Ke stížnosti na zdanění církevních náhrad se připojili i senátoři z vládní ČSSD. K soudu odejde koncem týdne

K ústavní stížnosti na zdanění finančních náhrad za majetek nevydaný církvím v restitucích se připojili i tři senátoři vládní ČSSD. Především ji však podepsali politici konzervativní opozice z ODS a KDU-ČSL a také členové klubu Senátor 21. Autoři chtějí stížnost odeslat k Ústavnímu soudu do konce týdne.

K jedné ze tří ústavních stížností, které připravují odpůrci zdanění náhrad církvím prosazeného v Poslanecké sněmovně, se připojilo 42 senátorů ze čtyř klubů.

„Do konce tohoto týdne by měla být odeslána datovou schránkou na Ústavní soud,“ avizoval předseda senátního klubu KDU-ČSL Petr Šilar. Senátoři přitom žádají o urychlené projednání žádosti, protože zákon má být účinný od počátku příštího roku.

Ke stížnosti, kterou připravili lidovci, se připojili také zákonodárci z ODS, klubu Senátor 21 a tři sociální demokraté: předseda ústavně-právního výboru horní komory Miroslav Antl, Jaromír Strnad a Pavel Štohl. Naopak nejpočetnější senátní klub STAN tak neučinil. Starostové totiž avizovali, že připraví vlastní stížnost.

Petr Šilar poznamenal, že rozhodnutí STAN nerozumí, předseda klubu ODS Miloš Vystrčil potom připustil, že by občanští demokraté mohli své podpisy připojit i ke „konkurenční“ stížnosti. „Celé to bude záviset na tom, do jaké míry se ty návrhy budou nebo nebudou překrývat,“ poznamenal.  

Argumenty stěžovatelů: Jen církve mají platit za restituce a zákon je retroaktivní 

Podle autora stížnosti Jakuba Kříže je lidovecká stížnost založena na několika argumentech. Zdanění je podle ní retroaktivní, protože nárok na výplatu náhrad vznikl už v roce 2013. Podle stížnosti vzniká také daňová nerovnost, protože církve by se staly prvním subjektem, který by musel vyplácet daně z majetku vráceného v restitucích.

Oba argumenty ale zpochybnil místopředseda KSČM Stanislav Grospič. Odmítl, že by se zdanění týkalo restitucí. „Dotýkáme se danění finančních náhrad, které by měly vést ke spolufinancování církví, čili něčemu podobnému, co tady bylo od roku 48, kdy stát vyplácel provozní náklady a platy duchovních. Tato částka říkáme, že by měla podléhat danění,“ míní.

Nevzniká podle něj ani retroaktivita. „Jednalo by se o danění pouze od momentu, kdy by tento zákon nabyl účinnosti. Pokud by nebyl napaden u Ústavního soudu, tak u 1. 1. 2020, čili nikoli zpětně. Žádná retroaktivita v tomto zákoně obsažena není,“ upozornil.

Kříž ale argumentuje také tím, že zdanění znamená zásah do legitimního očekávání církví a náboženských společností, které se dohodly se státem na vyplacení náhrad, stát ale nebyl ochoten vyplatit částku najednou, a proto se dohodl na třicetiletých splátkách, jejichž část nyní chce zdanit.

„Jsme v situaci, kdy je popíráno legitimní očekávání a zároveň je zdaňováno něco, co není příjmem, ale odškodněním,“ řekl předseda KDU-ČSL Marek Výborný. „Stát něco ukradl, teď to církvím vrací a současně říká, odveďte z toho něco státu. Považujeme to za něco zcela nepřijatelného,“ dodal. Také místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija prohlásila zdanění náhrad „za velkou hanebnost“.

Jedna ze tří

Stížnost 42 senátorů je jednou ze tří, které zřejmě Ústavní soud kvůli zdanění církevních náhrad dostane. Kromě lidoveckých senátorů a senátorů STAN připravují ještě jednu lidovečtí poslanci. Ta je podle Výborného koncipována jiným způsobem než senátní, podle šéfa KDU-ČSL se budou obě doplňovat.

Zdanění finančních náhrad prosadila v dubnu vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal 2. května. Církve mají hradit daň z peněžitých náhrad, které dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, od příštího roku.

Restituční zákon schválený za bývalé vlády premiéra Petra Nečase počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují, po roce 2030 by jej již církve neměly dostávat.