Teorie práva je moje parketa, u Ústavního soudu takový člověk chybí, říká Gerloch

Sbor Ústavního soudu by mohl rozšířit bývalý děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch, kterého chce do funkce navrhnout prezident Miloš Zeman. Samotný právník má za to, že správce české ústavnosti v současnosti postrádá člověka, který by se – tak jako on – věnoval teorii a filozofii práva. Od slyšení před senátory pak očekává i otázky namířené na aktuální kauzu styků Pražského hradu s justicí.

Vaše nominace na soudce Ústavního soudu je oficiálně potvrzena. Jak to vnímáte? A čím jste pana prezidenta zaujal?
Samozřejmě je to pro mě pocta a závazek. Připomněl bych ale, že to je společné rozhodnutí prezidenta republiky a Senátu Parlamentu České republiky. To znamená, že teprve Senát bude projednávat a dávat souhlas s tímto návrhem pana prezidenta. Myslím si, že je to ocenění mé činnosti jak akademické, tak advokátní.

Máte už harmonogram, kdy půjdete souhlas podepsat na Pražský hrad a kdy by mohlo být slyšení v Senátu?
Ne, zatím ne. Předpokládám, že příští týden by proces postupně začal, ale oficiální návrh vyžaduje ještě doložení různých dokumentů, které jsem zatím nedodával. 

Co od senátorů očekáváte? Na co se podle vás budou ptát? A je něco kontroverzního, na co podle vás budou narážet?
Uvidíme. Otázky se úplně předpokládat nedají… ale přece jen předpokládám, že se mohou obecně týkat ochrany ústavnosti, postavení Ústavního soudu, možná aktuálních otázek z poslední doby, to znamená zásahů do nezávislosti soudní moci a z tohoto pohledu i otázek garancí, možných systémových změn na úrovni ústavy nebo zákonů. Pravděpodobně se dotknou i konkrétních příkladů, které Ústavní soud v minulosti řešil. Samozřejmě se naopak nemohu vyjadřovat k těm případům, které na Ústavní soud teprve přijdou a kde bych se už podílel na rozhodování. 

„Není na světě člověk ten, aby se zalíbil lidem všem“

S politiky jste pracovně přišel do kontaktu relativně často. Senátorům jste pomáhal s podáními, proti prezidentovi jste zastupoval univerzitu. Nemyslíte, že ze strany některých lidí na druhé názorové straně bude zůstávat nesouhlas?
Jak říkala Božena Němcová, není na světě člověk ten, aby se zalíbil lidem všem. Uvidíme. Je třeba říci, že jsem vždy postupoval objektivně a snažil jsem se prosazovat zájmy v souladu se zákony a ústavou. 

S panem prezidentem jste o tom někdy osobně mluvil? V soudní síni jste stál „na druhé straně“ – a teď je to on, kdo vás nominuje.
Myslím, že si je toho vědom. Přímo mluvit o tom, že jsem stál na druhé straně… nebyl jsem advokát, ale vystupoval jsem v zastoupení Univerzity Karlovy v jednom případě u Městského soudu v Praze. Myslím, že je to, jak je nakonec vidět z nominace, bráno z jeho strany nestranně a objektivně. Domnívám se, že vychází z toho, že zřejmě pozitivně vnímá moje předpoklady a schopnosti. 

V minulosti jste navrhoval do preambule Ústavy doplnit slovo národ. Nemůže to být u některých senátorů něco kontroverzního?
To uvidíme. Chtěl bych upozornit na jednu věc: Soudci Ústavního soudu jsou vázáni ústavním pořádkem České republiky v platném znění. Je to postavení jiné než v politice. Změny ústavy provádí parlament, Poslanecká sněmovna a Senát. Samozřejmě bych byl rád, aby tato iniciativa, nejenom má, nezapadla. Jako soudce Ústavního soudu jsem ale vázán ústavním pořádkem, který platí, a sám nebudu prosazovat tuto iniciativu oklikou přes Ústavní soud. 

Jako ústavní právník budete nahrazovat odborníka na trestní právo. Myslíte si, že vás – ústavních právníků – nebude v sestavě Ústavního soudu moc? Neměl by tam přijít právě „trestař“?
Na Ústavním soudu jsou na místě různé právní profese, a to jak z pohledu právních odvětví, tak z pohledu činnosti – aby tam byla určitá část soudců, akademiků, advokátů, popřípadě dalších právních profesí. A z tohoto pohledu si myslím, že je Ústavní soud celkem vyvážený. Samozřejmě je pro mě závazek, že nastupuji po profesoru (Janu) Musilovi, který je výraznou osobností Ústavního soudu a našeho práva vůbec, ale domnívám se, že na místě bude posílit právě oblast nejen ústavního práva, ale i obecné teorie práva a právní filozofie a sociologie, kterou se zabývám. Pokud se nemýlím, tak tam aktuálně v obecném zaměření práva nikdo nepůsobí. Jsou tam samozřejmě představitelé oboru ústavního a navazujícího správního práva. Dlouhá léta byl členem a pak i místopředsedou pan profesor (Pavel) Holländer, rovněž z oboru teorie a filozofie práva. Myslím, že tam je moje parketa i v tomto směru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
před 10 mminutami

Ústavní soud zaměstnává řada návrhů od politiků. Další mohou přibýt

Ústavní soud momentálně řeší osm návrhů podaných politiky. V sedmi případech požadují poslanci a senátoři úpravy zákonů, nařízení nebo vyhlášky. S dalším podnětem přišel prezident Petr Pavel. Soud se také dál zabývá sporem mezi ním a vládou kvůli účasti na summitu NATO v Turecku. Několik politiků avizovalo, že se chystá na soud obrátit ohledně stavebního zákona nebo nových pravidel pro státní zaměstnance.
před 9 hhodinami

VideoVláda chce změnit systém ochrany dětí, pravidla se mají sjednotit

Vláda chystá zákony, od kterých si slibuje větší bezpečí dětí. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) chce sjednotit pravidla, dle kterých se odebírají děti z problémových rodin. A chce prosadit také vznik nového centrálního úřadu. Změna čeká taky justici – soudci by při svěřování do péče měli víc přihlížet třeba k násilí v domácnostech. Klokánky a další zařízení pro děti s potřebou okamžité pomoci návrhy kritizují. Obávají se možného krachu. Už teď je přitom podle předsedkyně Fondu ohrožených dětí Hany Kupkové kapacita příslušných zařízení pro děti nedostačující. Zároveň případů týraných nebo zneužívaných dětí přibývá – za posledních pět let vzrostl jejich počet o padesát procent.
před 10 hhodinami

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody, o jeho vyhlášení ve středu rozhodla krajská komise pro sucho. Kvůli dlouhodobě nepříznivé hydrologické situaci umožnila snížit minimální odtok z Vltavské kaskády u vodního díla Vrané z 35 až na 20 metrů krychlových za sekundu, a to po omezenou dobu do 30. dubna příštího roku. Opatření má zpomalit pokles hladin ve Slapech a případně i v Orlíku. Povolené odběry vody zatím zůstávají bez omezení, uvedly v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství, Povodí Vltavy a Středočeský kraj.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Meziroční růst průmyslu v srpnu zpomalil, stavebnictví kleslo

Meziroční růst průmyslové produkce zpomalil v srpnu na 2,6 procenta z 3,1 procenta v červenci, uvedl Český statistický úřad. Oznámil také, že stavební výroba ve stejném období meziročně klesla o 1,4 procenta po červencovém růstu o 1,8 procenta. Schodek zahraničního obchodu činil v srpnu 5,3 miliardy korun, což je meziročně o 5,6 miliardy korun horší výsledek.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Metnar: Volební systém se nebude měnit proto, že si Pavel naplánoval dovolenou

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) odmítl na síti X kritiku první dámy Evy Pavlové vůči komunálním volbám. Volební systém celé země se podle něj nebude měnit jen proto, že si prezident Petr Pavel naplánoval na termín voleb dovolenou. Pavlová v úterý zkritizovala, že stát neumožnil lidem volit ze zahraničí či z jiného místa v Česku, ačkoliv termín komunálních voleb tentokrát pevně stanovil zákonem. Prezidenta za neúčast u voleb kritizují i opoziční politici.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

ČT se ohradila proti Macinkově zákazu účasti zaměstnanců MZV v jejím vysílání

Česká televize se ohradila proti tomu, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zakázal všem zaměstnancům svého resortu komunikaci s ní. Uvedla, že se nenechá vtáhnout do předvolebního boje. Vicepremiér zákazem reagoval na to, že ČT v souladu se svými pravidly předvolebního vysílání odmítla pozvat do Superdebaty předsedy stran kandidující ve volbách. Tento zákaz se kromě Macinky, který kandiduje v komunálních volbách v Praze, týká i předsedů ODS, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
před 17 hhodinami

Malý a Raška z bývalého vedení IKEMu jsou vinni vydíráním kardiochirurgů

Bývalý náměstek ředitele IKEMu Jiří Malý a někdejší šéf IT odboru Petr Raška jsou vinni v případu vydírání kardiochirurgů Jana Pirka a Ivana Netuky, zjistila ČT. Soud Malému uložil peněžitý trest 50 tisíc korun a Raškovi 80 tisíc korun. Rozsudek není pravomocný, muži vinu od počátku odmítají. Ponechali si proto lhůtu na podání odvolání, stejně jako státní zástupce. Spolu s nimi byl původně obžalován i tehdejší ředitel kliniky Michal Stiborek, který loni v srpnu zemřel. Jeho trestní stíhání soud zastavil.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.