Spojené státy s napětím očekávají verdikt nejvyššího soudu týkající se alabamského zákona o potratech. Ten totiž rozhodne nejen o pravidlech v jižanském státě, ale o právu žen na interrupci v celých Spojených státech. Zpráva o pravděpodobném zrušení precedentu známého jako Roe vs. Wade vyvolala protesty po celé zemi. Svůj nesouhlas vyjádřil i prezident Joe Biden.
Už tři týdny před budovou amerického nejvyššího soudu v hlavním městě Washingtonu protestují dva znesvářené tábory. Na transparentech první skupiny jsou hesla jako „Moje tělo, moje volba“, „Potrat je lidské právo“ nebo „Nikdy víc!“. Z nápisů těch druhých zase zaznívá „Potrat je vražda“, „Pro život“ či „Modlete se za konec potratů“.
Kulisu tomuto střetu dvou nesmiřitelných skupin tvoří přes dva metry vysoký drátěný plot, který masu lidí od budovy dělí.
Je to už poněkolikáté za poslední dva roky, co budovu jedné z klíčových federálních institucí obrostla podobná bariéra. Už počátkem loňského roku vztyčily úřady bariéru kolem Kongresu, a to v souvislosti s výtržnostmi po zvolení Joe Bidena prezidentem země. Podporovatelé tehdy ještě úřadujícího Donalda Trumpa vtrhli do budovy Kongresu.
Preventivně plot Kongres ohraničil i letos v březnu kvůli obavám, že by se podobný scénář mohl opakovat při projevu Joea Bidena o stavu Unie před zákonodárci.
Nálady veřejnosti v aktuálním případě zjitřil vývoj v ideovém sporu, který štěpí americkou politiku už desítky let. Počátkem května zveřejnil server Politico předběžnou verzi rozhodnutí nejvyššího soudu. Podle něj po téměř padesáti letech tribunál velmi pravděpodobně zruší ústavou garantované právo žen na interrupci.
Zjištění serveru Politico nemá doposud v dějinách země obdoby, nikdy se nestalo, že by zdi tribunálu opustil takřka kompletní koncept připravovaného rozsudku.
Reakce veřejnosti byla takřka okamžitá. Před nejvyšším soudem se začaly shromažďovat stovky a tisíce lidí, které zrušení téměř padesátiletého precedentu pobouřilo. Zanedlouho se přidali i demonstranti z opačné strany ideové barikády.
K rozhodnutí nejvyššího soudu se záhy vyjádřil i prezident Joe Biden, podle něhož jde o zásadní útok na práva žen. Dodal, že by se podle něj konzervativci nemuseli zastavit jen u tématu interrupcí.
Podle opozičních republikánů jde – mimo jiné – naopak o předzvěst vítězství v letitém boji za právo jednotlivých států proti federální vládě a za ochranu nenarozených dětí.
Co by znamenalo zrušení precedentu Roe vs. Wade?
Proč budí mezi Američany tento soudní verdikt takové emoce? A jak vůbec došlo k tomu, že po téměř půl století nejvyšší soud nejspíše přepíše svoje dřívější rozhodnutí?
Pojem Roe vs. Wade odkazuje na verdikt Nejvyššího soudu USA ve stejnojmenné kauze, jíž se věnoval počátkem 70. let minulého století. Soud tehdy svým rozhodnutím garantoval všem Američankám ústavní právo na přístup k přerušení těhotenství, a to ve všech 50 státech USA. Sedm z devíti soudců tehdy rozhodlo o tom, že potraty jsou soukromou záležitostí žen a stát by do ní neměl zasahovat.
Většina z padesátky států do té doby ženám interrupce neumožňovala. A tam, kde tato možnost k dispozici přeci jen byla, ji podmiňovali krajními okolnostmi, jako ohrožení zdraví matky, znásilnění nebo incest.
Zrušení tohoto verdiktu by neznamenalo okamžitý zákaz potratů v celých USA. Otevřelo by ale dveře tomu, aby si úpravu pravidel týkajících se interrupcí řešil každý stát sám prostřednictvím vlastních zákonů. Faktem přitom je, že už třináct států stihlo přijmout normy, takzvané trigger laws, které by zásadním způsobem omezily přístup žen k tomuto zákroku velmi záhy poté, co by soud vyřkl verdikt.
V dalších státech zase stále platí zákony, které rozsudek Roe vs. Wade před půl stoletím v podstatě „zmrazil“. Pokud by pak nejvyšší soud skutečně precedent zrušil, znovu by začaly platit. U celkem 26 států, včetně výše zmíněných, lze podle některých odhadů v brzké době očekávat výrazné zpřísnění pravidel.
Politické probuzení konzervativní Ameriky
Rozsudek v kauze Roe vs. Wade už v roce 1973 vzbudil vlnu nevole mezi sociálně konzervativními voliči, zejména z řad amerických křesťanů. Ti se začali po době bouřlivých změn v 60. letech, kdy padala letitá tabu a společnost se velmi liberalizovala, hlásit o slovo v celonárodní politice. Konzervativní část společnosti totiž vnímala rapidní změny s nevolí.
„Protestantští kazatelé jako Jerry Falwell v té době spojili síly s katolíky, kteří s potraty nesouhlasili po celou dobu. Do té doby nebyli příliš politicky aktivní, ale právě činnost kazatelů tyto síly poprvé přiměla k tomu změnit přístup k politickému aktivismu. Vzniklo široké hnutí, které spojovalo kritiky z jejich pohledu amorálního vývoje společnosti,“ vysvětluje počátky protipotratového hnutí v zemi amerikanistka Lucie Kýrová z Katedry severoamerických studií Institutu mezinárodních studií FSV UK.
Tyto konzervativní skupiny v následujících padesáti letech začaly aktivně prosazovat svoje zájmy v americké politice a dařilo se jim získávat podporu v nejvyšších patrech moci. Z politicky pasivní skupiny voličů se evangelíci stali vlivnou lobbistickou skupinou. Ta postupem času přijala jasnou strategii, jak dosáhnout politických cílů, které se shodovaly s jejich hodnotami.
Podle publicisty Matěje Schneidera z deníku A2larm, jenž se americkému politickému dění dlouhodobě věnuje, je současný vývoj právě vyústěním zmíněné strategie. „V průběhu padesáti let šlo o to současnou úpravu u soudu napadat. A když nebylo reálné judikaturu úplně zrušit, tak alespoň dosáhnout jejího podemílání. Ne vždy se ale setkali s úspěchem,“ odkazuje třeba na další rozsudek nejvyššího soudu z roku 1992, který naopak právo na interrupce potvrdil.
Šest proti třem
Klíčovým momentem, který vedl ke změnám v rozhodování nejvyššího soudu, bylo působení Donalda Trumpa. Tomu se podařilo do devítičlenného tribunálu dosadit hned tři soudce. Poměr sil se tak vychýlil na šest ku třem, s jasnou převahou těch, jež nominovali republikánští prezidenti.
Trumpem nominovaní soudci sice při potvrzovacích slyšeních před horní komorou Kongresu tvrdili, že precedent Roe vs. Wade považují za uzavřenou záležitost a měnit rozhodnutí nechtějí. Jak ale dokazuje uniklý rozsudek, toto stanovisko nejspíše přehodnotili.
Donald Trump se už v době své první prezidentské kandidatury netajil tím, že jedním z jeho cílů je právě vychýlit misky vah na stranu odpůrců celonárodního práva na interrupce. „Budu nominovat soudce, kteří jsou pro život (spojením pro-life se označují odpůrci potratového hnutí – pozn. red.) a myslím, že rozhodování se vrátí zpátky ke státům. (…) Když dosadíme další dva až tři soudce, stane se to automaticky,“ uvedl tehdy Trump v debatě s Hillary Clintonovou.
Prezident sice nemá žádnou moc nad rozhodováním jednotlivých soudců ani soudu jako takového, už tehdy ale Trump pracoval s předpokladem, že konzervativnější soudci se proti precedentu Roe vs. Wade postaví. Neznamená to ale, že mezi šesticí konzervativnějších soudců panuje automatická shoda.
„Předseda nejvyššího soudu John Roberts v posledních letech lavíroval a snažil se soud vést co nejvíce konsenzuálně, aby konzervativní většina výhradně nediktovala podmínky. Zjevně váhá, jestli se k takovému rozhodnutí odhodlat,“ říká Schneider a odkazuje na fakt, že právě Roberts nebyl pod uniklým návrhem verdiktu podepsaný.
Připomíná současně spekulace amerických médií, že Roberts sice nepodporuje úplné zrušení precedentu Roe vs. Wade, ale s protipotratovým zákonem z Alabamy by souhlasil. Schneider nicméně dodává, že Roberts je mezi konzervativními soudci v tomto názoru spíše osamocen a poměr sil tak stále hraje 5:4 ve prospěch úplného zrušení.
Rovnováha mezi Washingtonem a jednotlivými členy unie
Amerikanistka Kýrová upozorňuje, že by ale bylo chybou vnímat otázku zvrácení precedentu Roe vs. Wade jen jako výsledek snahy společensky konzervativního křídla Republikánské strany. Svoje zastánce má podle ní zpřísnění jak mezi konzervativnějšími demokraty, tak libertariánsky naladěnými republikány.
„Třecí plocha mezi právy států a federální vlády sahá už k založení USA, kdy ústava vznikla v podstatě na kompromisu mezi federalisty a odpůrci vlády,“ vysvětluje Kýrová. Logika, kterou tato část spektra odůvodňuje podporu zrušení celonárodní úpravy, spočívá v tom, že pravidla by si měly určovat jednotlivé státy. Vláda nebo Kongres by neměly podle nich zasahovat do toho, co není nezbytně nutné.
„Existuje samozřejmě i kritika, že argumentaci právy jednotlivých států využívají některé politické síly v reakci na zákony, které souvisejí s potlačováním práv určitých skupin obyvatel,“ zmiňuje Kýrová komplikovanou historii hledání rovnováhy mezi mocí Washingtonu a jednotlivých členů unie. Poukazuje přitom na to, že na práva států se v minulosti odvolávali třeba odpůrci zrušení otroctví nebo segregace Afroameričanů.
„Před samotným verdiktem v roce 1973 paradoxně v této otázce byli na straně rozhodování států spíše zastánci širších, liberálnějších práv na potraty. Umožňovalo jim to totiž tuto politiku prosazovat v malém. To se samozřejmě s rozsudkem Roe vs. Wade úplně změnilo,“ doplňuje Schneider.
Podle Kýrové je nedílnou součástí debaty také to, jak výše uvedené balancování moci ovlivní individuální práva jednotlivých občanů.
Koho se změna nejvíce dotkne?
V USA provedou lékaři ročně několik set tisíc potratů, a to ženám napříč celým společenským spektrem. Nepoměrně více zákroků na tisíc žen přitom připadá na příslušnice etnických menšin.
Mezi nejčastější důvody pro interrupci se podle odborníků řadí například to, že se žena necítí na mateřství připravená, nemůže si mateřství finančně dovolit, je příliš mladá, nebo nechce mít potomka se svým současným partnerem. Zásadní je také fakt, že mateřství může negativně ovlivnit vzdělání či kariéru matky. V neposlední řadě je pak důvodem zdraví matky nebo plodu.
„Největší dopad to bude mít na ženy ze slabších socioekonomických tříd. Nejen že nemají tak snadný přístup k antikoncepci nebo sexuálnímu vzdělání. Mnohdy si třeba nemohou ani dovolit vycestovat za potratem do jiného státu USA. Jejich přístup k legální a bezpečné interrupci se tím zhorší,“ hodnotí možné dopady zpřísnění Kýrová. „Interrupce v Americe vždy byly a budou. Je ale otázka, jestli budou legální a bezpečné, nebo nikoliv,“ dodává.
A co další práva?
Ruku v ruce s debatou o potratech se otevřela také diskuse, jaká další práva by mohl nejvyšší soud v budoucnu zrevidovat. Jak upozorňuje Kýrová, množství práv v USA se neopírá ani tak o rozhodnutí zákonodárců, ale o předchozí rozhodování soudu.
Americká ústava například nikde explicitně neříká, že existuje právo na homosexuální nebo mezirasová manželství. Soud ale v posledních dekádách rozhodl, že tato práva ústava nepřímo garantuje skrze svůj 9. nebo 14. dodatek.
S neúspěchem se setkal i návrh dodatku, který by explicitně garantoval rovná práva žen, takzvaný ERA dodatek. Ten sice schválily počátkem 70. let obě komory Kongresu, doposud jej ale neratifikoval dostatečný počet států.
Podle Schneidera ovšem argumentace soudce Samuela Alita v uniklém rozhodnutí mírně naznačuje, že tato práva se opírají o stejnou právní logiku jako právě precedent Roe vs. Wade.
Svoje kritiky měl rozsudek Roe vs. Wade navíc i mezi liberálními soudci, jako byla třeba Ruth Bader Ginsburgová – a to právě z důvodu vratké argumentace. Kýrová nicméně připomíná, že tato bývalá soudkyně nejvyššího soudu, jež v roce 2020 zemřela, byla i přes formální výtky pro celkové zachování tohoto rozsudku.
Co se týká ostatních práv odvozených od předchozích rozhodnutí nejvyššího soudu, podle Schneidera nejspíš v dohledné době spíše nehrozí, že by soud měl v úmyslu zvrátit i jiné historické verdikty.
„Byl bych opatrný s vykreslováním určitých apokalyptických vizí. U Roe vs. Wade jde o výsledek půl století silného lobbingu a dosazování soudců do nejvyššího soudu. Je po tom navíc i určitá společenská poptávka. To u ostatních témat jako svazky stejnopohlavních párů momentálně neplatí,“ vysvětluje publicista.
Téma potratů nejspíš nadcházející volby nerozhodne
Ženy tvoří více než polovinu americké populace a případná změna zákona by se potenciálně mohla týkat milionů z nich. Jak navíc ukazují průzkumy veřejného mínění z posledních týdnů, více než polovina Američanů je pro zachování stávajících práv.
Podle Schneidera to zatím nevypadá, že by mohly zprávy o možném zrušení precedentu Roe vs. Wade, které se těší podpoře zejména ze strany republikánů, v nadcházejících kongresových volbách zamíchat s kartami.
„Průzkumy ukazují, že toto téma je sice mediálně atraktivní, ale minimálně v tuto chvíli pro voliče tak důležité není. Zhruba jen čtvrtina voličů říká, že by jistě nevolila politika, který prosazuje omezení přístupu k interrupcím. Důležitější je teď pro voliče hlavně ekonomická situace,“ uvádí publicista.
Právě inflace a ekonomický pokles způsobený mimo jiné válkou na Ukrajině se zatím jeví jako klíčové téma nadcházejících voleb.
Schneider i amerikanistka Kýrová ale dodávají, že v reakci na konečné zrušení práva na interrupce by se ještě mohlo politické klima změnit.
Pravděpodobné pak podle Schneidera zatím není ani to, že by se demokratům podařilo prosadit zákon, který by opět interrupce na federální úrovni garantoval. Potřebovali by k tomu totiž většinu 60 senátorů.
„Zákon, který by garantoval interrupce, sliboval i Barrack Obama a svůj slib nesplnil, i když měl tehdy dostatečnou většinu v senátu. V posledních letech se to také řešilo v souvislosti právě s Trumpovou nominací tří nových soudců,“ konstatuje.
Dodává, že na vznik převahy konzervativních soudců u nejvyššího tribunálu reagovali demokratičtí zákonodárci několika návrhy, ale vždy bez úspěchu. „Demokratům se nepodařilo přesáhnout ani prostou většinu v senátu. A nepodpořily je ani některé senátorky, které dříve deklarovaly, že jsou pro interrupce.“
Proti snahám demokratů podle Schneidera hraje i to, že podle dosavadních odhadů není vůbec vyloučené, že Bidenova strana přijde v listopadových volbách i o prostou většinu v obou komorách.
