Vláda by měla více odůvodňovat omezování svobody, míní právníci

58 minut
Otázky Václava Moravce: právníci o konání vlády v pandemii
Zdroj: ČT24

Vláda je málo transparentní a nedostatečně odůvodňuje omezení základních práv přijímaná v souvislosti s pandemií. Shodli se na tom předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela a ředitel kampusu Sciences Po v Dijonu Lukáš Macek v Otázkách Václava Moravce. Stejný problém podle nich provází i plánovanou novelizaci zákona o ochraně veřejného zdraví. Rychetský kritizoval také média, že přílišným referováním o pandemii vytvořila atmosféru strachu, v níž společnost dočasně snížila vůči vládě své nároky na kvalitu právního státu.

Zákon č. 258/2000 o ochraně veřejného zdraví, jehož novelu chce vláda projednat v pondělí, by se podle Rychetského neměl novelizovat v současném stavu legislativní nouze. Neřeší totiž podle něj současnou situaci, ale míří do budoucnosti.

Kysela je naopak přesvědčen, že novela souvisí už s nynější pandemií a přijímá se hlavně kvůli období mezi 17. květnem, kdy skončí nouzový stav, a 25. květnem, do kdy je stanovena platnost některých omezujících opatření.

Není však přesvědčen o tom, že je novela potřeba. Už současná verze zákona totiž vládě v paragrafu 69 umožňuje omezit například školní docházku, kulturní shromažďování nebo řadu obchodních činností.

Za kandidáta na změnu by Kysela považoval písmeno i) tohoto paragrafu, které stanoví: „Mimořádnými opatřeními při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku jsou zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku.“

„To může být cokoliv,“ poznamenal Kysela, který věří, že vláda se snaží snížit tlak na využívání tohoto zbytkového ustanovení. Pokud místo něj do zákona napíše, že může zavřít například bazény, které jinde nejsou vyjmenovány, „tak mně to nepřipadá jako pokus o plíživý převrat,“ prohlásil ústavní právník.

Chybí odůvodnění

Co má vláda se zákonem v plánu, však veřejnost neví. Nedostatečně totiž podle Kysely odůvodňuje své kroky. To by jí toleroval maximálně v prvním týdnu krize, nikoliv však v šestém.

Ústavní právník zdůraznil, že odůvodnění nejsou samoúčelná. „Platí-li v demokratickém právním státě, že mimo jiné si lid vládne sám, tak by demokratický právní stát měl mít ambici přesvědčovat lid o tom, že tak, jak se vládne, se vládne správně.“ K tomu důvodové zprávy slouží, ukážou uvažování kabinetu.

Podle Kysely to působí, že vláda nezakazuje a neruší zákazy na základě jasných kritérií, a proto občanům chybí pocit jistoty, že vláda ví, co dělá, a omezuje práva tak, aby to všem bylo ku prospěchu.

Lukáš Macek srovnal tuto zkušenost se situací ve Francii. Tam vláda musí veškerá opatření opírat o zveřejněné zprávy vědeckého koncilia. „Že by se tady spekulovalo o zákonu, kde by existovala obava, že by mohl mít problematický dopad na základní práva, a nebyl by návrh ani důvodová zpráva k dispozici, něco podobného jsem tady nezaznamenal,“ podotkl.

Počáteční chaos

Právníci také kritizovali komunikaci vlády v prvních dnech pandemie. „Způsob, jakým jsme se dozvídali, co smíme a co nesmíme, byl nerozluštitelný, protože každý řekl něco jiného,“ opřel se do vlády Rychetský. „A každý den jinak,“ dodal Kysela.

Předseda Ústavního soudu také kritizoval média, že příliš intenzivně informovala o smrtelnosti pandemie, a přispěla tak k vytvoření strachu, který následně umožnil, že společnost přijala i nedostatečně vysvětlená opatření vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na Šumpersku se po čtyřiceti letech začali zbavovat nebezpečného kadmia

Nebezpečné kadmium je v hale na okraji Vikantic na Šumpersku uskladněné od dob socialismu. Nyní se obec po čtyřiceti letech dočkala a jedovatý odpad, jde o více než dvanáct set tun odpadu, začala likvidovat specializovaná firma. O sanaci území se poté postará státní podnik Diamo. Uskladněné kaly obsahují toxické kadmium a další těžké kovy. Nejprve zamíří do středních Čech. Specializovaná firma tam odpad zneutralizuje a pak zhutní pomocí cementu. Zmizí i plechová hala a odborníci budou zkoumat, zda půda pod ní je, či není kontaminovaná.
před 4 hhodinami

Česká firma vyrobí unikátní zaměřovače do bojových vozidel

Tuzemské firmy se podílejí na výrobě nových bojových vozidel pěchoty CV90 pro českou armádu. Třeba přerovská společnost Meopta by měla v příštích letech získat přes dvě miliardy korun za výrobu unikátní zaměřovací technologie vyvinuté ve Švédsku. Střelec díky ní dokáže mířit bez ohledu na pohyb bojového vozidla a palba je rychlejší než u běžných zaměřovacích systémů.
před 4 hhodinami

EK podle dopisu žádá Česko o odklad podpisu smlouvy na Dukovany

Evropská komise (EK) žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Vyplývá to z dopisu, který českému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Komise Stéphane Séjourné. Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně kontroval, že dopis není stanoviskem EK. Podle ministra Vlčka jde pouze o zdvořilostní dopis. Český eurokomisař Jozef Síkela (STAN) situaci okomentuje po úterním jednání se Séjourném.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 5 hhodinami

Pavel považuje za nezbytné posilování evropského obranného průmyslu

Na Pražském hradě začala dvoudenní konference Evropa jako úkol. Akci zahájil prezident Petr Pavel, který ve svém projevu uvedl, že podporuje prohloubení evropské obranné spolupráce. Nevnímá to jako alternativu k NATO, nýbrž jako alianční evropský pilíř. Za nezbytné považuje posilování evropského obranného průmyslu, jeho hlubší integraci, navyšováni investic do infrastruktury a mobility nebo zjednodušení procesu veřejných zakázek. V úterý pak bude program pokračovat v Černínském paláci.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Soud nepravomocně potrestal insolvenčního správce šesti lety vězení

Soud vyměřil insolvenčnímu správci Václavu Svobodovi z Českých Budějovic šest let vězení. Verdikt je zatím nepravomocný. Jednasedmdesátiletý muž měl v průběhu třinácti let zpronevěřit necelých 67 milionů korun, vyplývá z rozsudku, který získala Česká televize. Způsobenou škodu musí podle soudu Svoboda uhradit. Šance na vrácení peněz je podle nástupce Svobody u jedné z poškozených firem nereálná.
před 9 hhodinami

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina skončí už v roce 2033

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Vyplynulo to z jednání ministerstva životního prostředí (MŽP) s polostátní společností ČEZ, řekl v pondělí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v Česku. Předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.
před 10 hhodinami

Nejvyšší soud znovu odmítl dovolání družstva Svatopluk v kauze H-Systemu

Nejvyšší soud (NS) znovu odmítl dovolání Stavebního bytového družstva Svatopluk proti verdiktu, na jehož základě zaplatilo osmnáct milionů korun konkurznímu správci H-Systemu Josefu Monsportovi. Rozhodoval podruhé, první odmítavé usnesení zrušil z procesních důvodů Ústavní soud (ÚS). Nové rozhodnutí podle databáze InfoSoud padlo 6. května, výsledek bez dalších podrobností oznámila mluvčí NS Gabriela Tomíčková. Odůvodnění zatím není k dispozici.
před 13 hhodinami
Načítání...