Prezident Miloš Zeman je sice za některé své kroky kritizován, ale protiústavně nevystupuje. V pořadu Interview ČT24 to řekl vedoucí Katedry ústavního práva a prorektora Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch. Podle něj prezident – třeba v případě zvažované abolice, pokud by bylo obnoveno stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) nebo odvolání ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) – konal v souladu s textem ústavy.
Ústavní právník Gerloch: Zeman ústavu nezneužívá. Je rozdíl mezi textem a záměrem ústavodárců
Gerloch: Zeman ústavu nezneužívá (zdroj: ČT24)
„Je třeba upozornit na to, že je rozdíl mezi záměrem a textem. Záměr můžete nevyjádřit tak, že to chápou všichni stejně, a pak je to na textaci. Víme, že se ústava sestavovala ve spěchu a nebyl čas si vyhrát s každou formulací, přejímalo se ze starších i cizích ústav,“ prohlásil ústavní právník Gerloch.
Podle něj tak není možné vyčítat prezidentovi Zemanovi, že například otálel s odvoláním a jmenováním ministra kultury, případně že mluví o tom, že by mohl, pokud by bylo obnoveno trestní stíhání premiéra, ukončit stíhání abolicí.
Třeba prezidentovo otálení s výměnou ministra kultury jako hrubé porušení ústavy Gerloch nechápe, protože ústava neříká, jak rychle má v takových situacích konat. „Kdyby třeba řekl, že jiného ministra kultury nejmenuje už nikdy, protože je to zbytečné ministerstvo,“ uvedl Gerloch případ, který by za hrubé porušení ústavy prezidentem považoval on sám.
Gerloch se proto domnívá, že by prezident neměl čelit ústavní žalobě, jejíž návrh podpořili senátoři a ve čtvrtek se k němu má vyjádřit sněmovna. „Senát si nekladl základní otázku, co je hrubé porušení ústavy. Skutková podstata deliktu měla být předem řečena,“ řekl Gerloch. Pro řadu kroků, které senátoři prezidentovi vyčítají, navíc měl podle něj Zeman oprávnění. „On ty pravomoci z ústavy má,“ řekl.
Abolice? Nejhorší možnost
Gerloch připustil, že prezidentova slova o možné abolici pro premiéra v případě, že by Nejvyšší státní zástupce obnovil jeho trestní stíhání, by se mohlo vykládat jako nátlak. „Může se to tak brát. Ale skutečně si řekněme, že je to otázka určitých spekulací,“ prohlásil Gerloch a dodal, že není v pravomoci prezidenta odvolávat vedoucí státní zástupce.
Případné ukončení kauzy Čapí hnízdo, v níž byl až donedávna stíhán premiér Babiš, prezidentskou abolicí, by ale považoval Gerloch za nešťastné. „Abolice by byla řešením, které by bylo nejhorší. Ústava to prezidentovi umožňuje, ale nebylo by to vhodné. Je třeba postupovat u každého stejně,“ myslí si Gerloch.
Do poloviny prosince má nejvyšší státní zástupce rozhodnout, zda v kauze neobnoví stíhání. „Státní zástupce, který kauzu dobře zná, rozhodl o tom, že skutek se stal, ale nebyl trestným činem. Pokud nejvyšší státní zástupce rozhodne, že to bylo nezákonné, musí mít zcela přesvědčivé důkazy. Ale rozhodující slovo má soud,“ připomněl Gerloch. Pokud by podle něj argumenty nejvyššího státního zástupce, s nimiž by stíhání obnovil, u soudu neuspěly, měl by zvážit své odstoupení.