Pavel by chtěl s dosluhujícím prezidentem řešit i situaci kolem ÚS. Jeho předsedu by podle něj Zeman jmenovat neměl

Nahrávám video

Nově zvolený prezident Petr Pavel by se mohl s dosluhující hlavou státu Milošem Zemanem setkat v dohledné době. Probrat by s ním mimo jiné chtěl situaci kolem Ústavního soudu (ÚS). Podle nově zvoleného prezidenta by Zeman příštího šéfa této instituce vybírat neměl. Zeman to však nevyloučil – a vyžádal si expertizu, na základě které se rozhodne. Stávající předseda ÚS Pavel Rychetský si myslí, že by jmenování jeho nástupce Zemanem členové soudu nepřijali.

Mandát současného předsedy ÚS skončí letos v létě. Vybrat jeho nástupce tedy spadá časově do funkčního období nově zvoleného prezidenta Pavla. Zeman nevyloučil, že by nástupce Rychetského jmenoval už on.

Pavel však s takovým krokem nesouhlasí. Pokud se se Zemanem v nadcházejících dnech sejde, požádá ho prý o to, aby takové rozhodnutí zvážil. „Protože bychom se tím potom mohli vyhnout zbytečnému projednávání přes soudy,“ uvedl nově zvolený prezident.

Pokud by Zeman skutečně předsedu ÚS jmenoval, podal by prý Pavel podnět k Nejvyššími správnímu soudu k prošetření, aby dal jasné doporučení, jak s takovou situací pracovat.

Fiala a Blažek: Zeman by to neměl dělat

Že by dosluhující hlava státu nového předsedu této instituce jmenovat neměla, si myslí i premiér Petr Fiala (ODS) s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). „Máme oba stejný názor, který je naprosto jednoznačný a je v souladu s postoji naprosté většiny odborníků: neměl by to dělat,“ vzkázal Fiala Zemanovi za sebe i za Blažka.

„Způsobilo by to obrovský zmatek a spoustu nejasností. Takový krok by byl velmi zvláštní. Nebylo by to správné ani věcně, ani eticky, ani z pohledu zdravého rozumu,“ uvedl premiér na pondělní tiskové konferenci po bilanční návštěvě na resortu spravedlnosti.

„Jestliže nově nastupující prezident zatím jednoznačně říká, že je proti takovému kroku, (…) tak si myslím, že je ten krok nelegitimní – i s ohledem na tu obrovskou dobu, která uplyne,“ dodal Blažek.

Ústavní právník z Univerzity Karlovy Ondřej Preuss říká, že by Zeman v případě jmenování nového předsedy ÚS vyprazdňoval mandát nově zvoleného prezidenta. „Vlastně i těch voličů, kteří ho volili. Věřím tomu, že takto prezident postupovat nebude,“ podotkl.

Podle předsedy SPD Tomia Okamury to však ústava prezidentovi nezakazuje. „Ani mu nedává nějaké lhůty, kdy by mohl toho předsedu Ústavního soudu jmenovat,“ okomentoval.

Zeman se rozhodne na základě právní expertizy

Miloš Zeman v neděli v Bělehradu zopakoval, že mu „tři vedoucí představitelé české justice“ řekli, že předsedu ÚS jmenovat může. Dodal, že právní překážku takového kroku nenalezla ani expertiza. „Přesto jsem si vyžádal, kvůli principu předběžné opatrnosti, další expertizu, kterou dostanu v nejbližších dnech,“ sdělil s tím, že na základě této právní expertizy se rozhodne.

Stávající předseda ÚS Rychetský chce dle svých slov věřit, že ke jmenování jeho nástupce dosluhujícím prezidentem nedojde. Zároveň si myslí, že by to jeho kolegové ani nepřijali. „Jsem o tom přesvědčen, protože by to musel být jeden z toho sboru, (…) s ohledem na jistou elementární stavovskou čest by to nikdo z nás neakceptoval a nepřijal,“ soudí.

Během letošního roku nekončí mandát pouze předsedovi, ale i šesti dalším soudcům. Třem v květnu, jednomu v červnu, dalším dvěma v srpnu a jednomu v listopadu.

Nejnověji by se členem ÚS měl stát bývalý děkan brněnské právnické fakulty Jan Svatoň a obsadit tak poslední dosud prázdné místo. Jeho nominaci schválili senátoři minulý týden. Termín, kdy jej prezident Zeman do funkce jmenuje, zatím stanovený není.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 18 mminutami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 1 hhodinou

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 2 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 6 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 8 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 15 hhodinami
Načítání...