Profesor Aleš Gerloch nebude ústavním soudcem. Senátoři jeho kandidaturu v tajných volbách neschválili. Obdržel pouze 19 ze 64 odevzdaných hlasů. Proti se už předem postavili zástupci lidovců, TOP 09, Starostů a uskupení Senátor 21. Gerlocha nominoval prezident Miloš Zeman a senátní výbory se k nominaci postavily protikladně. Zatímco výbor pro lidská práva ji těsnou většinou nedoporučil, ústavně-právní výbor zaujal opačné stanovisko.
Prezident Miloš Zeman nyní zřejmě navrhne Senátu nového kandidáta. Nový ústavní soudce má nahradit Jana Musila, který koncem ledna Ústavní soud opustil ze zdravotních důvodů.
Na plénu hájil nominaci Gerlocha na ústavního soudce hradní kancléř Vratislav Mynář. Jmenoval kandidátovy profesní i odborné kvality, senátory a senátorky ocenil jako sbor lidí s životními zkušenostmi. „Dovolil bych si vás požádat, aby při hlasování o nominaci pana profesora Aleše Gerlocha zvítězily tyhle zkušenosti nad osobními animozitami,“ uzavřel svou řeč.
Senátoři Václav Láska (SEN 21) a Jiří Dienstbier (ČSSD) ale ve svém vystoupení poukazovali na to, že když přijde hájit nominaci kandidáta na ústavního soudce Vratislav Mynář, který se podle nich prokazatelně pokoušel ovlivňovat soudce v živých kauzách, už to samotné by mělo být pro členy horní komory varováním.
Senátor Zdeněk Papoušek (KDU-ČSL) poukázal na Gerlochův vstup do předlistopadové komunistické strany v období normalizace. Marek Hilšer z klubu Starostů upozornil na to, že Gerloch ve svém životopise neuvedl práce před rokem 1995 a to, že působil na vysokých školách, které produkovaly „turbostudenty z řad politiků a policistů“. Gerloch se hájil tím, že do skandálů těchto škol nebyl zapleten a že v životopise uvedl podle zvyklostí jen své publikace za uplynulých deset let.
„Nejsme nikdo detektivové, abychom určovali, do jaké míry v tom byl zapojen – třeba o tom nevěděl, tak jak to říkal. Nicméně je zajímavé, že se dost často vyskytoval na podobných místech. V podstatě to vyvolává určitou nedůvěru a pochybnost,“ upozorňoval Hilšer v Událostech, komentářích. Podle něj by pak mohl někdo zpochybňovat důvěru v celý Ústavní soud.
Další kritické hlasy Gerlochovi vytýkají, že opakovaně vystupuje jako loajální obhájce kroků prezidenta Miloše Zemana. Proti nominaci na ústavního soudce se už dříve vyslovili lidovci, TOP 09 nebo představitelé Starostů či hnutí Senátor 21.
Prezident Zeman se k rozhodnutí horní komory parlamentu zatím nevyjádřil. Je možné, že tak učiní ve čtvrtek na tiskové konferenci po skončení návštěvy Karlovarského kraje.
Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček na Twitteru komentoval hlasování senátorů slovy o novodobých bolševicích. Napsal mimo jiné, že 30 let po pádu komunismu o podpoře opět nerozhoduje „nezpochybnitelná odbornost, ale kádrový profil a ideologická hlediska. Bolševici jsou zpět“.
Hlasovalo se více o panu prezidentovi než o mně, tvrdí Gerloch
Sám Gerloch uvedl, že o jeho neúspěchu rozhodlo především to, že jeho kandidatura přišla v nepříhodné době. „Vztahy mezi prezidentem a Senátem jsou více vyhrocené, než jsem se domníval,“ prohlásil. „Je otázka, jestli rozhodnutí v této situaci (kandidovat) bylo moudré, ale nelituji toho, protože je to určitá osobní zkušenost.“
„Domnívám se, že se více hlasovalo o panu prezidentu republiky a vedoucím jeho kanceláře než o mně,“ uvedl dále po volbě. „Vyplynulo to z rozpravy, která se ve značné části týkala toho, kdo předkládá návrh a jak to ovlivní mou pozici,“ doplnil. Otázka, zda by mohl znovu kandidovat v budoucnosti, je podle něj předčasná.
Při svém vystoupení před senátory Gerloch vyzdvihl, že rolí Ústavního soudu je ochrana ústavně zaručených práv občanů a autoritativní rozhodování o případné neústavnosti zákonů. „Věrnost ústavě, nezávislost a nestrannost při rozhodování je zcela neopomenutelným, základním atributem ústavního soudce. Tomuto požadavku chci beze zbytku dostát,“ zdůraznil před hlasováním na senátním plénu.
Senátor Adámek (ANO): Nebylo šťastné, že přišel Gerlocha představit kancléř Mynář
Ohlášenou podporu celého klubu získal jen z ANO. Gerlochovi zastánci oceňují především jeho odbornost. Gerloch je prorektorem Karlovy univerzity, vedoucím kateder teorie práva a ústavního práva a místopředsedou Legislativní rady vlády.
Podle senátora Miroslava Adámka (ANO) nebylo úplně šťastné, že přišel kandidaturu senátorům přestavit hradní kancléř Mynář. „Který byl před nedávnou dobou spojován s určitými kauzami,“ podotkl v Událostech komentářích.
Adámek je místopředsedou ústavně-právního výboru, který naopak Gerlochovu kandidaturu jasně podpořil: „Výbor jednal o odbornosti kandidáta a snažili jsme se odfiltrovat jiné věci – chodilo nám spoustu mailů, na senátory by vyvíjen tlak, abychom se podívali, jaká byla minulost pana Gerlocha,“ vysvětloval Adámek.
Podle něj členové výboru posuzovali, za Gerloch splňuje všechny ústavní náležitosti, proběhla i diskuze a Gerloch prý všechny dotazy zodpověděl: „Myslím, že to probíhalo v naprosto korektním duchu a odpovídal tomu i výsledek hlasování 7:3 pro kandidaturu.“
Narodil se 26. května 1955 v Ostravě. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a v roce 1978 získal titul JUDr. Od roku 2001 je profesorem teorie, filozofie a sociologie práva. Na fakultě nyní vede katedru teorie práva a právních učení (od roku 2001) a také katedru ústavního práva (od roku 2006). Je také místopředsedou Legislativní rady vlády ČR (od roku 2006). Profesně se zabývá hlavně teorií práva, právní filozofií a ústavním právem. Dnes nestraník byl v minulosti členem KSČ.
Třiašedesátiletý ústavní právník Gerloch je prorektorem Karlovy univerzity pro akademické kvalifikace. Loni neúspěšně kandidoval do Senátu jako nezávislý v Praze 12. Tři desítky let působí v advokacii, jako advokát vystupoval i u Ústavního soudu ve zhruba dvou desítkách případů.
Nový ústavní soudce má nahradit Jana Musila, který koncem ledna Ústavní soud opustil ze zdravotních důvodů. S Gerlochem jako svým nástupcem souhlasil a prezident Senátu akademika navrhl koncem února.
