„Zablokujte všechno!“ Protestující vyšli do ulic Francie

Města po celé Francii zachvátily ve středu demonstrace. Lidé rozčilení kvůli politické situaci a plánovaným škrtům v rozpočtu narušovali dopravu, pálili popelnice a střetávali se s policií. Ministerstvo vnitra uvedlo, že do večera zaznamenalo celkem 550 protestních shromáždění a 262 blokád, kterých se účastnilo přibližně 175 tisíc lidí. Informovalo také o téměř pěti stovkách zatčení.

Ministerstvo vnitra uvedlo, že policie zatkla 473 lidí, z toho 203 v Paříži. Ve vazbě je podle něj 339 lidí, 109 z nich v hlavním městě. V průvodech byli přítomni radikální aktivisté, což vedlo k narušení veřejného pořádku, doplnili zástupci ministerstva. Šéf resortu Bruno Retailleau už dříve varoval před zapojením radikálních levicových skupin do odpoledních protestů.

Resort vnitra také uvedl, že nejnapjatější situace panovala v Rennes, Nantes a Paříži, kde bezpečnostní složky musely demonstrace rozpustit, když na ně protestující zaútočili. Dodal, že při zásazích bylo lehce zraněno třináct členů bezpečnostních složek.

Protesty nemají centralizované vedení

Výzvy k protestům s názvem Bloquons tout (Zablokujme všechno) se v posledních dnech rychle rozšířily na sociálních sítích. Protestující nemají žádné centralizované vedení, kvůli čemuž bylo předem těžké odhadnout, jak masivní demonstrace budou.

V Paříži policie použila slzný plyn proti mladým lidem blokujícím vchod do jedné ze středních škol a hasiči odstraňovali ohořelé předměty z barikády. Policie uvedla, že zabránila velké skupině asi tisícovky protestujících ve vstupu na vlakové nádraží Gare du Nord.

Hněv vůči prezidentu Macronovi

Mnoho demonstrantů dalo průchod hněvu vůči prezidentovi Emmanuelu Macronovi, který čelí politické nestabilitě. Parlamentní opozice se totiž v pondělí rozhodla nevyslovit důvěru vládě premiéra Françoise Bayroua. Křeslo ministerského předsedy ve středu převzal další centrista, dosavadní ministr obrany Sébastien Lecornu, pro něhož je hlavní výzvou zkrocení rostoucího zadlužení země.

„Očekávala jsem buď rozpuštění (parlamentu), nebo levicového premiéra, a my nemáme ani jedno, je to frustrující,“ řekla podle Reuters 18letá studentka Lisa Venierová, která byla mezi demonstranty poblíž nádraží.

V Nantes demonstranti zablokovali dálnici hořícími pneumatikami a popelnicemi. Policie použila slzný plyn k rozehnání lidí, kteří se pokoušeli obsadit kruhový objezd.

V Montpellieru na jihozápadě Francie se zase policie střetla s demonstranty, kteří postavili barikádu, aby zablokovali provoz na kruhovém objezdu. Policie rovněž nasadila slzný plyn, někteří protestující odpověděli házením různých předmětů. Někteří demonstranti nesli transparenty s nápisem: „Macrone, odstup“.

Ministr vnitra Bruno Retailleau novinářům sdělil, že demonstranti zapálili autobus v Rennes na severozápadě země. Uvedl také, že někteří demonstranti zaútočili na policii dlažebními kostkami, ale nespecifikoval, kde k tomu došlo. Ministr také prohlásil, že v Bordeaux se asi padesát zahalených osob pokusilo zablokovat dopravu, zatímco v Toulouse narušil vlakovou dopravu požár.

Nepopulární změny v rozpočtu

Parlament v pondělí vyslovil nedůvěru premiérovi Francoisi Bayrouovi. Opozice nesouhlasila s jeho úsporným plánem za asi 44 miliard eur (přes bilion korun), který počítá mimo jiné se snížením počtu svátků a zmrazením růstu výdajů. Macron v úterý jmenoval svého pátého premiéra za necelé dva roky a vybral si svého blízkého spojence Sébastiena Lecornu, což rozhořčilo levicové politiky.

„Bayrou skončil, (nyní) musí být odstraněna i jeho politika,“ řekl agentuře Reuters účastník pařížských protestů, učitel Christophe Lalande. Ten také vyzval k navýšení finančních prostředků pro školy a nemocnice.

„Tento den je vzkazem všem pracujícím v této zemi: Nevzdáme se, boj pokračuje. A také vzkazem této vládě, že neustoupíme, a pokud budeme muset zemřít, zemřeme vestoje,“ uvedl další protestující Amar Lagha.

Protesty bývají srovnávány s takzvanými protesty žlutých vest v roce 2018, které vznikly kvůli zvýšení cen pohonných hmot, ale přerostly v širší hnutí proti Macronovi a jeho plánům na ekonomickou reformu.

Na 18. září také francouzské odbory vyhlásily celostátní stávky a demonstrace proti úsporným opatřením vlády. Tyto protesty nabývají rozměrů generální stávky, stávkovat mají například pařížské dopravní podniky a železničáři a ke stávce vyzývají také letoví dispečeři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké úřady zveřejnily další dokumenty ke kauze Jeffreyho Epsteina

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Ta nyní prověřuje obsah těchto dokumentů. Náměstek americké ministryně spravedlnosti Pam Bondiové Todd Blanche podle portálu BBC už dříve řekl, že jeho úřad plánuje zveřejnit několik stovek tisíc stran, zbytek chce zpřístupnit v nadcházejících týdnech.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

USA tvrdě útočí na IS v Sýrii v odvetě za zabití tří Američanů, uvedl Trump

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
před 1 hhodinou

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil sedm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil sedm lidí a dalších 15 zranil. Napsala to agentura Reuters. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy. Podle předběžných informací bylo zabito sedm lidí. Asi 15 (osob) bylo zraněno a je jim poskytována pomoc,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba.
před 3 hhodinami

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 7 hhodinami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU, podle něhož Ukrajinci úder podnikli bezpilotními letouny a zasáhli plavidlo v neutrálních vodách. Informace nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská média s odkazem na SBU informovala také o zásahu těžební plošiny v Kaspickém moři, která patří ruské společnosti Lukoil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že jednat nechce Kyjev

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...