Předseda vlády Bohuslav Sobotka odmítl spolupodepsat prezidentovo rozhodnutí o jmenování Karla Srpa členem etické komise pro třetí odboj. Podle premiéra nesplňuje Srp zákonné požadavky, mezi které patří i spolehlivost. Srp je podezírán z toho, že za komunismu poskytoval informace Státní bezpečnosti. Stejný názor má i etická komise, jejímž členem se Srp měl stát.
Premiér odmítl podepsat jmenování Karla Srpa do etické komise
Premiér odmítl Karla Srpa v etické komisi: Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček a historik Ondřej Matějka (zdroj: ČT24)
Události: Hrad považuje Sobotkovo odmítnutí Srpa za ubohé (zdroj: ČT24)
„Jsem si vědom toho, že pan Karel Srp udělal hodně dobrých věcí pro nezávislou kulturu, bohužel ale udělal také hodně špatných věcí a dlouhodobě a intenzivně donášel StB. Proto nesplňuje zákonné předpoklady pro to, aby byl členem Etické komise pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu. Návrhu kontrasignovat jeho členství nemohu vyhovět,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka. O svém rozhodnutí už prezidenta informoval, ten označil jeho rozhodnutí za ubohé.
Zákon o účastnících odboje a odporu proti komunismu totiž uvádí, že členem etické komise může být pouze osoba „spolehlivá“. Přičemž za spolehlivého nelze považovat toho, „kdo svým jednáním v době nesvobody zavdal důvod pochybovat o řádném výkonu funkce člena komise, zejména o jeho nezávislosti nebo nestrannosti při výkonu funkce člena komise“.
„Je smutné, že pan Sobotka vychází z podkladů, které neexistují. Protože z těch obvinění, o kterých mluví Ústav pro studium totalitních režimů, já jsem ani jedno za 20 let neviděl, ani jedno mi nebylo předloženo,“ reagoval Karel Srp.
Podle badatele Radka Schovánka z Centra pro dokumentaci totalitních režimů vycházel z nepřesných podkladů především soud, který v roce 2000 rozhodl, že Srp byl jako spolupracovník StB veden neoprávněně. „Pan Srp udělal velký kus dobré práce, to nikdo nepopírá, ale dopustil se pochybení, a to je věc, která se dá v archivech prokázat. To přece není v rozporu. V etické komisi by ale měli být lidé, kteří nikdy neškobrtli,“ tvrdí Schovánek.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček na Twitteru napsal, že premiér jméno Karla Srpa svým rozhodnutím pošlapal. „Srp jednoznačně prokázal odvahu v době, kdy nebyla levná. B. Sobotka odvahu neprojevuje, jde za hlasem mediálního mainstreamu,“ napsal mluvčí. Hrad odůvodnění považuje za vágní a o dalším postupu se poradí se svými právníky.
V etické komisi mají být lidé, co nikdy neškobrtli, říká badatel (zdroj: ČT24)
Srpa v komisi nechtějí
Rozhodnutí ocenili i sami členové etické komise, mezi které se měl Srp zařadit. „Podle názoru etické komise pan Srp nesplňuje podmínky pro členství v etické komisi, konkrétně podmínku spolehlivosti,“ uvedl předseda Jiří Kaucký.
Největší problém je přístup Karla Srpa. Žije ve své verzi reality a nepřipustí nic jiného, i když zrovna u něj je potřeba vzít v úvahu i odkaz v Jazzové sekci. Je ale evidentní, že na základě jeho donášení byli někteří lidé poškozeni. I když Srp si zcela jistě myslí, že nikoho nepoškodil.
Komise také uvedla, že pokud má nadále plnit své úkoly, k nimž patří přezkum žádostí o udělení osvědčení účastníkům protikomunistického odboje a odporu proti němu, je nezbytnou podmínkou důvěryhodnost její i jejich členů. Pokud by se Srp stal členem komise, musel by být podle Kauckého pravděpodobně z některých jejích jednání vyloučen pro podezření z podjatosti.
Postoj premiéra ocenil také ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), který byl v letech 2010 až 2013 ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů. „Je to rozhodně krok správným směrem. Já si velmi vážím postoje pana premiéra, protože přistupoval velmi odpovědně ke své pravomoci.“
Právník: Zeman se měl poradit předem
Podle ústavního právník Marka Antoše z Právnické fakulty UK by prezident Miloš Zeman současné situaci předešel, kdyby záměr jmenovat Srpa do komise předem projednal s premiérem. Bez Sobotkova podpisu totiž rozhodnutí neplatí a hledí se na něj, jako by se vůbec nestalo, upozornil právník.
„Pokud (prezident) rozhodnutí nemůže sám přijmout a potřebuje k tomu souhlas předsedy vlády, tak by to s ním měl konzultovat předem. Je to ostatně slušnost v případě jmenování i vůči tomu, kdo má být jmenován. Protože teď je pan Srp vystaven blamáži. K tomu nemuselo dojít, kdyby prezident konzultaci provedl,“ poznamenává Antoš.
Ústavní právník Marek Antoš: Bez podpisu premiéra rozhodnutí neplatí (zdroj: ČT24)
Srp spolupráci s StB popírá
Karel Srp koncem 60. let spoluzaložil Jazzovou sekci, která původně působila v rámci Svazu hudebníků. Zprvu byl jejím místopředsedou, později předsedou. Jako takový odpovídal za činnost organizace, která vydávala legální publikace, ale současně šířila samizdat a po léta se jí dařilo právní cestou bránit svému zrušení. Výsledkem ale bylo uvěznění Karla Srpa i dalších členů vedení Jazzové sekce v roce 1986.
168 hodin: O protikomunistickém vzdoru má rozhodovat muž, který se prý zapletl s StB (zdroj: ČT24)
Srp čelí podezření ze spolupráce s někdejší Státní bezpečností, komunistickou tajnou policií. Figuroval v neoficiálních seznamech pod krycím jménem Hudebník. Městský soud v Praze ale v roce 2000 rozhodl, že byl Srp evidován jako spolupracovník StB neoprávněně.
Podle materiálů StB i prohlášení některých svých bývalých spolupracovníků ale na kolegy z hudební branže donášel. Kvůli tomu Srp nedostal ani od ministerstva obrany, ani od etické komise osvědčení účastníka protikomunistického odboje, o nichž by měl podle Zemana spolurozhodovat.
Na Srpovy aktivity za minulého režimu upozornil v otevřeném dopise premiérovi Miroslav Vodrážka z Centra pro dokumentaci totalitních režimů. Za svého udavače označil Srpa i písničkář Jaroslav Hutka. Od Srpa se na svém webu distancovali také bývalí aktivisté a členové výboru Jazzové sekce.
„Agentem jsem nebyl, nicméně to neznamená, že by na mě tehdejší ministerstvo vnitra nevedlo spis jako na zájmovou osobu,“ řekl Srp v roce 1999, když kandidoval v doplňovacích volbách do Senátu. I kvůli aféře kolem údajné spolupráce s StB ale dostal jen 1 procento hlasů. Tehdejší premiér Miloš Zeman Srpa (který byl jedním z jeho 11 poradců) zkritizoval, že před volbami zatajil své pozitivní lustrační osvědčení a že se k němu přiznal až pod tlakem médií.
Rakušanová: Srp poškodil hodně lidí, nejhorší je ale jeho přístup (zdroj: ČT24)
Podle komentátorky Českého rozhlasu Plus Lídy Rakušanové ale v době, kdy soud rozhodoval, nebyly k dispozici ještě svazky, ze kterých čerpala etická komise i premiér. „Neexistuje sice přímo svazek Karla Srpa, ale máme k dispozici svazky lidí, na které donášel a kteří na základě jeho udání došli k újmě. Jeho spolupráce nebyla zdaleka tak nevinná, jak tvrdí. Dnes toho víme mnohem více než v době, kdy soud rozhodoval,“ tvrdí Rakušanová.
Karel Srp před prezidentskými volbami v roce 2013 podporoval právě Miloše Zemana a ještě v témže roce od něj dostal medaili Za zásluhy. V sídle Jazzové sekce se také konala oslava Zemanova zvolení prezidentem.
Prezident Miloš Zeman vyznamenal Karla Srpa medailí Za zásluhy (28. října 2013)
- Etická komise pro ocenění účastníků protikomunistického odboje spolurozhoduje o odvoláních žadatelů o osvědčení aktivního účastníka třetího odboje, kterým nevyhovělo ministerstvo obrany. Vznikla zákonem o účastnících odboje a odporu proti komunismu přijatém v roce 2011.
- Komise má devět členů. Hlava státu jmenuje – po kontrasignaci premiérem – jednoho člena, po dvou členech potom volí a odvolává Senát, Poslanecká sněmovna, vláda a rada Ústavu pro studium totalitních režimů. Funkční období členů komise je pětileté a nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou. Dosavadní funkční období skončilo v prosinci.
- Novým členem bude historik Jiří Rajlich zvolený Poslaneckou sněmovnou, poslanci současně zamítli kandidaturu Stanislava Devátého. Senát vybral historika Petra Blažka a chartistu Miloše Rejchrta. ÚSTR potom do komise vybral Petra Pitharta a Lídu Rakušanovou.