Americký prezident Donald Trump řekl, že ruský vládce Vladimir Putin uzavře dohodu v rusko-ukrajinské válce, ale k jejímu dosažení bude nutné uspořádat další summit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Americká administrativa rovněž deklarovala, že pro podepsání míru je nutné projednat bezpečnostní záruky. Ve středu evropští lídři koordinovali své postoje a šéfovi Bílého domu představili svou vizi týkající se budoucího uspořádání na Ukrajině.
„Druhé setkání bude opravdu velmi důležité, protože na něm dojde k uzavření dohody. Nechci použít výraz ‚rozdělit si to‘, ale v jistém smyslu to není špatný výraz. Dojde k vzájemným ústupkům, pokud jde o hranice a území,“ sdělil americký prezident. Páteční setkání s Putinem na Aljašce má podle něj především otevřít cestu k druhému summitu. Šéf Bílého domu připustil, že by se ho mohli účastnit i někteří evropští představitelé.
„Myslím, že všichni uznáváme, že k dosažení míru je třeba projednat bezpečnostní záruky,“ řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dodal, že se budou muset vést i rozhovory o územních sporech, nárocích a o tom, o co se bojuje. Takovým diskusím ale musí předcházet zastavení bojů, o což Trump podle něj usiluje.
Páteční summit na Aljašce má podle Putinova poradce Jurije Ušakova ve 21:30 SELČ začít schůzkou obou hlav států mezi čtyřma očima, za přítomnosti tlumočníků. Poté proběhne jednání delegací. Na ruské straně budou kromě Ušakova také ministři zahraničí Sergej Lavrov, ministr obrany Andrej Bělousov, ministr financí Anton Siluanov i Putinův vyjednavač Kirill Dmitrijev. Složení americké delegace je podle poradce také známé, informovat o něm ale má Washington.
Délka jednání podle Ušakova nebyla stanovena a bude záviset na lídrech obou zemí. Putin a Trump mají podle něj rovněž hovořit o americko-ruské hospodářské spolupráci a o problémech globální bezpečnosti. Šéf Bílého domu prohlásil, že na konci summitu proběhne tisková konference, ale neupřesnil, jestli oba politici vystoupí společně.
Trump se nechal slyšet, že pokud bude jednání úspěšné, zavolá poté Zelenskému a dalším evropským lídrům. Pokud však bude neúspěšné, tak nikomu volat nebude. „Setkání otevře cestu dalšímu, ale existuje pětadvacetiprocentní pravděpodobnost, že to setkání (na Aljašce) nebude úspěšné,“ dodal. Podle něj hrozby sankcí pravděpodobně sehrály roli v tom, že Moskva přistoupila na konání summitu.
Symbolický význam schůzky
Na Putina je vydaný zatykač Mezinárodním trestním soudem v Haagu kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů na Ukrajině. V USA mu ovšem zatčení nehrozí, protože Bílý dům se jurisdikcí soudu neřídí, připomněl zahraniční zpravodaj ČT Bohumil Vostal.
„Symbolicky se Putin ve velkém vrátí na mezinárodní scénu, prezident Trump se k němu bude chovat jako je státníkovi, s nímž jako s prvním zahájí jednání, jestli je vůbec možný mír,“ dodal Vostal.
Koordinace postojů evropských lídrů
Trump a evropští lídři se shodli, že před zahájením mírových jednání musí být na Ukrajině zavedeno příměří, řeklo stanici několik zdrojů. Podle německých zdrojů NBC News se během středeční videokonference s evropskými lídry podobně vyjádřil viceprezident USA JD Vance a údajně jim řekl, že Spojené státy nebudou s Ruskem vyjednávat řešení války bez Ukrajiny nebo Evropy.
Evropští a ukrajinští činitelé jsou z nadcházejícího americko-ruského summitu nervózní a obávají se, že Trump by se s Putinem mohl dohodnout na parametrech mírové dohody, včetně rozdělení území, a poté se pokusit vyvinout tlak na Kyjev, aby souhlasil, uvedly NBC News. Znepokojení prý vyvolalo zejména dřívější vyjádření Trumpa ohledně výměny území mezi Ruskem a Ukrajinou.
Zdroje NBC News nicméně uvedly, že všichni lídři se shodli na tom, že Kyjev musí být zahrnut do vyjednávání a měl by sám rozhodnout, jaké územní ústupky je ochoten učinit.
Evropané si po hovoru s Trumpem oddechli
Šéf Bílého domu videokonferenci s evropskými představiteli označil za velmi dobrou a naznačil, že po pátečním summitu by mohlo brzy následovat další jednání s ruským vůdcem, kterého by se zúčastnil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Prezident USA také prohlásil, že pokud šéf Kremlu nebude souhlasit s ukončením války proti Ukrajině, bude to mít pro Rusko velmi vážné důsledky. Někteří evropští představitelé měli z videokonference dojem, že Trump není ohledně výsledků svého setkání s Putinem optimistický, hlásí NBC News.
Server Politico mezitím napsal, že si evropští lídři mohou po středeční videokonferenci s Trumpem a jeho ujištění, že neprodá Ukrajinu, trochu oddechnout. Ale vzhledem k tomu, že o osudu země bude diskutovat manipulativní Putin a nestálý Trump, existuje nebezpečí, že věci mohou nabrat nečekaný směr, až se ti dva na Aljašce skutečně setkají, píše Politico.
Putin pak ve čtvrtek prohlásil, že pokud se podaří ukončit konflikt na Ukrajině, Rusko a USA by se mohly dohodnout na nových odzbrojovacích smlouvách, uvedl na poradě před páteční schůzkou. V únoru příštího roku má totiž vypršet dohoda Nový START, kterou americký a ruský prezident podepsali v roce 2010 v Praze a která je poslední zbývající dohodou o snižování počtu jaderných zbraní mezi dvěma největšími jadernými mocnostmi.
Středeční videohovory se uskutečnily na podnět německého kancléře Friedricha Merze, za nímž do Berlína dorazil i Zelenskyj. První virtuální konference se zúčastnili kromě nich také vrcholní představitelé Francie, Británie, Itálie, Finska, Polska, Evropské unie a Severoatlantické aliance. Následovalo jednání s Trumpem a Vancem. Diplomatickou aktivitu završilo rokování takzvané koalice ochotných, tedy skupiny států, které aktivně podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Součástí tohoto uskupení je i Česko, které reprezentoval premiér Petr Fiala (ODS).
