Karel Srp neusedl v etické komisi, teď ho Zeman posílá do rady ÚSTR

3 minuty
Kdo je Karel Srp
Zdroj: ČT24

Prezident Miloš Zeman chce, aby v radě Ústavu pro studium totalitních režimů usedl Karel Srp. Bývalého předsedu Jazzové sekce, který v minulosti čelil obvinění, že donášel Státní bezpečnosti, se prezident již neúspěšně snažil prosadit do komise, která spolurozhoduje o nárocích lidí, kteří se postavili komunistickému režimu, na osvědčení aktivních účastníků odboje.

Jmenování Karla Srpa členem etické komise pro ocenění účastníků protikomunistického odboje zabránil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), jenž prezidentův návrh odmítl. Nyní chce Miloš Zeman, aby se Karel Srp místo toho stal členem rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Oznámil to prezidentův mluvčí.

Podle mluvčího je to vhodný kandidát. „Prokázal odvahu v době, kdy nebyla levná. Byl vězněm komunistického režimu. Patřil mezi špičku československých disidentů, připomínám snídani s francouzským prezidentem F. Mitterandem,“ sdělil.

Ovšem ani v tomto případě nemá prezident konečné slovo, jeho nominaci musí schválit Senát. Mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček přitom řekl, že neočekává, že by Senát současný prezidentův návrh schválil. „I kdyby nakonec prošel, tak bude čelit takovému odporu, že ho to znechutí dříve, než by se do práce rady mohl zapojit,“ poznamenal. Karla Srpa samotného přitom hodnotit nechtěl. „Rada ústavu je pro nás nadřízený orgán,“ poukázal mluvčí ÚSTR.

Jaké má Srp politické naděje uspět v Senátu, naznačil také premiér a bývalý předseda nejsilnější senátní strany ČSSD Bohuslav Sobotka. „Nemá příliš velké šance na to, aby byl do této komise zvolen,“ předpokládá.

Historik: Srp nedokáže předložit čisté lustrační osvědčení

Bývalý ředitel ústavu Pavel Žáček – který se staví otevřeně kriticky i k současným členům rady – je přesvědčen, že Karel Srp v Senátu uspět nemůže, protože nesplňuje jednu z podmínek na člena rady, nemá čisté lustrační osvědčení. „Pokud by požádal o nové vydání (lustračního) osvědčení, dostane znovu osvědčení pozitivní,“ míní Pavel Žáček.

Že soud v roce 2000 konstatoval, že byl Srp evidován jako spolupracovník Státní bezpečnosti neoprávněně, podle Žáčka nehraje roli. „V zákoně je odkaz na evidence StB. Rozsudek neznamená vyškrabání příslušného řádku v registračním protokolu, který je primární podmínkou pro vydání lustračního osvědčení,“ vysvětlil.

8 minut
Pavel Žáček: „Nehraje roli kontroverznost této osoby, ale to, že nesplňuje podmínky.“
Zdroj: ČT24

Donášel? Nominace oživují spor

Spor o Srpovo působení v době komunistické totality oživila již jeho lednová nominace do etické komise oživila. Na jedné straně totiž Karel Srp, spoluzakladatel a pozdější předseda Jazzové sekce, skončil v 80. letech ve vězení. Někteří disidenti však tvrdí, že předtím donášel StB. Figuroval ostatně v neoficiálních Cibulkových seznamech jako spolupracovník komunistické tajné policie. Soudní očištění Karla Srpa potom vycházelo z toho, že neexistuje originál Srpova vázacího aktu s StB, ale jen fotografický záznam, a nešlo tak ověřit pravost podpisu.

Například písničkář Jaroslav Hutka je však stále přesvědčen, že Karel Srp s tajnou policií spolupracoval. „Mám ve svém estébáckém spise od Karla Srpa na sebe čtyři udání. Státní bezpečnost o mně neměla moc informací, on jim je pečlivě doplnil,“ uvedl v lednu na svém facebookovém profilu písničkář Hutka, ačkoli mu kvůli takovým tvrzením hrozí Srp žalobou.

Karel Srp koncem 60. let spoluzaložil Jazzovou sekci, ta původně působila v rámci Svazu hudebníků. Zprvu byl jejím místopředsedou, později předsedou.

Jako takový odpovídal za činnost organizace, která vydávala legální publikace, ale současně šířila samizdat a po léta se jí dařilo právní cestou bránit svému zrušení. Přesto byla nakonec v roce 1984 zrušena i s celým Svazem hudebníků. Karel Srp a další členové vedení Jazzové sekce byli v roce 1986 uvězněni.

Ve vězení strávil Srp 16 měsíců, poté znovu působil v Jazzové sekci, která nadále částečně působila v ilegalitě. V roce 1988 se zúčastnil spolu s dalšími disidenty snídaně s francouzským prezidentem Francoisem Mitterrandem při jeho návštěvě Československa.

Po revoluci obdržel Karel Srp několik vyznamenání včetně medaile Za zásluhy, kterou mu udělil prezident Zeman v roce 2013. Zároveň se ale bránil obvinění, že v 70. a 80. letech spolupracoval s StB. Údajná spolupráce s tajnou policií se v médiích poprvé probírala v roce 1999. Tehdy Karel Srp neúspěšně kandidoval za ČSSD do Senátu. V roce 2000 soud rozhodl, že Srp byl veden ve spisech StB neoprávněně.

Do politiky znovu vstoupil po necelých deseti letech. Spoluzakládal sdružení Přátelé Miloše Zemana, z nějž se později stala Strana práv občanů Zemanovci, kterou nynější prezident v roce 2010 vedl do voleb.

Karel Srp
Zdroj: ČT24

Karel Srp ovšem není první prezidentovou volbou do role náhradníka zesnulé členky rady ÚSTR Naděždy Kavalírové. Již dříve Miloš Zeman navrhl na uvolněné místo chartistku a spisovatelku Lenku Procházkovou. Senát ji ale odmítl. Její nominaci provázela kritika jejích současných postojů nejen vůči NATO a EU, ale i k hodnocení minulosti. Podle kritiků k němu přistupuje ideologicky a používá propagandistický a demagogický styl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vědci na Vysočině zkoumají dopady změny klimatu

V rámci mezinárodního projektu přijeli vědci na Vysočinu zkoumat dopady změny klimatu. Experti budou čtyři roky monitorovat zadržování vláhy v tamní půdě v souvislosti s teplotními extrémy a podle toho pak třeba vybírat stromy pro sázení. „Tento region je velice specifický kvůli klimatickým podmínkám a byly tady velké zásahy kvůli kůrovci,“ vysvětluje výběr lokace Michal Kepka z katedry geomatiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Kromě Vysočiny bude výzkum probíhat například i v Rakousku, Finsku a Arktidě.
před 2 hhodinami

Placení v zahraničí provází i záludný poplatek

Web ČT24 spolu s analytikem Jiřím Tylečkem přináší odpovědi na základní otázky spojené s placením v cizině, například na dovolené. Pokud platíme v zahraničí, je zásadní při výběru z bankomatu či při platbě u obchodníka nepřepočítávat částku na českou korunu. Provází to vysoké poplatky. Banky při platbě kartou v zahraničí také používají vlastní devizové kurzy s přirážkou, o čemž se podle Tylečka příliš nemluví.
před 3 hhodinami

Jednací řád sněmovny se upravit nedaří. Ani přes výzvy Ústavního soudu

Změnu jednacího řádu ve sněmovně se stále nepodařilo prosadit. Často tak dochází k dlouhým obstrukcím a k zablokování dolní komory. Naopak se někdy stává i to, že se někteří poslanci nedostanou ke slovu, protože veškerý čas vyčerpají politici s přednostními právy. Podle předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy by přitom možná právě změna přednostních práv pomohla. Ústavní soud v poslední době ve svých nálezech několikrát označil současný jednací řád dolní komory za neudržitelný. „Mít právo přednosti neznamená, že můžu mluvit, o čem chci a jak dlouho chci,“ upřesňuje Baxa pro ČT.
před 3 hhodinami

Šmarda považuje spojení se Stačilo! za historickou chybu, SOCDEM opustí

Expředseda SOCDEM Michal Šmarda považuje spojenectví sociálních demokratů se Stačilo! za historickou chybu. K srpnu nezaplatí členský příspěvek a ve straně skončí, avizoval. Předsednictvo Stačilo!, v němž figurují komunisté, ve čtvrtek schválilo spolupráci se sociálními demokraty pro říjnové sněmovní volby. Ti budou na kandidátkách Stačilo!
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Peníze na vyšší platy policistů a hasičů chce vláda vzít z resortu obrany

Bezmála miliardu korun na vyšší výdělky policistů a hasičů chce kabinet vzít z rozpočtu obrany, jak zjistila Česká televize. Oběma složkám se tento měsíc příjem zvedá o tři tisíce korun. Členové vlády až dosud o přesunu peněz mezi resorty obrany a vnitra veřejně nemluvili. Důvodem výpomoci je fakt, že resort Jany Černochové (ODS) na rozdíl od úřadu Víta Rakušana (STAN) má volné peníze, které může na tento neplánovaný výdaj poskytnout.
před 12 hhodinami

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
před 12 hhodinami

Slovenský ministr kritizoval BIS za informaci o možné ruské stopě v kauze výhrůžek

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) kritizoval českou Bezpečnostní informační službu (BIS) za to, že informovala o možné ruské stopě v případu loňského vyhrožování školám v Česku a na Slovensku, ve kterém mezinárodní policejní tým tento týden zadržel na Ukrajině jednoho Ukrajince. Šutaj Eštok řekl, že jde o nepotvrzenou hypotézu. Mluvčí české kontrarozvědky Ladislav Šticha řekl, že BIS nebude vyjádření slovenských politiků komentovat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rekordní rozpočet EU je z pohledu Česka velmi dobrou zprávou, říká Votápek

„Evropská unie si uvědomuje výzvy, které před ní stojí. Rozšiřuje se a potřebuje více peněz, uvědomuje si, že zaostávala. Z pohledu České republiky to vidím jako velmi dobrou zprávu,“ řekl k návrhu unijního rozpočtu na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Podle něj v Unii nepanuje jednotný názor ohledně priorit budoucích investic, ale tuto skutečnost nevnímá jako problém. „EU je společenství demokratických zemí, což je nejefektivnější v situacích, ve kterých jednostranné řešení neexistuje,“ dodal. Votápek se také vyjádřil k jednání o obchodní dohodě s USA. „Dejme Bílému domu i velkým přispěvatelům, kteří pomohli (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi do úřadu, najevo, že pokud začnou 1. srpna platit třicetiprocentní cla, bude je to bolet,“ doplnil.
před 12 hhodinami
Načítání...