Spojené státy řeší možný zákaz potratů. Naznačuje ho uniklý dokument

Soudci nejvyššího soudu USA podle uniklého návrhu většinového stanoviska hlasovali pro zrušení precedenčního rozsudku z roku 1973, kterým byly legalizovány potraty v celých Spojených státech, píše server Politico. Podle nejvyšší instance je návrh stanoviska autentický, nepředstavuje však verdikt ani konečnou pozici kteréhokoli ze soudců. Prezident Joe Biden slíbil, že v případě, že nejvyšší soud zvrátí verdikt legalizující interrupce, bude usilovat o uzákonění práva žen na potrat na federální úrovni.

„Včera (v pondělí) jistá zpravodajská organizace publikovala kopii návrhu stanoviska v probíhajícím případu. Soudci si návrhy stanovisek interně vyměňují běžně, jde o nedílnou součást důvěrné rozhodovací práce soudu. Jakkoli je dokument popsaný ve včerejším textu autentický, nepředstavuje verdikt soudu ani finální postoje kteréhokoli člena k otázkám v daném případě,“ uvádí tisková zpráva soudu.

Předseda Roberts označil vývoj za „ojedinělé a hrubé porušení důvěry“ a za útok na nejvyšší soud. Příslušného pracovníka instituce prý pověřil zahájením vyšetřování s cílem zjistit, jak předběžné stanovisko uniklo do médií. Zároveň ujišťoval, že kauza neoslabí „integritu našich operací“ a že práce soudu „nebude žádným způsobem ovlivněna“.

Soud má v záležitosti potratů definitivně rozhodnout před svou letní přestávkou, tedy koncem června nebo začátkem července. Pokud se verdikt z roku 1973 zruší, může podle amerických médií začít platit zákaz potratů téměř okamžitě ve více než dvaceti amerických státech.

Politico zveřejnil únik o hlasování soudců v pondělí a hned večer se konal před budovou amerického Nejvyššího soudu protest, který trval do ranních hodin. Podle The New York Times mezi účastníky panovalo rozhořčení i smutek. Někteří seděli tiše před řadou svíček, další provolávali nesouhlas.

Soudci se vyslovili k rozsudku v kauze známé jako Roeová versus Wade z roku 1973, který potraty zlegalizoval na federální úrovni.

„Roeová se od začátku ohromně mýlila,“ napsal podle Politico soudce Samuel Alito v prvním návrhu stanoviska z 10. února. „Domníváme se, že rozhodnutí Roeová versus Wade má být zrušeno. Přerušení těhotenství je hluboce morální věc. Ústava občanům jednotlivých států nezakazuje regulovat nebo zakázat interrupci. Nevyhnutelný závěr je, že právo na potrat není hluboce zakořeněno v historii a tradici národa,“ uvedl Alito s tím, že ústava toto právo žádným způsobem nechrání.

V případě, že se USA vrátí do situace před rokem 1973, budou o své legislativě k potratům rozhodovat jednotlivé státy. Podle NYT se očekává, že více než polovina států potraty povolí, avšak státy zejména na jihu a středozápadě je buď zakážou, nebo ztíží dostupnost. Ženy z těchto oblastí tak budou muset cestovat do států, kde se budou potraty provádět.

Americký svaz pro občanské svobody (ACLU) uvedl, že rozhodnutí „připraví polovinu národa o základní ústavní právo, jehož miliony žen požívaly padesát let“.

Biden prohlásil, že je připravený bránit právo žen na potrat

Americký prezident Joe Biden v úterý uvedl, že v případě zvrácení verdiktu legalizujícího interrupce bude jeho administrativa připravena bránit právo na potrat. Šéf Bílého domu v prohlášení vyzývá ke spolupráci „volené představitele na všech úrovních vlády“ a také voliče, kteří budou moci do vývoje promluvit v listopadových volbách členů Kongresu a státních činitelů. Později před novináři kritizoval uniklé stanovisko soudců jako radikální a varoval před možnými dopady na další práva Američanů v osobním životě.

„Jestli tohle stanovisko bude platit, je to vskutku docela radikální rozhodnutí,“ řekl Biden během cesty do amerického státu Alabama. Odkazoval tím především na argumentaci použitou v návrhu rozhodnutí, která podle prezidenta i některých expertů kromě ukončení práva na potrat také ohrožuje celou řadu dalších práv. Biden konkrétně zmínil právo používat antikoncepci, právo homosexuálů vstupovat do manželství nebo „právo na soukromí“.

„Je to zásadní posun v americké právní praxi,“ řekl. „Znamená to, že na Floridě se mohou rozhodnout přijmout zákon, který říká, že homosexuální sňatky nejsou povolené?“ tázal se.

Server Politico dříve informoval, že pro zrušení precedenčního rozsudku z roku 1973, kterým byly legalizovány potraty v celých Spojených státech, se vyslovilo pět z devíti členů nejvyššího soudu včetně tří soudců jmenovaných exprezidentem Donaldem Trumpem. Pokud nejvyšší soudní instance v USA po téměř padesáti letech zneplatní verdikt z kauzy známé jako Roeová versus Wade, „bude na volených představitelích našeho národa na všech úrovních vlády, aby chránili právo ženy na volbu“, uvedl Biden.

„A bude na voličích, aby tento listopad zvolili představitele podporující možnost volby. A na federální úrovni budeme potřebovat více senátorů podporujících volbu a většinu pro možnost volby ve sněmovně (reprezentantů), abychom přijali zákon kodifikující Roeovou, který se budu snažit prosadit a který uzákoním podpisem,“ pokračoval prezident. Za současné situace by nicméně návrh zákona, který by ustavoval právo žen na ukončení těhotenství, Kongresem s největší pravděpodobností neprošel.

Biden tak zopakoval slib z předvolební kampaně a zároveň v zásadě přiznal, že momentálně nelze právo na potrat na federální úrovni prosadit, ačkoli Demokratická strana kontroluje obě komory Kongresu. Překážkou pro takový krok je situace v Senátu, kde je vzhledem k systému obstrukcí v praxi zapotřebí 60 hlasů k prosazení většiny legislativních návrhů. Menší z komor Kongresu je nyní rozdělena mezi demokraty a republikány v poměru 50 křesel ku 50 a demokraté ji kontrolují jen díky rozhodujícímu hlasu viceprezidentky Kamaly Harrisové. S touto nejtěsnější možnou většinou by mohli změnit pravidla obstrukcí, tomu ovšem brání postoj dvou demokratických senátorů: Joea Manchina a Kyrsten Sinemaové. 

Biden v úterý také řekl, že považuje za zásadní právo žen na volbu mezi ukončením těhotenství a donošením plodu. Současná hlava státu v posledních letech verdikt z kauzy Roeová versus Wade hájí, ačkoli jakožto silně věřící katolík se v minulosti vyslovoval pro omezení přístupu k interrupcím.

Konzervativní převaha

V soudu pro návrh podle serveru Politico kromě Alita hlasovali čtyři další soudci jmenovaní republikány – Clarence Thomas, Neil Gorsuch, Brett Kavanaugh a Amy Coneyová Barrettová. Tři soudci jmenovaní demokraty – Stephen Breyer, Sonia Sotomayorová a Elena Kaganová – podle Politica pracují na nejméně jednom nesouhlasném stanovisku. O tom, jak se nakonec vysloví předseda John Roberts, se zatím jenom spekuluje.

Návrh většinového stanoviska připravuje jeden ze soudců po úvodním hlasování, kterému předcházejí ústní argumenty. Někdy se stává, že mezi úvodním hlasováním a zveřejněním rozhodnutí některý ze soudců změní názor. Rozhodnutí je konečné až poté, co jej soud oficiálně zveřejní. „Je možné, že od té doby (10. února) došlo k nějakým změnám,“ řekl stanici MSNBC reportér a spoluautor článku Josh Gerstein.

Bezprecedentní únik informací

Pokud by se informace ukázaly být přesné, šlo by podle právníka Neala Katyala o historicky první významný únik informací z amerického Nejvyššího soudu. Podle stanice CBS Roberts zřejmě nařídí, aby bylo zahájeno vyšetřování, do kterého bude zapojen Federální úřad pro vyšetřování (FBI).

Agentura AP ale připomenula, že z jednání soudu se rozhodnutí vynesla předčasně už dřív. Například v roce 1973 David Beckwith, který pracoval pro časopis Time, informoval právě o výsledku případu Roeová versus Wade předtím, než soud rozhodnutí publikoval. Jelikož jde ale o týdeník, Beckwithovo odhalení bylo známo jen několik hodin před oficiálním zveřejněním.

Na únik informací už reagovala předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová a šéf senátní většiny Chuck Schumer. Oba demokraté ve společném prohlášení uvedli, že pokud je informace správná, „pak je nejvyšší soud na cestě k největšímu omezení práv za minulých padesát let“.

Nejvyšší soud si v prosinci vyslechl ústní argumenty, které se týkají snahy státu Mississippi oživit zákaz potratů od patnáctého týdne těhotenství. Republikány podporovanou novelu předtím zablokovaly soudy nižší instance. Podle Politico se únorový návrh stanoviska Nejvyššího soudu zřejmě týká tohoto případu.

Některé státy už slibují, že potraty zachovají

Podle The New York Times demokratičtí guvernéři nejméně 16 amerických států již uvedli, že v jejich státě budou potraty nadále legální. Je mezi nimi Nové Mexiko, Michigan nebo Severní Karolína. Kalifornský guvernér Gavin Newsom řekl, že navrhne úpravu, která „zakotví právo volby“ do ústavy.

„V otázce práva na potrat nemůžeme důvěřovat SCOTUS (Nejvyššímu soudu), takže to uděláme sami,“ napsal Newsom na Twitteru. Guvernérka státu New York Kathy Hochulová se v reakci na zprávu Politico nechala slyšet, že New York bude vždy garantovat právo na interrupci.

V roce 2019 bylo podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v USA provedeno zhruba 630 tisíc interrupcí. Většina připadá na ženy ve věku 20 až 30 let. Velké počty potratů jsou evidovány také mezi černoškami, mezi kterými jich na tisíc žen ve věku 15 až 44 let připadá sedmadvacet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 46 mminutami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 9 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...