Události: Poslanci se budou zabývat žalobou na prezidenta
Pondělní diskuze o hranicích české ústavy zabraly několik hodin. Téma senátorské žaloby je ve sněmovně momentálně významným tématem. Podobným bodem se poslanci dosud nezabývali, na plénu se objeví ve čtvrtek.
Podle autorů žaloby z řad senátorů Zeman pochybil celkem v osmi případech, mimo jiné otálel se jmenováním či odvoláním členů vlády nebo vystupoval v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou. Prezident už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost a odmítl, že by základní zákon porušil.
Ústavní právníci Jan Kysela, Jan Wintr a Jan Kudrna se na sněmovním semináři shodli, že prezident republiky ústavu porušil. V případě nečinnosti s odvoláním ministrů pokládají Kysela a Wintr porušení za zcela zjevné a evidentní. Podle Kudrny Zeman neměl žádné právní důvody nejmenovat ministrem kultury navrhovaného Michala Šmardu.
Ústavní právník Robert Zbíral nicméně poukázal na to, že premiér Andrej Babiš, který nakonec Šmardovu nominaci stáhl, nevyčerpal všechny možnosti obrany, když na prezidenta nechtěl podat kompetenční žalobu.
Kysela se pozastavil také nad úřednickou vládou Jiřího Rusnoka, kterou prezident udržoval u moci, aniž by získala důvěru sněmovny, které je podle zákona odpovědná. Podle Jindřišky Syllové z Parlamentního institutu to má význam pro celý politický systém. „Vládne totiž docela dlouhou dobu jiná vláda, než by měla vládnout,“ zdůvodnila.
Prezidenta v Interview ČT24 obhajoval prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch, jehož dříve Zeman neúspěšně navrhoval na ústavního soudce. „Je třeba poukázat na text ústavy, který nepoužívá obrat ,neprodleně vyhoví‘. Tam skutečně časová lhůta není,“ řekl Gerloch k otálení se jmenováním či odvoláním ministrů. Senátoři, kteří za žalobou stojí, si podle Gerlocha také nekladou základní otázku, co míní hrubým porušením ústavy.
Potřeba jsou tři pětiny poslanců
Předseda vlády Andrej Babiš v pondělí vzkázal, že žalobami se nic nevyřeší. „Ptal jsem se kolegů a podle mě ty argumenty, které tam jsou, nemají opodstatnění. Takže si myslím, že ta žaloba ne asi, ale určitě nemá šanci, aby uspěla,“ řekl premiér.
Pro senátorský návrh nezvednou ruku ani koaliční sociální demokraté. „Nám se nelíbí koncepce podání ústavní žaloby, je to takový telefonní seznam různých hříchů Miloše Zemana. Pokud by žaloba byla o jednom skutku, například o tom, že pan prezident nejmenoval Michala Šmardu, tak tam bychom to možná podpořili,“ řekl v Událostech, komentářích předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka.
S ústavní žalobou nesouhlasí ani komunisté, kteří Babišův kabinet tolerují. „Komunističtí poslanci ve čtvrtek nepodpoří návrh senátorů. Je v něm příliš více politikaření než věcné péče o ústavnost,“ domnívá se Pavel Kováčik. Důvod žalobu podpořit neshledává ani Stanislav Grospič, který v České televizi upozornil především na to, že je špatně napsána.
Jako „obstrukci ze strany nepotřebného Senátu“ vnímá žalobu Tomio Okamura, předseda SPD. „Prezident Zeman žádné své ústavní pravomoci nepřekročil a podle našeho názoru jednal v mantinelech ústavy,“ je přesvědčen Okamura.
Naopak důvody pro žalobu vidí opoziční strany – kromě pirátů a lidovců také TOP 09 a Starostové a nezávislí. Občanští demokraté se o svém postoji rozhodnou v úterý. „Nesouhlasíme s tím, jakým způsobem ohýbá ústavu a napíná ústavní systém, jsme kritičtí k jeho krokům, ale musíme zvažovat i ten právní konstrukt, který tu byl předložen a který vykazuje určité nedostatky,“ zdůvodňuje váhání předseda ODS Petr Fiala.
„Pan prezident si tady soustavně snaží vykolíkovat větší prostor pro své politické hry, než mu přísluší z ústavy,“ vysvětluje postoj KDU-ČSL šéf strany Marek Výborný. Podle Miroslava Kalouska z TOP 09 by si prezidentovo každodenní vysmívání ústavě zasloužilo přezkoumání ústavních soudců.
Aby se žaloba dostala až k Ústavnímu soudu, ve sněmovně by pro ni muselo zvednout ruku 120 poslanců. Vzhledem k rozložení sil v dolní komoře to není pravděpodobné. Sněmovní ústavně-právní výbor už dřív doporučil, aby čtvrteční jednání pléna bylo veřejné.
