Předkladatel ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana senátor Václav Láska (Senátor 21) už sehnal 31 podpisů, návrhem se tak bude zabývat plénum horní komory. Aby se dostala až k Ústavnímu soudu, musela by pro text hlasovat ústavní většina v Senátu i Poslanecké sněmovně. Podle Hradu se chtějí autoři jen zviditelnit, prezident očekává, že kdyby se žaloba dostala až k Ústavnímu soudu, senátorům „to samozřejmě hodí na hlavu“.
Ústavní žaloba na prezidenta má dostatek podpisů, aby ji projednal Senát. Není ale jisté, že ji senátoři odsouhlasí
Žaloba popisuje sedm skutků prezidenta Zemana, které považuje za hrubé porušení ústavy. Je mezi nimi mimo jiné jmenování kabinetu Jiřího Rusnoka v roce 2013, Zemanovo odmítnutí jmenovat Miroslava Pocheho ministrem zahraničí nebo zpochybňování nezávislosti justice.
„Pokud by Senát mlčel, žádnou aktivitu nevyvinul, tak to znamená, že veškeré jednání prezidenta je v pořádku. Jednání prezidenta by tím legitimizoval,“ myslí si Láska.
Sám prezident připravovanou žalobu odsoudil jako projev „ústavní negramotnosti“. V rozhovoru pro TV Barrandov řekl, že nikdy nepostupoval v rozporu s ústavou. „Kdyby se to náhodou dostalo k Ústavnímu soudu, tak pokud tam bude kvalifikovaný ústavní právník, tak jim to samozřejmě hodí na hlavu,“ řekl Miloš Zeman.
Z ČSSD se přidal pouze Dienstbier
Kromě klubu Senátor 21 jsou pod žalobou podepsáni taky zástupci lidovců, Starostů, občanských demokratů a TOP 09. „Je třeba mluvit o tom, jestli je možné, aby prezident porušoval ústavu, aby ji vykládal, jak chce. Případně aby nerespektoval rozhodnutí nezávislých soudů,“ říká 1. místopředseda Senátu Jiří Růžička (TOP+STAN).
Podle předsedy senátorského klubu STAN Petra Holečka mají právě zástupci Starostů a nezávislých „impulzy o tom, že se tak děje, a proto většina z nich ústavní žalobu na prezidenta podepsala“.
ODS slovy předsedy svého klubu Miloše Vystrčila nenalezla „žádnou jinou možnost, jak dosáhnout toho, aby prezident republiky dodržoval ústavní zvyklosti a neporušoval ústavu“. „Je potřeba zvednout hlas. A jedno české přísloví říká, že častá krůpěj i kámen proráží,“ vysvětluje důvody lidovců šéf jejich frakce Petr Šilar.
Připojili se i bývalí prezidentští kandidáti Pavel Fischer a Marek Hilšer, ze sociálních demokratů podpořil krok jako jediný Jiří Dienstbier. Aby ale dokument uspěl, potřebuje ústavní většinu, tedy alespoň tři pětiny přítomných senátorů. Tuto jistotu však nemá.
Podle Vondráčka to je spíše politický text
„Neshledávám sama se svými právními znalostmi takovou právní kvalifikaci, abych řekla: Ano, je to prokazatelné. Musíme se na jednání podívat věcně, prokazatelně,“ myslí si předsedkyně senátorského klubu ANO Zdeňka Hamousová.
Žaloba musí získat taky třípětinovou podporu všech členů Poslanecké sněmovny, což je nepravděpodobné, protože v dolní komoře mají na rozdíl od Senátu většinu vládní ANO a ČSSD s podporou KSČM.
„Doufám, že už v samotném Senátu nenajde dostatečnou podporu, protože to, co vytvořili senátoři, není ústavní žaloba,“ tvrdí předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) a dodává, že je v ní „tolik zásadních nedostatků, že je to spíše politický text“.
Podle Pražského hradu žaloba nemá naději na úspěch. „Ze strany pana senátora Lásky jde o pokus o mediální zviditelnění, ten pokus není vůbec míněn vážně,“ říká mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.
