Sbor Ústavního soudu by mohl rozšířit bývalý děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch, kterého chce do funkce navrhnout prezident Miloš Zeman. Samotný právník má za to, že správce české ústavnosti v současnosti postrádá člověka, který by se – tak jako on – věnoval teorii a filozofii práva. Od slyšení před senátory pak očekává i otázky namířené na aktuální kauzu styků Pražského hradu s justicí.
Teorie práva je moje parketa, u Ústavního soudu takový člověk chybí, říká Gerloch
Vaše nominace na soudce Ústavního soudu je oficiálně potvrzena. Jak to vnímáte? A čím jste pana prezidenta zaujal?
Samozřejmě je to pro mě pocta a závazek. Připomněl bych ale, že to je společné rozhodnutí prezidenta republiky a Senátu Parlamentu České republiky. To znamená, že teprve Senát bude projednávat a dávat souhlas s tímto návrhem pana prezidenta. Myslím si, že je to ocenění mé činnosti jak akademické, tak advokátní.
Máte už harmonogram, kdy půjdete souhlas podepsat na Pražský hrad a kdy by mohlo být slyšení v Senátu?
Ne, zatím ne. Předpokládám, že příští týden by proces postupně začal, ale oficiální návrh vyžaduje ještě doložení různých dokumentů, které jsem zatím nedodával.
Co od senátorů očekáváte? Na co se podle vás budou ptát? A je něco kontroverzního, na co podle vás budou narážet?
Uvidíme. Otázky se úplně předpokládat nedají… ale přece jen předpokládám, že se mohou obecně týkat ochrany ústavnosti, postavení Ústavního soudu, možná aktuálních otázek z poslední doby, to znamená zásahů do nezávislosti soudní moci a z tohoto pohledu i otázek garancí, možných systémových změn na úrovni ústavy nebo zákonů. Pravděpodobně se dotknou i konkrétních příkladů, které Ústavní soud v minulosti řešil. Samozřejmě se naopak nemohu vyjadřovat k těm případům, které na Ústavní soud teprve přijdou a kde bych se už podílel na rozhodování.
„Není na světě člověk ten, aby se zalíbil lidem všem“
S politiky jste pracovně přišel do kontaktu relativně často. Senátorům jste pomáhal s podáními, proti prezidentovi jste zastupoval univerzitu. Nemyslíte, že ze strany některých lidí na druhé názorové straně bude zůstávat nesouhlas?
Jak říkala Božena Němcová, není na světě člověk ten, aby se zalíbil lidem všem. Uvidíme. Je třeba říci, že jsem vždy postupoval objektivně a snažil jsem se prosazovat zájmy v souladu se zákony a ústavou.
S panem prezidentem jste o tom někdy osobně mluvil? V soudní síni jste stál „na druhé straně“ – a teď je to on, kdo vás nominuje.
Myslím, že si je toho vědom. Přímo mluvit o tom, že jsem stál na druhé straně… nebyl jsem advokát, ale vystupoval jsem v zastoupení Univerzity Karlovy v jednom případě u Městského soudu v Praze. Myslím, že je to, jak je nakonec vidět z nominace, bráno z jeho strany nestranně a objektivně. Domnívám se, že vychází z toho, že zřejmě pozitivně vnímá moje předpoklady a schopnosti.
V minulosti jste navrhoval do preambule Ústavy doplnit slovo národ. Nemůže to být u některých senátorů něco kontroverzního?
To uvidíme. Chtěl bych upozornit na jednu věc: Soudci Ústavního soudu jsou vázáni ústavním pořádkem České republiky v platném znění. Je to postavení jiné než v politice. Změny ústavy provádí parlament, Poslanecká sněmovna a Senát. Samozřejmě bych byl rád, aby tato iniciativa, nejenom má, nezapadla. Jako soudce Ústavního soudu jsem ale vázán ústavním pořádkem, který platí, a sám nebudu prosazovat tuto iniciativu oklikou přes Ústavní soud.
Jako ústavní právník budete nahrazovat odborníka na trestní právo. Myslíte si, že vás – ústavních právníků – nebude v sestavě Ústavního soudu moc? Neměl by tam přijít právě „trestař“?
Na Ústavním soudu jsou na místě různé právní profese, a to jak z pohledu právních odvětví, tak z pohledu činnosti – aby tam byla určitá část soudců, akademiků, advokátů, popřípadě dalších právních profesí. A z tohoto pohledu si myslím, že je Ústavní soud celkem vyvážený. Samozřejmě je pro mě závazek, že nastupuji po profesoru (Janu) Musilovi, který je výraznou osobností Ústavního soudu a našeho práva vůbec, ale domnívám se, že na místě bude posílit právě oblast nejen ústavního práva, ale i obecné teorie práva a právní filozofie a sociologie, kterou se zabývám. Pokud se nemýlím, tak tam aktuálně v obecném zaměření práva nikdo nepůsobí. Jsou tam samozřejmě představitelé oboru ústavního a navazujícího správního práva. Dlouhá léta byl členem a pak i místopředsedou pan profesor (Pavel) Holländer, rovněž z oboru teorie a filozofie práva. Myslím, že tam je moje parketa i v tomto směru.