168 hodin: Není pravda, že Srp spolupracoval s StB, žádáme omluvu, říká jeho advokát
Prezident Miloš Zeman se před dvěma týdny Karla Srpa pokusil prosadit do Etické komise, která oceňuje účastníky protikomunistického odboje. Proti tomu se ozvali členové komise i historici a bývalí disidenti, včetně Jaroslava Hutky. Srpovo jmenování nakonec nepodepsal premiér Bohuslav Sobotka.
„Mám ve svém estébáckém spise od Karla Srpa na sebe čtyři udání. Státní bezpečnost o mně neměla moc informací, on jim je pečlivě doplnil,“ uvedl v lednu na svém facebookovém profilu písničkář Hutka. Předžalobní výzvu uposlechnout nechce.
„Určitě není pravdivé to, že pan Srp udával. Určitě není pravdivé, že na něj sepisoval nějaká oznámení. Určitě není pravdivé, že pan Srp spolupracoval se Státní bezpečností,“ požaduje omluvu Srpův advokát Adam Černý s tím, že jednou z možností je i soud.
Hutka ale trvá na tom, že Srp s StB spolupracoval. „Pamatuji si, kdy mne poprvé a překvapivě navštívil doma a tahal ze mne informace, které jsem mu v důvěře řekl. Časově i obsahem se to kryje s jeho prvním udáním v mém spise,“ dodává Hutka.
Srpův Advokát Hutkovo tvrzení odmítá s argumentem, že jeho klient byl nepřítelem totalitního režimu, který ho v roce 1986 dokonce na 16 měsíců uvěznil.
Agent Hudebník donášel i na Mertu a další
Případ Karla Srpa prostudoval badatel Miroslav Vodrážka. O tom, že spolupracoval se Státní bezpečností, badatel nepochybuje. Mělo jít o léta 1976 až 83, tedy několik roků před Srpovým uvězněním. Nejprve byl prý důvěrník, poté agent s krycím jménem Hudebník.
Badatel prošel desítky dokumentů. Agent Hudebník byl podle něj vůči Státní bezpečnosti velmi aktivní. „Ve vyhodnocení samotném se uvádí, že došlo ke 251 schůzkám s řídícími orgány a že bylo vypracováno na základě těchto schůzek 299 zpráv,“ tvrdí historik.
My jsme Srpovi důvěřovali, zklamal nás všechny, podvedl a je x případů, které, když se skládají v té mozaice, tak dávají, že nesnesl nikde nikoho kolem sebe, kdo by mu mohl nějakým způsobem konkurovat.
Čestmír Huňát
Hlášení od agenta Hudebníka se objevují prý nejen ve spisu na Hutku, ale i na další muzikanty. Třeba na Vladimíra Mertu nebo Mikoláše Chadimu.
Srp ale trvá na tom, že StB nedonášel. Tvrdí, že k udáním ve spisu Jaroslava Hutky jeho jméno připsala Státní bezpečnost bez jeho vědomí. Řekl mu to prý bývalý důstojník StB, kterého Srp v minulosti vyhledal.
Soud by měl proběhnout ještě jednou, navrhuje historik
Karel Srp se chce v soudním sporu proti Jaroslavu Hutkovi odkázat i na svůj rozsudek z roku 2000. Podle něj ho StB evidovala neoprávněně. Soud to zdůvodnil tím, že neexistuje originál Srpova vázacího aktu s StB, ale jen fotografický záznam, a nešlo tak ověřit pravost podpisu.
Právě na tento rozsudek se odvolává i prezident Miloš Zeman. Ten dál trvá na Srpově nominaci do Etické komise České republiky.
Podle historiků je teď jiná situace než v roce 2000. Teprve několik let po rozhodnutí soudu, v roce 2007, se zcela otevřely archivy a badatelé v nich objevili řadu nových dokumentů. Podle Vodrážky by tak soud měl proběhnout znovu.
„Z pohledu Jaroslava Hutky jde o velice důležitou věc, ale z mého pohledu se jedná o daleko důležitější věc, která přesahuje jakýsi personální zájem. Z mé strany je to snaha o pravdivý pohled na minulost. A nemůžeme si vybírat – tak, jak to bylo, tak to musíme přijmout,“ dodává historik.
