Přestože se v pondělí objevila výzva k odložení voleb plánovaných na nadcházející víkend kvůli povodním, vláda v pondělí večer potvrdila, že termín platí. Marie Zámečníková z Katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity ve vysílání ČT24 podotkla, že z časového hlediska je to hraniční. Dodala, že by byla velmi překvapená, kdyby bylo volby možné odložit, protože musí být dodržen proces, který tomu předchází. Podle Zámečníkové je v současnosti jediným důvodem k odložení voleb pouze přijetí zákona. Vláda by ale podle ní měla postiženým krajům pomoci s organizací hlasování.
Byla bych překvapená, kdyby bylo možné volby teď odložit, míní právnička
„Potřebujeme nouzový stav, který vyhlašuje vláda, poté stav legislativní nouze v parlamentu, respektive v Poslanecké sněmovně, který vyhlašuje předsedkyně, a jak víme, náš běžný legislativní proces je příliš dlouhý. Mluvíme o tom opakovaně a pouze stavem legislativní nouze dokážeme ty lhůty sesekat a zákon rychleji přijmout,“ uvedla Zámečníková s tím, že ale celý proces stojí na přijetí zákona.
„K tomu máme rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z předchozích let, a jiným způsobem to velmi pravděpodobně prostě nejde. Jakkoliv stav legislativní nouze umožňuje lhůty velmi zkrátit, tak máme pondělí večer, a v pátek ve 14 hodin se má začít volit. Je to velmi hraniční,“ dodala. Podle ní je to prakticky spíše nemožné. Byla by prý velmi překvapená, kdyby to bylo možné.
Možné další scénáře, například hlasování jen v částech republiky, označila za „poměrně riskantní“. „Možná, co se týče krajského zastupitelstva, tak by se dalo představit si, že v méně postižených krajích by se odhlasovalo, ale jinde ne,“ podotkla, ale zdůraznila, že volby i v tomto hledisku jsou celostátním tématem.
„Zejména v Senátu, kdy se tvoří senátorské kluby i podle toho, kolik je zástupců té které politické strany, si myslím, že odhlasovat někde a zveřejnit výsledky, by bylo problematické, mohlo by to být důvodem pro to, napadnout legitimitu voleb, třeba později konaných. A nezveřejnit výsledky, uchovat je v tajnosti a zveřejnit je například později – to jsou velmi divoké scénáře a já si je umím jen velmi těžce představit,“ dodala.
Zmínila však také, že důvodů, proč by se navrhovatel mohl obrátit na Ústavní soud a napadnout legitimitu voleb, může být celá řada. „Dokážu si představit, že volič nebo volička nemá doklady, protože její dům byl vyplaven a občanka je pryč. V tuto chvíli zařizovat si občanku jen proto, aby mohli jít volit, možná není úplně prioritou, ale zda by to bylo důvodem pro následné zrušení výsledků voleb, nebo zrušení hlasování, zrušení celých voleb, opakování hlasování – to je na rozhodnutí soudu,“ podotkla s tím, že by se zvažovalo, jak zásadní újma nastala, jak zásadní překážka to byla a zda mohla fakticky ovlivnit výsledek voleb.
Právnička Marie Zámečníková ohledně možnosti odkladu voleb (zdroj: ČT24)
Nedostatek členů komise důvodem pro zrušení voleb není
Primátor Opavy Tomáš Navrátil (ANO), který nadnesl možnost odkladu, hovořil i o tom, že nebude dostatek členů volební komise. „To je samozřejmě problém, ale důvod pro to, aby se volby nekonaly, to není. Důvod pro to, aby se volby v tuto chvíli nekonaly, je pouze ten schválený zákon,“ vysvětlila Zámečníková.
„Já rozumím tomu, že to (průběh voleb) může být velmi problematické, na druhou stranu jsou tu už určité zkušenosti z dob covidu, kdy se improvizovalo, nebo volilo jinak, než jsme zvyklí. Věřím tomu, že to bude organizačně velmi náročné,“ dodala s tím, že když termíny zůstanou, je podle ní úkol vlády pomoci jednotlivým regionům volby uspořádat.
Podotkla, že téměř každé volby jsou u soudu napadnuty, takže stížnosti nejspíše budou, ale do jaké míry budou odůvodněné tak, že by Ústavní soud rozhodl o jejich zrušení, je podle ní otázkou.