Spojené státy řeší možný zákaz potratů. Naznačuje ho uniklý dokument

Soudci nejvyššího soudu USA podle uniklého návrhu většinového stanoviska hlasovali pro zrušení precedenčního rozsudku z roku 1973, kterým byly legalizovány potraty v celých Spojených státech, píše server Politico. Podle nejvyšší instance je návrh stanoviska autentický, nepředstavuje však verdikt ani konečnou pozici kteréhokoli ze soudců. Prezident Joe Biden slíbil, že v případě, že nejvyšší soud zvrátí verdikt legalizující interrupce, bude usilovat o uzákonění práva žen na potrat na federální úrovni.

„Včera (v pondělí) jistá zpravodajská organizace publikovala kopii návrhu stanoviska v probíhajícím případu. Soudci si návrhy stanovisek interně vyměňují běžně, jde o nedílnou součást důvěrné rozhodovací práce soudu. Jakkoli je dokument popsaný ve včerejším textu autentický, nepředstavuje verdikt soudu ani finální postoje kteréhokoli člena k otázkám v daném případě,“ uvádí tisková zpráva soudu.

Předseda Roberts označil vývoj za „ojedinělé a hrubé porušení důvěry“ a za útok na nejvyšší soud. Příslušného pracovníka instituce prý pověřil zahájením vyšetřování s cílem zjistit, jak předběžné stanovisko uniklo do médií. Zároveň ujišťoval, že kauza neoslabí „integritu našich operací“ a že práce soudu „nebude žádným způsobem ovlivněna“.

Soud má v záležitosti potratů definitivně rozhodnout před svou letní přestávkou, tedy koncem června nebo začátkem července. Pokud se verdikt z roku 1973 zruší, může podle amerických médií začít platit zákaz potratů téměř okamžitě ve více než dvaceti amerických státech.

Politico zveřejnil únik o hlasování soudců v pondělí a hned večer se konal před budovou amerického Nejvyššího soudu protest, který trval do ranních hodin. Podle The New York Times mezi účastníky panovalo rozhořčení i smutek. Někteří seděli tiše před řadou svíček, další provolávali nesouhlas.

Soudci se vyslovili k rozsudku v kauze známé jako Roeová versus Wade z roku 1973, který potraty zlegalizoval na federální úrovni.

„Roeová se od začátku ohromně mýlila,“ napsal podle Politico soudce Samuel Alito v prvním návrhu stanoviska z 10. února. „Domníváme se, že rozhodnutí Roeová versus Wade má být zrušeno. Přerušení těhotenství je hluboce morální věc. Ústava občanům jednotlivých států nezakazuje regulovat nebo zakázat interrupci. Nevyhnutelný závěr je, že právo na potrat není hluboce zakořeněno v historii a tradici národa,“ uvedl Alito s tím, že ústava toto právo žádným způsobem nechrání.

V případě, že se USA vrátí do situace před rokem 1973, budou o své legislativě k potratům rozhodovat jednotlivé státy. Podle NYT se očekává, že více než polovina států potraty povolí, avšak státy zejména na jihu a středozápadě je buď zakážou, nebo ztíží dostupnost. Ženy z těchto oblastí tak budou muset cestovat do států, kde se budou potraty provádět.

Americký svaz pro občanské svobody (ACLU) uvedl, že rozhodnutí „připraví polovinu národa o základní ústavní právo, jehož miliony žen požívaly padesát let“.

Biden prohlásil, že je připravený bránit právo žen na potrat

Americký prezident Joe Biden v úterý uvedl, že v případě zvrácení verdiktu legalizujícího interrupce bude jeho administrativa připravena bránit právo na potrat. Šéf Bílého domu v prohlášení vyzývá ke spolupráci „volené představitele na všech úrovních vlády“ a také voliče, kteří budou moci do vývoje promluvit v listopadových volbách členů Kongresu a státních činitelů. Později před novináři kritizoval uniklé stanovisko soudců jako radikální a varoval před možnými dopady na další práva Američanů v osobním životě.

„Jestli tohle stanovisko bude platit, je to vskutku docela radikální rozhodnutí,“ řekl Biden během cesty do amerického státu Alabama. Odkazoval tím především na argumentaci použitou v návrhu rozhodnutí, která podle prezidenta i některých expertů kromě ukončení práva na potrat také ohrožuje celou řadu dalších práv. Biden konkrétně zmínil právo používat antikoncepci, právo homosexuálů vstupovat do manželství nebo „právo na soukromí“.

„Je to zásadní posun v americké právní praxi,“ řekl. „Znamená to, že na Floridě se mohou rozhodnout přijmout zákon, který říká, že homosexuální sňatky nejsou povolené?“ tázal se.

Server Politico dříve informoval, že pro zrušení precedenčního rozsudku z roku 1973, kterým byly legalizovány potraty v celých Spojených státech, se vyslovilo pět z devíti členů nejvyššího soudu včetně tří soudců jmenovaných exprezidentem Donaldem Trumpem. Pokud nejvyšší soudní instance v USA po téměř padesáti letech zneplatní verdikt z kauzy známé jako Roeová versus Wade, „bude na volených představitelích našeho národa na všech úrovních vlády, aby chránili právo ženy na volbu“, uvedl Biden.

„A bude na voličích, aby tento listopad zvolili představitele podporující možnost volby. A na federální úrovni budeme potřebovat více senátorů podporujících volbu a většinu pro možnost volby ve sněmovně (reprezentantů), abychom přijali zákon kodifikující Roeovou, který se budu snažit prosadit a který uzákoním podpisem,“ pokračoval prezident. Za současné situace by nicméně návrh zákona, který by ustavoval právo žen na ukončení těhotenství, Kongresem s největší pravděpodobností neprošel.

Biden tak zopakoval slib z předvolební kampaně a zároveň v zásadě přiznal, že momentálně nelze právo na potrat na federální úrovni prosadit, ačkoli Demokratická strana kontroluje obě komory Kongresu. Překážkou pro takový krok je situace v Senátu, kde je vzhledem k systému obstrukcí v praxi zapotřebí 60 hlasů k prosazení většiny legislativních návrhů. Menší z komor Kongresu je nyní rozdělena mezi demokraty a republikány v poměru 50 křesel ku 50 a demokraté ji kontrolují jen díky rozhodujícímu hlasu viceprezidentky Kamaly Harrisové. S touto nejtěsnější možnou většinou by mohli změnit pravidla obstrukcí, tomu ovšem brání postoj dvou demokratických senátorů: Joea Manchina a Kyrsten Sinemaové. 

Biden v úterý také řekl, že považuje za zásadní právo žen na volbu mezi ukončením těhotenství a donošením plodu. Současná hlava státu v posledních letech verdikt z kauzy Roeová versus Wade hájí, ačkoli jakožto silně věřící katolík se v minulosti vyslovoval pro omezení přístupu k interrupcím.

Konzervativní převaha

V soudu pro návrh podle serveru Politico kromě Alita hlasovali čtyři další soudci jmenovaní republikány – Clarence Thomas, Neil Gorsuch, Brett Kavanaugh a Amy Coneyová Barrettová. Tři soudci jmenovaní demokraty – Stephen Breyer, Sonia Sotomayorová a Elena Kaganová – podle Politica pracují na nejméně jednom nesouhlasném stanovisku. O tom, jak se nakonec vysloví předseda John Roberts, se zatím jenom spekuluje.

Návrh většinového stanoviska připravuje jeden ze soudců po úvodním hlasování, kterému předcházejí ústní argumenty. Někdy se stává, že mezi úvodním hlasováním a zveřejněním rozhodnutí některý ze soudců změní názor. Rozhodnutí je konečné až poté, co jej soud oficiálně zveřejní. „Je možné, že od té doby (10. února) došlo k nějakým změnám,“ řekl stanici MSNBC reportér a spoluautor článku Josh Gerstein.

Bezprecedentní únik informací

Pokud by se informace ukázaly být přesné, šlo by podle právníka Neala Katyala o historicky první významný únik informací z amerického Nejvyššího soudu. Podle stanice CBS Roberts zřejmě nařídí, aby bylo zahájeno vyšetřování, do kterého bude zapojen Federální úřad pro vyšetřování (FBI).

Agentura AP ale připomenula, že z jednání soudu se rozhodnutí vynesla předčasně už dřív. Například v roce 1973 David Beckwith, který pracoval pro časopis Time, informoval právě o výsledku případu Roeová versus Wade předtím, než soud rozhodnutí publikoval. Jelikož jde ale o týdeník, Beckwithovo odhalení bylo známo jen několik hodin před oficiálním zveřejněním.

Na únik informací už reagovala předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová a šéf senátní většiny Chuck Schumer. Oba demokraté ve společném prohlášení uvedli, že pokud je informace správná, „pak je nejvyšší soud na cestě k největšímu omezení práv za minulých padesát let“.

Nejvyšší soud si v prosinci vyslechl ústní argumenty, které se týkají snahy státu Mississippi oživit zákaz potratů od patnáctého týdne těhotenství. Republikány podporovanou novelu předtím zablokovaly soudy nižší instance. Podle Politico se únorový návrh stanoviska Nejvyššího soudu zřejmě týká tohoto případu.

Některé státy už slibují, že potraty zachovají

Podle The New York Times demokratičtí guvernéři nejméně 16 amerických států již uvedli, že v jejich státě budou potraty nadále legální. Je mezi nimi Nové Mexiko, Michigan nebo Severní Karolína. Kalifornský guvernér Gavin Newsom řekl, že navrhne úpravu, která „zakotví právo volby“ do ústavy.

„V otázce práva na potrat nemůžeme důvěřovat SCOTUS (Nejvyššímu soudu), takže to uděláme sami,“ napsal Newsom na Twitteru. Guvernérka státu New York Kathy Hochulová se v reakci na zprávu Politico nechala slyšet, že New York bude vždy garantovat právo na interrupci.

V roce 2019 bylo podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v USA provedeno zhruba 630 tisíc interrupcí. Většina připadá na ženy ve věku 20 až 30 let. Velké počty potratů jsou evidovány také mezi černoškami, mezi kterými jich na tisíc žen ve věku 15 až 44 let připadá sedmadvacet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“. Úřady v Gaze, které ovládá teroristické hnutí Hamás, tvrdí, že izraelské údery tam zabily nejméně devět Palestinců. Terčem úderů podle Izraele byli teroristé.
08:22Aktualizovánopřed 17 mminutami

Ukrajina udeřila v Petrohradu a ničila ropné sklady

Kyjev udeřil na ropné sklady a další cíle v Ruské federaci. Drony zasáhly i město Kronštadt u Petrohradu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stroje udeřily na tamní základnu. V Petrohradu se mohl stát terčem útoku výzkumný ústav, který se zabývá vývojem podvodních zbraní, píše server Ukrinform s odkazem na ruský telegramový kanál Astra. Moskva poslala na Ukrajinu 272 bezpilotních letounů, zemřel jeden člověk.
13:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při izraelském útoku zemřeli libanonští důstojníci

Tři libanonští vojáci, včetně jednoho generála, zahynuli při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu. Podle agentury Reuters to oznámila libanonská armáda. Izrael to později potvrdil s tím, že incident vyšetřuje. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
10:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Moskva před volbami zvýšila ekonomický tlak na Arménii

Arméni budou v nedělních parlamentních volbách rozhodovat o proevropském směřování země nebo o zachování těsného spojenectví s Moskvou. Podle zákona z roku 2007 nesmí volit v cizině – oficiálně kvůli regulérnosti hlasování. Do voleb tak nemůže zasáhnout ani největší arménská diaspora v zahraničí, která žije v Ruské federaci. I přesto na ni cílí nátlaková kampaň, kterou se Moskva snaží udržet Arménii ve své sféře vlivu.
před 3 hhodinami

Hegseth v Normandii kritizoval evropskou obranu

Ve francouzské Normandii se konal ceremoniál na připomínku vylodění spojeneckých sil v roce 1944. Zúčastnil se například slovenský premiér Robert Fico (Smer) nebo americký ministr obrany Pete Hegseth, který varoval před imigrací a vyzval Evropu k větší angažovanosti v oblasti obrany, napsaly agentury Reuters a AFP.
před 6 hhodinami

Justice poslala kandidáta na prezidenta Peru těsně před druhým kolem k soudu

Peruánská justice nařídila postavit před soud levicového prezidentského kandidáta Roberta Sáncheze. Čelí obvinění, že volební komisi poskytl nepravdivé informace o finančních příspěvcích své strany v letech 2018 až 2020, informuje agentura AFP.
před 12 hhodinami

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 15 hhodinami
Načítání...