Žluté vesty

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že zruší prestižní francouzskou vysokou školu École Nationale d'Administration (ENA), aby tak zvýšil sociální mobilitu. Škola, na které studoval sám Macron nebo bývalí prezidenti Francois Hollande a Jacques Chirac, podle něj umocňuje elitářství. Zrušení školy je součástí reformy vyšší státní správy, píše list Le Monde. Školu nahradí nový Institut du Service Public (Institut státní správy), píše AFP.

Deset lidí hlásících se k hnutí žlutých vest stanulo před soudem kvůli útoku na Vítězný oblouk v Paříži v prosinci 2018. Škody spojené s poničeným památníkem přesáhly milion eur. Část výtržníků se dodnes identifikovat nepodařilo.

Před dvěma lety francouzská vláda oznámila, že na okresních silnicích snižuje rychlost z 90 na 80 kilometrů v hodině. Chtěla tak snížit počet nehod v zemi. Právě toto opatření spoluiniciovalo vlnu protestů takzvaných žlutých vest, které vládou silně otřásly. Teď se povolená rychlost na řadě míst vrací na vyšší limit.

Dva francouzští policisté dostali podmíněné tresty za násilí během protivládních protestů. Podle soudu nepřiměřeně zakročili proti demonstrantům z hnutí žlutých vest. Policisté se hájili tím, že se pouze bránili před útočníky. Shromáždění, která ve Francii probíhají od loňského listopadu, opakovaně doprovázely nepokoje, při nichž utrpělo zranění na dva a půl tisíce lidí.

U příležitosti prvního výročí protestů hnutí žlutých vest se v Paříži a dalších městech ve Francii shromáždily davy lidí. Policie nasadila velké množství jednotek. Dostala se do střetů s radikální částí demonstrantů a nasadila proti nim slzný plyn a vodní děla. Radikálové zapálili několik aut a kontejnerů a postavili barikády. Hlavní pochod měl vyjít ve 14:00 z Italského náměstí (place d'Italie) na jihu města, ale prefektura kvůli násilnostem manifestaci zakázala.

Radikálové se během protestu v Paříži snažili budovat barikády a zapalovali odpadkové koše. Poničili několik obchodů a také zastávky MHD. Policie předtím použila slzný plyn proti účastníkům jedné z demonstrací hnutí žlutých vest. Policisté zadrželi 163 lidí, většinu z nich poslali do vazby. Na tisíc demonstrantů z řad krajní levice či žlutých vest se později přidalo k protestům za ochranu klimatu.

Francouzský soud vyměřil jednomu z lídrů takzvaných žlutých vest podmíněně pokutu 500 eur za nedovolené ozbrojování. Na demonstrace si podle policie bral obušek. Éric Drouet bude muset částku zaplatit, pokud se u něj zbraň najde ještě jednou. Středečního vyhlášení rozsudku se nezúčastnil.

Demonstrace hnutí takzvaných žlutých vest měly relativně malý dopad na francouzské hospodářství jako celek, ale výrazný na určitá jeho odvětví. Vyplývá to ze zprávy, kterou v pátek zveřejnila parlamentní komise. Na demonstracích se od loňského listopadu scházeli lidé nespokojení s francouzskou vládou a prezidentem.

Francie oslavila 230. výročí dobytí Bastily, jímž začala Velká francouzská revoluce. Na vojenskou přehlídku přijela i německá kancléřka nebo končící šéf Evropské komise. Tématem letos byla hlavně vojenská spolupráce evropských mocností. Po celé zemi ale doprovázela oslavy mimořádná bezpečnostní opatření. Před třemi lety totiž při oslavách výročí pádu Bastily zabil atentátník v Nice na jihu země přes 80 lidí. Macron také musel strpět pískání svých odpůrců z hnutí žlutých vest, kteří se pak odpoledne v metropoli střetli s policií.

Na 150 tisíc lidí vyrazilo ve Francii na prvomájové protesty. Bezpečnostní složky nasadily proti maskovaným demonstrantům v Paříži slzný plyn. Podle AP utrpělo zranění 160 lidí. Zatčeno bylo 380 osob. Prvomájové protesty se konaly i jinde ve světě, třeba ve Švýcarsku či Rusku.

Výrazné snížení daně z příjmu, navázání nejnižších důchodů na vývoj inflace či zastavení rušení nemocnic a škol až do roku 2022. Taková opatření ve čtvrtek navrhl francouzský prezident Emmanuel Macron při mimořádném vystoupení, které reagovalo na protestní hnutí žlutých vest a následnou „velkou národní debatu“. Šéf Elysejského paláce také řekl, že při setkáních s občany zaznamenal jejich nespokojenost a obavy, kurz nastolený svou reformní politikou ale považuje za správný. Opozice a aktivisté prezidentův projev zkritizovali. Plány hlavy státu jsou podle nich nedostatečné a nekonkrétní.

S další sobotou do ulic Paříže, ale i jiných francouzských měst, znovu vyšly žluté vesty. Tentokrát kromě nespokojenosti se sociální politikou prezidenta Emmanuela Macrona vyjadřují taky nelibost nad tím, kolik peněz se během pár dní vybralo na opravu katedrály Notre-Dame. V ulicích znovu hořelo a byl cítit slzný plyn. Policisté zadrželi přes 200 lidí. Jak uvedlo ministerstvo vnitra, po celé zemi vyšlo do ulic skoro 28 tisíc demonstrantů, z toho na 9 tisíc ve francouzské metropoli.

Závratná výše darů, které přislíbili jednotlivci i společnosti na obnovu pařížské katedrály Notre-Dame po ničivém požáru, vyvolala ve Francii debatu o „selektivní štědrosti“. Země se už pět měsíců potýká s protesty hnutí takzvaných žlutých vest, kterým vadí klesající kupní síla obyvatel a růst daní. Podle Agentury AFP se také stále snižují dary plynoucí na pomoc chudým.

Francouzská ústavní rada zrušila právo prefektů (nejvyšších krajských představitelů) zakázat jednotlivcům účast na demonstracích. Končí tak klíčová část zákona, který reagoval na protesty takzvaných žlutých vest. Norma prefektům původně umožňovala zamezit vstup na demonstrace těm, kdo mají záznam kvůli výtržnictví. Tuto sobotu se sejdou lidé v reflexních vestách v ulicích francouzských měst již 21. týden v řadě.

Jedna z nejznámějších postav hnutí takzvaných žlutých vest Éric Drouet odešel od francouzského soudu s pokutou 2000 eur (52 tisíc korun) za svolání dvou nepovolených demonstrací. Takzvané žluté vesty od poloviny listopadu protestují proti politice současné vlády a prezidenta Emmanuela Macrona. V sobotu se uskuteční už dvacáté kolo demonstrací.

Protestů proti vládě prezidenta Emmanuela Macrona se v sobotu zúčastnilo kolem 40 500 lidí, z toho pět tisíc v hlavním městě Francie. V Paříži pomáhali policistům zvládnout protesty i vojáci. Zadržených tam bylo přes 50 lidí. V jihofrancouzském Nice policie v sobotu zatkla dvacet z několika desítek demonstrantů z hnutí žlutých vest, kteří se sešli na Garibaldiho náměstí, přestože jim úřady toto místo zakázaly pod hrozbou pokuty až 135 eur (asi 3500 korun). V potyčce s pořádkovými silami bylo několik lidí zraněno.

Po dalších víkendových protestech žlutých vest čelí francouzská vláda kritice, že policisté nedokáží lidem zajistit bezpečnost. Premiér už oznámil, že o místo přijde šéf pařížské policie, a rozhodl se přijmout i další opatření. Jejich součástí mají být například přísnější kontroly na nádražích a stanicích metra ve dny protestů, v některých částech měst by mělo být možné demonstrace úplně zakázat.

Účastníci demonstrace svolané protivládním hnutím žlutých vest v centru Paříže zapálili banku a rabovali obchody i restaurace. Policisté proti nim nasadili slzný plyn a vodní děla. Francouzský ministr vnitra Christophe Castaner řekl, že mezi manifestanty v metropoli se vmísilo kolem 1500 radikálů, kteří „přišli jen rozbíjet“.  Policie během dne zadržela více než 150 demonstrujících. Žluté vesty manifestují svou nespokojenost zejména s hospodářskou politikou současné vlády od poloviny listopadu už 18. sobotu.

Francouzi už 17. týden v řadě protestovali proti politickému směřování země v podání prezidenta Emmanuela Macrona. Sobotní demonstrace měla být podle organizátorů rozhodujícím dějstvím protestů, do ulic ale tentokrát vyšlo nejméně lidí od listopadu, kdy protesty začaly. V čele pochodujících v Paříži šly ženy, některé z nich s růžovými vestami.

Neznámý vandal poškodil v noci na sobotu pomník, který stojí na místě bývalé synagogy ve Štrasburku. Zástupce radnice tohoto východofrancouzského města označil čin za nový akt antisemitismu, informovala agentura AFP. Ve Francii se v poslední době odehrálo několik antisemitských činů. Minulý týden kdosi poškodil židovský hřbitov v obci Quatzenheim asi deset kilometrů severozápadně od Štrasburku.

Francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi se podařilo překonat rekordní propad popularity. Ještě v prosinci jej za dobrého prezidenta považovalo pouze 27 procent Francouzů, v únoru to už bylo přes 32 procent. Macronova popularita roste s tím, jak klesá podpora hnutí žlutých vest. Mohutné protesty, které na podzim odstartovaly kvůli plánovanému zdražení pohonných hmot, opakovaně provázely výtržnosti a projevy vandalismu.

Ve Francii začal proces s mluvčím hnutí žlutých vest Éricem Drouetem. Čelí obvinění z pořádání neohlášených protestů. Jde o druhý ostře sledovaný proces s členem hnutí během jednoho týdne. Ve středu odešel bývalý profesionální boxer Christophe Dettinger od soudu s trestem jednoho roku vězení a osmnácti měsíců podmínky za útok na policisty, při kterém využil své boxerské zkušenosti.

Bývalý profesionální boxer Christophe Dettinger dostal rok vězení a osmnáct měsíců podmínky za to, že při jedné z demonstrací takzvaných žlutých vest v lednu zaútočil na policisty a dva z nich zranil. Záběry útoku, při kterém Dettinger využil svoje boxerské zkušenosti, obletěly svět. Prokurátor pro Dettingera navrhl tříletý trest vězení, z toho jeden rok s podmínkou.

Ve Francii už třináctý víkend po sobě protestovalo hnutí žlutých vest. V Paříži přerostly nepokoje ve střety s těžkooděnci, hlášen je nejméně jeden vážně zraněný a dvacet zadržených. Protestovalo se i v Itálii. Proti hospodářské politice vlády vyšly do ulic Říma demonstrovat desetitisíce odborářů, příznivců opoziční Demokratické strany (PD), studentské svazy a italská odnož žlutých vest.