Na 150 tisíc lidí vyrazilo ve Francii na prvomájové protesty. Bezpečnostní složky nasadily proti maskovaným demonstrantům v Paříži slzný plyn. Podle AP utrpělo zranění 160 lidí. Zatčeno bylo 380 osob. Prvomájové protesty se konaly i jinde ve světě, třeba ve Švýcarsku či Rusku.
Na prvomájové protesty ve Francii přišlo 150 tisíc lidí. Policie nasadila slzný plyn proti maskovaným účastníkům
Ve francouzské metropoli demonstrovalo asi čtyřicet tisíc lidí. První vážnější střety policie a radikálů se odehrály poblíž železničního nádraží Montparnasse, odkud právě vycházel hlavní pochod organizovaný odbory směrem k Italskému náměstí na jihu Paříže.
Proti maskovaným demonstrantům, kteří na policii házeli kamení a další předměty a poničili zaparkovaná auta, tam policisté několikrát použili slzný plyn. Zraněných je nejméně 38. V ulicích francouzské metropole bylo kvůli plánovaným demonstracím nasazeno přes 7400 policistů a četníků.
Zásah policie odsoudila odborová organizace CGT, podle níž příslušníci pořádkových sil zasáhli i proti jejím členům. „Tento scénář je skandální a bezprecedentní a v naší demokracii nepřijatelný,“ uvedly odbory ve svém prohlášení. Šéf CGT Philippe Martinez si stěžoval, že zásah slzným plynem utrpěl i on sám, a že musel průvod z bezpečnostních důvodů na čas opustit. Policie kritiku odmítla.
Policie nařídila téměř šesti stovkám obchodů a restaurací, které se nacházejí podél trasy hlavního protestního pochodu, aby preventivně zavřely. Uzavřeny byly i některé přilehlé stanice metra. Kromě metropole se konají další protestní akce i ve většině dalších významných francouzských měst od Lille po Marseille, uvedla agentura AFP.
Nulová tolerance násilí
Prezident Emmanuel Macron vyzval bezpečnostní složky k razantní reakci v případě propuknutí násilí. K přijetí mimořádných bezpečnostních opatření přiměly úřady obavy z opakování loňských násilností při demonstracích, které poznamenaly násilné střety, ničení obchodů a zapalování automobilů.
„Není to tak, že bychom situaci přehnaně dramatizovali… existuje skutečné riziko,“ prohlásil ministr vnitra Christophe Castaner.
Demonstrací se účastní i členové hnutí žlutých vest, kteří proti vládě a prezidentovi protestují už od poloviny loňského listopadu. Hnutí sice v posledních měsících ztratilo na rozsahu, také se ale radikalizovalo. Na sociálních sítích se podle AFP objevily výzvy k demonstrantům, aby Paříž proměnili v „metropoli nepokojů“.
Na některých místech francouzské metropole jsou protesty zakázány. Týká se to především třídy Champs-Élysées, okolí prezidentského paláce či požárem poničené katedrály Notre-Dame. Restaurace a obchody na trase nahlášených protestních pochodů zůstanou z bezpečnostních důvodů zavřené.
V Petrohradu se sešli odpůrci Putina
Prvomájové protesty se netýkají jen Francie. Ruské úřady uvedly, že prvomájových oslav na Rudém náměstí v Moskvě pořádaných prokremelskými odborovými svazy se účastní kolem 100 tisíc lidí. Podle opozičních aktivistů bylo v několika ruských městech zatčeno více než sto lidí, někteří za účast na nepovolených shromážděních.
Zásah policie v Petrohradu
Na dva tisíce kritiků Kremlu vyšlo do ulic Petrohradu. Někteří z účastníků pochodu skandovali slogany odsuzující prezidenta Vladimira Putina. Policie podle AP zatkla 68 demonstrantů.
Turecká policie zadržela v Istanbulu 127 demonstrantů, kteří se sešli na nepovolených prvomájových demonstracích. Povolení pro veřejná shromáždění úřady nedávají od pokusu o převrat v roce 2016. Někteří demonstranti se pokusili proniknout na hlavní istanbulské náměstí Taksim, kam úřady zamezily přístup kvůli bezpečnostním rizikům. Náměstí má pro tureckou dělnickou třídu symbolický význam od chvíle, kdy tam bylo na prvomájové demonstraci v roce 1977 zabito 34 lidí.
Na východě Německa stovky policistů na více místech dohlížely na ohlášená shromáždění krajní pravice a manifestace proti nim, uvedla agentura DPA. V Chemnitzu (Saské Kamenici) se sešlo přes tisíc lidí na shromáždění proti rasismu, které bylo svoláno na protest proti akci protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD).
V Drážďanech avizovala krajně pravicová Národnědemokratická strana Německa (NPD) pochod 400 lidí, nakonec ale dorazilo jen asi 150 až 200 radikálů, kterým jejich odpůrci bránili v průchodu městem. V západoněmeckém Duisburgu, kde se konala demonstrace neonacistické strany Pravice (Die Rechte), byl podle policie ještě odpoledne klid. Na shromáždění proti neonacistům se tam mělo sejít až pět tisíc lidí.
Demonstrace se konaly v rámci oslav prvního máje rovněž ve švýcarském Curychu.
Protest v Curychu
V italském Turíně se policie střetla s radikálními ekologickými aktivisty z organizace No TAV, která bojuje proti dostavbě rychlodráhy TAV mezi Turínem a Lyonem. Zraněni byli tři lidé, uvedla agentura ANSA. V Bologni se na prvomájovém pochodu organizovaném odbory sešlo přes 30 tisíc lidí.
Odborářská shromáždění v Řecku paralyzovala tamní železnici, trajekty na ostrovy a další dopravní služby. Stovky lidí se sešly v centru Atén na třech separátních průvodech organizovaných konkurenčními odborovými svazy a levicovými skupinami.
Španělští pracující pochodovali ulicemi velkých měst, aby upozornili na své požadavky dřív, než premiér Pedro Sánchez zahájí povolební rozhovory o složení vládní koalice. Odboráři tlačí na Sáncheze, aby zrušil reformy v oblasti pracovního práva, které zůstaly v platnosti od dob poslední vlády konzervativců.
Hlavní politické strany na Srí Lance odvolaly tradiční prvomájová shromáždění kvůli obavám o bezpečnost po velikonočních bombových útocích, které si vyžádaly 253 mrtvých.
Na Kubě se statisícové prvomájové shromáždění podle agentury AFP neslo v duchu podpory venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a odporu proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Ten ostrovnímu státu pohrozil „totálním embargem“ a tvrdými sankcemi, pokud kubánské vojenské jednotky ve Venezuele neskončí se zabíjením lidí a protiústavními činy.