Rakušanová: Karel Srp žije ve své verzi reality, nepřipouští, že udělal chybu

8 minut
Rakušanová: Srp poškodil hodně lidí, nejhorší je ale jeho přístup
Zdroj: ČT24

Členka etické komise a komentátorka Českého rozhlasu Plus Ludmila Rakušanová je přesvědčena, že Karel Srp během spolupráce s komunistickou Státní bezpečností poškodil několik lidí. „Největší problém však je, že on sám se k tomu staví bohorovným způsobem, žije ve svém světě, ve své verzi reality, a nepřipustí nic jiného,“ uvedla Rakušanová v rozhovoru pro ČT24.

Jak připomněla Ludmila Rakušanová, Etická komise pro ocenění účastníků odboje se v úterý zabývala tím, že by se jejím členem měl stát právě Karel Srp. Nakonec se dohodla na usnesení, ve kterém uvádí prakticky totéž, co premiér Bohuslav Sobotka. Ten odmítl podepsat Srpovo jmenování kvůli jeho stykům s komunistickou tajnou policií – StB.

Karel Srp pro agenturu ČTK uvedl, že premiér vychází z neexistujících podkladů. „Ty podklady existují, na jejich základě se před zhruba dvěma lety rozhodovalo o tom, zda Karel Srp může dostat ocenění za boj proti komunismu,“ tvrdí Rakušanová. Dodala, že ministerstvo obrany mu tehdy ocenění neudělilo, on se odvolal a na základě toho odvolání se etická komise kauzou důkladně zabývala.

„Jde o to, že neexistuje přímo svazek Karla Srpa, ale existuje mnoho svazků lidí, na které on donášel a kteří byli na základě jeho udání souzení a došli určité újmy. Dnes je možno konstatovat, že jeho spolupráce se Státní bezpečností nebyla zdaleka tak nevinná, jak se to on snaží interpretovat. Tvrdí, že chtěl chránit Jazzovou sekci, kterou spoluzakládal, a proto se naoko stýkal s estébáky. Že je vlastně vodil za nos,“ podotkla komentátorka.

„Ve Svobodné Evropě, kde jsem pracovala, jsme se důkladně zabývali Jazzovou sekcí, její činností, přičemž tato skupina zcela jistě patřila k odpůrcům režimu. Na druhou stranu podezření, že Karel Srp nemá tak čistou vestu, se objevilo velmi brzy. Musíme vnímat, nakolik to ty lidi, na které donášel, poškozovalo. Hlavní problém je, že Karel Srp se k tomu staví bohorovným způsobem, žije ve svém světě, ve své verzi reality a nepřipustí nic jiného,“ uvedla Rakušanová.

Zdůraznila, že Karla Srpa je nutné vnímat plasticky, ne černobíle. „Znamenal i přínos v době nesvobody,“ připomněla novinářka. Podílel se na založení zmíněné Jazzové sekce a byl mimo jiné zavřený za protikomunistickou činnost.

  • Etická komise pro ocenění účastníků protikomunistického odboje spolurozhoduje o odvoláních žadatelů o osvědčení aktivního účastníka třetího odboje, kterým nevyhovělo ministerstvo obrany. Vznikla zákonem o účastnících odboje a odporu proti komunismu přijatém v roce 2011.
  • Komise má devět členů. Hlava státu jmenuje – po kontrasignaci premiérem – jednoho člena, po dvou členech potom volí a odvolává Senát, Poslanecká sněmovna, vláda a rada Ústavu pro studium totalitních režimů. Funkční období členů komise je pětileté a nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou. Dosavadní funkční období skončilo v prosinci.
  • Novým členem bude historik Jiří Rajlich zvolený Poslaneckou sněmovnou, poslanci současně zamítli kandidaturu Stanislava Devátého. Senát vybral historika Petra Blažka a chartistu Miloše Rejchrta. ÚSTR potom do komise vybral Petra Pitharta a Lídu Rakušanovou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...