Ruský rubl spadl nejníže za bezmála tři roky

Ruská měna je vůči americkému dolaru nejslabší od března 2022. Ve středu kurz přesáhl hranici 110 rublů za dolar, od srpna tak ruská měna ztrácí téměř čtvrtinu hodnoty. Podle analytiků stojí za velkým propadem hlavně nové americké sankce uvalené na Moskvu kvůli pokračující vojenské agresi na Ukrajině. Ruská centrální banka v reakci oznámila, že do konce roku přestane provádět devizové intervence jménem ministerstva financí, aby zmírnila výkyvy na trhu.

Od začátku srpna se rubl k dolaru propadl o více než 24 procent a obchoduje se nyní kolem 113 rublů za dolar, upozornila agentura Reuters ve středu vpodvečer. Pokles ruské měny zaskočil ekonomy, kteří na počátku listopadu odhadli, že do jednoho roku dosáhne hranice stovky rublů za dolar.

Nejnovější vývoj doprovází také pokles akciového trhu, který letos ztrácí více než dvacet procent. Investoři přesouvají své úspory z akcií na vklady, které nabízejí úrok vyšší, než je současná hlavní úroková sazba centrální banky, tedy 21 procent.

Analytici nyní očekávají, že by se rubl do konce roku mohl prodávat za 115 až 120 rublů za dolar. Někteří vyzývají vládu a centrální banku, aby přijaly opatření, jako je donucení vývozců prodávat více deviz a zvýšení prodeje deviz státem.

Rusy čeká zdražování

Pokles rublu podporuje inflaci, která by letos měla překonat prognózu centrální banky. Ta odhaduje, že oslabení měny o deset procent zvyšuje inflaci o půl procentního bodu. To znamená, že současný čtyřměsíční pokles rublu by mohl inflaci zvýšit o 1,5 procentního bodu.

Podle analytiků pokles měny zhoršily nové sankce vůči ruskému finančnímu sektoru, které narušily platby v zahraničním obchodě. Na většinu velkých ruských bank se nyní vztahují americké sankce. Peněžní ústavy tak nemohou provádět bankovní transakce v dolarech. Jedinou možností, jak získat dolary, je dovézt měnu ve velkém množství jako hotovost.

Po uvalení západních restrikcí na moskevskou burzu MOEX se veškeré obchodování s dolary a eury přesunulo na mimoburzovní trh a stalo se kvůli tomu nestabilním a neprůhledným. Většina bank zveřejňuje údaje pouze pro regulátory.

Mnoho analytiků upozorňuje, že kromě nového kola napětí se Západem v souvislosti s ruskou vojenskou agresí na Ukrajině a nových finančních sankcí neexistují žádné zásadní důvody pro pokles. Cena ropy, tedy hlavního ruského vývozního artiklu, je totiž v podstatě stabilní.

Ruský ministr financí Anton Siluanov poznamenal, že slabý rubl je výhodný pro vyvážející společnosti. Ceny ruského expertu energií jsou většinou stanovené v dolarech. Moskvě to také pomáhá zvyšovat příjmy státního rozpočtu z energetických daní a vývozních cel.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...