„To není založení pravomoci prezidenta, to je založení povinnosti prezidenta,“ poznamenal Rychetský ke zmíněnému článku ústavy v ČRo Plus.
Otázku, zda Zeman v této chvíli už překročil onu podmínku „bez zbytečného odkladu“, Rychetský odmítl zodpovědět vzhledem k tomu, že by ji mohl řešit Ústavní soud v případě podání takzvané kompetenční žaloby. Dosud nikdy se ale premiér na Ústavní soud v otázce odvolání ministra neobrátil, neexistuje tedy žádný precedens.
Pokud by Ústavní soud musel vyložit, co znamená „bez zbytečného odkladu“, nebylo by podle Rychetského rozhodnuto stejně jednou provždy – vždy by záleželo na okolnostech dané situace. „Slova bez zbytečného odkladu se nedají interpretovat v obecné rovině hodinami, dny, týdny nebo měsíci. Je třeba je vždy posoudit podle okolností konkrétní kauzy a zvažovat, zda existoval důvod pro zpožděné rozhodnutí,“ řekl Respektu.
Absolutním pánem vlády je premiér, říká Rychetský
Zatímco demisi ministra prezident republiky přijmout nemusí, což se v případě Staňkovy rezignace také stalo, návrh na odvolání ministra podle Rychetského i podle ústavních právníků přijmout musí. „Absolutním pánem vlády je premiér a premiér má, dá se říci, neomezenou kompetenci, koho si prostřednictvím prezidenta do vlády nominuje a koho prostřednictvím prezidenta z vlády odstraní,“ zdůraznil šéf Ústavního soudu takzvaný kancléřský princip české ústavy.
Otálení Zemana není podle něj v souladu s ústavním pořádkem. „Vím, že je (Zeman) nečinný… A ta nečinnost není v souladu s ústavním pořádkem,“ řekl Rychetský v rozhlase. Právě fakt, že ústava neukládá v této věci prezidentovi žádnou lhůtu, čím argumentuje Zeman, podle Rychetského znamená, že hlava státu nemá prostor pro úvahy a má tuto povinnost splnit bez zbytečného odkladu. „V tomto bodě je ústava nekompromisní,“ dodal.
Kvůli výměně ministra kultury se dnes v poledne sešli na zámku v Lánech Zeman s Babišem a předsedou ČSSD Janem Hamáčkem.