdnu o něm zástupci obou parlamentních komor jednali. Všelidové hlasování je prioritou i pro vládu, která ho zmiňuje ve svém programovém prohlášení. Jenomže jiný pohled na všelidové hlasování mají senátoři. Prosazují jinou změnu ústavy: chtějí prodloužit lhůtu na projednávání zákonů z třiceti na 60 dní.
Nepotřebujeme referendum jako politické bojiště, odmítá Benda změnu ústavy
Události ČT: Zákonodárci se neshodují na referendu (zdroj: ČT24)
O čem by měli rozhodovat lidé přímou volbou v referendu a o čem by rozhodovat neměli? Je referendum nutným nástrojem demokracie, nebo spíš jeho hrozbou? Na tom se zatím neshodnou poslanci a senátoři, jak se ukazuje při jednáních o zavedení referenda.
„Sněmovna a Senát na svých dosavadních setkáních vidí přímou demokracii formou celostátního referenda zcela jinak. Senát odmítá poměrně zatvrzele a vytrvale změny, které v tuto chvíli projednáváme,“ uvedla předsedkyně sněmovní Stálé komise pro Ústavu ČR Kateřina Valachová (ČSSD).
Pro jeho schválení by se v obou komorách musela najít ústavní většina. Společnou řeč zatím zákonodárci nenašli. „Myslím, že to skoro nikdo ani neočekával, je to výměna názorů,“ řekl předseda komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury Jiří Dienstbier (ČSSD).
„Padala slova ze strany senátorů, že si nepřejí zákon o referendu, nepřejí si ani zavedení přímé volby a odvolatelnosti starostů a hejtmanů,“ uvedl člen sněmovní Stálé komise pro Ústavu ČR a předseda hnutí SPD Tomio Okamura.
První a zatím jediné celostátní referendum se v Česku konalo před necelými šestnácti lety před vstupem země do Evropské unie. Kvůli hlasování tehdy politici schválili samostatný zákon. A tak by to podle některých mělo být i nadále.
„Podle mého názoru stačí, když bychom potřebovali referendum, schválit ústavní zákon, tak jako jsme to udělali u vstupu do Evropské unie,“ míní člen sněmovní Stálé komise pro Ústavu ČR Marek Benda (ODS). „Nepotřebujeme referendum jako politické bojiště, kdy si jednotlivé politické strany budou vyvolávat referenda,“ dodal.
Jak velkou podporu bude mít nakonec návrh ve sněmovně, zatím není jasné. Se svými vlastními představami přišly původně tři skupiny poslanců. Teď budou společně s dalšími případnými podporovateli chystat kompromisní verzi.
Měsíc nestačí
Zákonodárci se naopak shodli na prodloužení lhůty, kterou má Senát na projednávání zákonů. O možných změnách Ústavy letos politici v tomto formátu mluvili poprvé. „To, co trápí Senát je, že nemáme možnost mít 60 dnů na projednávání zákonů, ta lhůta je třicetidenní,“ řekl člen komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury Michael Canov (STAN + SLK).
Problém s tím je podle senátorů hlavně u složitějších norem. Měsíční lhůta na jejich projednání totiž nemusí být vždy dostatečná. „Mám takový mírně rezervovaný postoj, protože sama dobře vím, že člověk dělá většinou všechno na poslední chvíli. Na druhé straně musím přiznat, že těch 30 dnů je skutečně velmi krátká doba,“ řekla místopředsedkyně sněmovní Stálé komise pro Ústavu ČR Helena Válková (ANO).