Závažným společenským tématem nejen na školách zůstává šikana. Podle dat školní inspekce se minimálně jedním případem ponižování a deptání za poslední tři roky zabývalo 57 procent základních a 63 procent středních škol. Na problém upozorňuje také nový film Brácha, který ukazuje, jak vztahy mezi náctiletými mohou skončit tragédií.
Snímek Brácha upozorňuje na šikanu na školách
Tragické okamžiky ze snímku odráží skutečnou realitu. Čtrnáctiletý chlapec téměř dva roky čelil šikaně ve škole. Spolužáci po něm chtěli alkohol, ponižovali ho a zesměšňovali kvůli vzhledu, oblečení nebo kvůli neúspěšnému vztahu.
Matka, které se chtěl svěřit, na něj neměla čas. Sama brala antidepresiva, jeho otec pil. Trápil se a o pomoc si neuměl říct. „Byl ve fázi, kdy to ještě nedokázal říct. Je to těžké se svěřit s něčím tak náročným, někdy je těžké se svěřit někomu, koho známe,“ popisuje psycholožka Magdaléna Jungová.
Učitelé věc neřešili, říká sestra oběti
Zlomovým okamžikem snímku je, když se na internetu objeví chlapcovo kompromitující video. V reálném příběhu se na sociální síti objevila intimní fotka, kterou poslal jedné z dívek. „My jsme ve filmu použili trochu jiný motiv, který je ale také podle skutečné události,“ uvádí režisér snímku Brácha Filip Špinka.
Problém se ve škole snažila řešit i sestra šikanovaného chlapce. „Akorát na naší škole to byl přesně takový ten případ, že to zameteme pod koberec,“ popsala.
„To se bohužel stává, že ne všichni učitelé vědí, jak na to správně reagovat, nebo nemají v tu chvíli zrovna čas na to reagovat,“ míní Jungová. Podle ní je třeba setrvat a někomu se svěřit. Možnost, jak na to, představuje i Linka důvěry. Její tým pomáhá po telefonu, na chatu i e-mailem. Loni odbavila přes 110 tisíc kontaktů s čím dál náročnějšími tématy – včetně těch, která se týkala dětí.
Chlapec ve filmu Brácha ještě tři dny čelil posměchu spolužáků. Pak napsal dopis, vzal otcovu zbraň a zastřelil se.
S filmem Brácha teď chtějí tvůrci zamířit na základní a střední školy. „Preventivní program k tomu teď tvoříme, školy objíždíme s odborníky, protože ti jsou u takovéhoto citlivého tématu velmi potřební,“ prohlásil Špinka.
Znaky šikany
Rozpoznat šikanu bývá složité, oběti mnohdy mlčí. Přímo ve škole experti radí věnovat pozornost následujícímu: dítě je vystrčené z kolektivu, nikdo s ním nemluví, když se má projevit před ostatními, cítí se nejistě. Hůř se soustředí, chodí nepřipravené a tím se horší prospěch. Dalším varovným momentem je, když se mu ztrácejí věci nebo odchází domů se zničenými pomůckami a oblečením.
V rodině pak bývá indicií, že dítě hledá důvody, proč do školy vůbec nejít, a přestává mluvit o společných zážitcích se spolužáky. Nemá kamarády, nikoho nezve domů. Bývá plačtivé. Mohou se objevit zranění, která neumí vysvětlit. Důležité je podle psychologů signály nepřehlížet a především se snažit s dítětem mluvit.