Anton Siluanov

Schválený zákon o ruském rozpočtu na rok 2024 ukazuje, že Kreml plánuje dlouhou válku. Rekordních 40 procent výdajů půjde do armády a na bezpečnost. Právě válečný průmysl spolu s úspěšným obcházením sankcí drží ruské hospodářství nad vodou, experti ale varují, že v dlouhodobém horizontu není současný stav udržitelný. S pokračujícími boji počítá i Ukrajina, která plánuje příští rok hospodařit s obrovským deficitem, aby posílila obranyschopnost země a zajistila vlastní výrobu dronů, zbraní a munice. Kyjev spoléhá na finanční podporu ze zahraničí, obává se ale sílící únavy z války u spojenců.

Rusko loni hospodařilo s rozpočtovým deficitem 3,3 bilionu rublů (1,06 bilionu korun), což je zhruba 2,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Řekl to v úterý ministr financí Anton Siluanov. Na vině jsou podle západních médií náklady na válku na Ukrajině. Rusko původně plánovalo přebytkový rozpočet, navzdory deficitu jsou ale jeho veřejné finance stále ve velmi dobré formě, uvedla agentura Bloomberg. Ta však zároveň také zmínila pro Moskvu nepřiznivý vývoj cen ruské uralské ropy.

Rusko se poprvé za více než sto let ocitlo v platební neschopnosti, informovala agentura Bloomberg. Stalo se tak poté, co v neděli večer Moskvě vypršela lhůta na zaplacení zhruba sta milionů dolarů (asi 2,3 miliardy korun) úroků ze zahraničních dluhopisů. Moskva peníze na zaplacení má, západní země jí ale kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu platbu nechtějí umožnit. Kreml s poukázáním na západní sankce odmítl, že by se Rusko v platební neschopnosti nacházelo. Experti mluví o technickém bankrotu či o vynucené platební neschopnosti.

Rusko ve středu podle plánu odeslalo 117 milionů dolarů (2,6 miliardy korun) jako úrok z dolarových dluhopisů. Ministerstvo financí uvedlo, že jeho platební příkaz byl přijat, ale zda peníze dorazily na účty věřitelů, to zatím ověřuje. Podle agentury Reuters platby splatné k 16. březnu v pořádku dorazily. Polsko chce do konce roku ukončit smlouvu o nákupu ruského plynu. Inflace v EU vystoupila v únoru na rekordních 6,2 procenta, Česko má třetí nejvyšší. Válka na Ukrajině může podle OECD snížit globální růst o více než procentní bod. Severní Afrika a Blízký východ už začaly pociťovat negativní dopady konfliktu na potravinovou bezpečnost.