„Zablokujte všechno!“ Protestující vyšli do ulic Francie

Města po celé Francii zachvátily ve středu demonstrace. Lidé rozčilení kvůli politické situaci a plánovaným škrtům v rozpočtu narušovali dopravu, pálili popelnice a střetávali se s policií. Ministerstvo vnitra uvedlo, že do večera zaznamenalo celkem 550 protestních shromáždění a 262 blokád, kterých se účastnilo přibližně 175 tisíc lidí. Informovalo také o téměř pěti stovkách zatčení.

Ministerstvo vnitra uvedlo, že policie zatkla 473 lidí, z toho 203 v Paříži. Ve vazbě je podle něj 339 lidí, 109 z nich v hlavním městě. V průvodech byli přítomni radikální aktivisté, což vedlo k narušení veřejného pořádku, doplnili zástupci ministerstva. Šéf resortu Bruno Retailleau už dříve varoval před zapojením radikálních levicových skupin do odpoledních protestů.

Resort vnitra také uvedl, že nejnapjatější situace panovala v Rennes, Nantes a Paříži, kde bezpečnostní složky musely demonstrace rozpustit, když na ně protestující zaútočili. Dodal, že při zásazích bylo lehce zraněno třináct členů bezpečnostních složek.

Protesty nemají centralizované vedení

Výzvy k protestům s názvem Bloquons tout (Zablokujme všechno) se v posledních dnech rychle rozšířily na sociálních sítích. Protestující nemají žádné centralizované vedení, kvůli čemuž bylo předem těžké odhadnout, jak masivní demonstrace budou.

V Paříži policie použila slzný plyn proti mladým lidem blokujícím vchod do jedné ze středních škol a hasiči odstraňovali ohořelé předměty z barikády. Policie uvedla, že zabránila velké skupině asi tisícovky protestujících ve vstupu na vlakové nádraží Gare du Nord.

Hněv vůči prezidentu Macronovi

Mnoho demonstrantů dalo průchod hněvu vůči prezidentovi Emmanuelu Macronovi, který čelí politické nestabilitě. Parlamentní opozice se totiž v pondělí rozhodla nevyslovit důvěru vládě premiéra Françoise Bayroua. Křeslo ministerského předsedy ve středu převzal další centrista, dosavadní ministr obrany Sébastien Lecornu, pro něhož je hlavní výzvou zkrocení rostoucího zadlužení země.

„Očekávala jsem buď rozpuštění (parlamentu), nebo levicového premiéra, a my nemáme ani jedno, je to frustrující,“ řekla podle Reuters 18letá studentka Lisa Venierová, která byla mezi demonstranty poblíž nádraží.

V Nantes demonstranti zablokovali dálnici hořícími pneumatikami a popelnicemi. Policie použila slzný plyn k rozehnání lidí, kteří se pokoušeli obsadit kruhový objezd.

V Montpellieru na jihozápadě Francie se zase policie střetla s demonstranty, kteří postavili barikádu, aby zablokovali provoz na kruhovém objezdu. Policie rovněž nasadila slzný plyn, někteří protestující odpověděli házením různých předmětů. Někteří demonstranti nesli transparenty s nápisem: „Macrone, odstup“.

Ministr vnitra Bruno Retailleau novinářům sdělil, že demonstranti zapálili autobus v Rennes na severozápadě země. Uvedl také, že někteří demonstranti zaútočili na policii dlažebními kostkami, ale nespecifikoval, kde k tomu došlo. Ministr také prohlásil, že v Bordeaux se asi padesát zahalených osob pokusilo zablokovat dopravu, zatímco v Toulouse narušil vlakovou dopravu požár.

Nepopulární změny v rozpočtu

Parlament v pondělí vyslovil nedůvěru premiérovi Francoisi Bayrouovi. Opozice nesouhlasila s jeho úsporným plánem za asi 44 miliard eur (přes bilion korun), který počítá mimo jiné se snížením počtu svátků a zmrazením růstu výdajů. Macron v úterý jmenoval svého pátého premiéra za necelé dva roky a vybral si svého blízkého spojence Sébastiena Lecornu, což rozhořčilo levicové politiky.

„Bayrou skončil, (nyní) musí být odstraněna i jeho politika,“ řekl agentuře Reuters účastník pařížských protestů, učitel Christophe Lalande. Ten také vyzval k navýšení finančních prostředků pro školy a nemocnice.

„Tento den je vzkazem všem pracujícím v této zemi: Nevzdáme se, boj pokračuje. A také vzkazem této vládě, že neustoupíme, a pokud budeme muset zemřít, zemřeme vestoje,“ uvedl další protestující Amar Lagha.

Protesty bývají srovnávány s takzvanými protesty žlutých vest v roce 2018, které vznikly kvůli zvýšení cen pohonných hmot, ale přerostly v širší hnutí proti Macronovi a jeho plánům na ekonomickou reformu.

Na 18. září také francouzské odbory vyhlásily celostátní stávky a demonstrace proti úsporným opatřením vlády. Tyto protesty nabývají rozměrů generální stávky, stávkovat mají například pařížské dopravní podniky a železničáři a ke stávce vyzývají také letoví dispečeři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po převrácení lodi u Libye zahynulo či se pohřešuje nejméně 50 migrantů

U pobřeží východní Libye se převrátila loď se zhruba šedesáti migranty, nejméně padesát z nich zahynulo nebo se pohřešuje, uvedla ve středu podle agentury AP místní pobřežní stráž. Zemi původu migrantů, mezi nimiž byly i ženy a děti, neuvedla. Neštěstí se stalo v úterý blízko ostrova Bardaa severozápadně od města Tobruk. Deseti lidem se podařilo doplavat na ostrov a zachránit se. Loď směřovala k evropským břehům.
před 22 mminutami

Íránské ministerstvo tvrdí, že série nových útoků USA zabila nejméně 35 civilistů

Nejnovější série amerických útoků na jih Íránu v posledních dnech zabila nejméně 35 lidí, tvrdilo ve středu pozdě odpoledne íránské ministerstvo zdravotnictví s tím, že zranění utrpělo nejméně 300 lidí. Vláda dříve informovala o třiceti mrtvých civilistech. Ve středu ve 12:00 SELČ zahájila armáda USA novou vlnu útoků. Poslední skončila asi o osm hodin dříve, trvala sedm hodin. Íránské revoluční gardy tou dobou oznámily útoky na Bahrajn, Kuvajt či Jordánsko, píší agentury. Bahrajn a Kuvajt v noci útoky opravdu hlásily. Jordánská armáda sdělila, že zničila tři íránské rakety.
05:35Aktualizovánopřed 25 mminutami

Francouzský parlament schválil zákon, který umožní asistované sebevraždy

Francouzský parlament definitivně schválil zákon, který nevyléčitelně nemocným pacientům za přísně stanovených podmínek umožní asistovanou sebevraždu. Smrtící látku si bude moci podat pacient sám, nebo pokud toho nebude fyzicky schopen, bude to moci udělat lékař či zdravotní sestra. Dolní komora parlamentu přehlasovala zamítavé stanovisko komory horní. Podle AFP se pro zákon vyslovilo 291 poslanců, 241 bylo proti a 29 se zdrželo.
20:01Aktualizovánopřed 35 mminutami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 1 hhodinou

VideoVědec studoval, jak odlišit jaderné testy KLDR od zemětřesení. Čína ho dva roky vězní

Peking už skoro dva roky vězní amerického vědce Jou-lin Čchena, který analyzoval, jak odlišit severokorejské jaderné testy od zemětřesení. Nedělal utajovanou práci a používal veřejně dostupná data. Státní bezpečnost ho zadržela v listopadu 2024 na letišti v Pekingu, když se po návštěvě příbuzných a přednáškách na univerzitách vracel do Bostonu. Režim ho obvinil ze špionáže a hrozí mu soud. Washington označil jeho zadržení za nespravedlivé a žádá bezodkladné propuštění. Podle Číny „nic takového jako takzvané nespravedlivé zadržování v zemi neexistuje“.
před 1 hhodinou

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
14:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina hlásí po útocích mrtvé, Kyjev drony zasáhl ruské tankery

Ruský útok na Oděsu si vyžádal tři mrtvé, uvedl ve středu šéf oblastní vojenské správy Oleh Kiper. Další tři lidé zahynuli podle úřadů v Sumách po útoku leteckými pumami. Po jednom mrtvém ohlásily ukrajinské úřady z Černihivské, Dněpropetrovské, Mykolajivské a Záporožské oblasti a Chersonu. Ukrajina zároveň zasáhla v Černém moři dvacet ruských lodí, z toho sedmnáct tankerů, uvedl velitel jejích dronových vojsk Robert Brovdi.
08:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Turecko před deseti lety zažilo pokus o puč, zemřely stovky lidí

Nezdařený pokus o vojenský převrat v Turecku, za nímž stála část armády, si v noci z 15. na 16. července 2016 vyžádal 290 mrtvých, z toho kolem stovky pučistů a jejich přívrženců, a kolem dvou tisíc zraněných. Pokus o puč zahájili 15. července ve večerních hodinách povstalci hlavně z řad armádního letectva, četnictva a některých tankových divizí. Vzbouřenci ve večerním prohlášení uvedli, že přebírají moc kvůli rostoucí autokratičnosti režimu, narušení vlády sekulárního práva a kvůli zvýšené hrozbě terorismu.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.