1. máj

Prvomájové demonstrace v Paříži či v německých městech provázelo napětí a incidenty. V Paříži radikálové rozbili nejméně dvě výlohy obchodů. Ve Stuttgartu podle agentury DPA došlo na potyčky mezi protestujícími a policií.

Česko si připomíná 1. máj – Svátek práce. V Praze i dalších městech se uskuteční shromáždění a demonstrace politických stran, organizují se majálesy, stavění máje, průvody a další akce. Návštěvníky například mimořádně přivítal Hrzánský palác v Praze, náhradní sídlo vlády, kde krátce žil i Tomáš Garrigue Masaryk.

V Praze se na Svátek práce konalo povolené setkání anarchistů. Jejich průvod městem vedl ze Střeleckého ostrova na Letnou, kde se anarchisté střetli s přívrženci hnutí Skinheads v ozbrojené bitce. Po zásahu policie byla mezi zabavenými osobními zbraněmi nalezena mimo jiné i nabitá pistole.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Politici i občané si při několika akcích v Praze připomněli 1. máj, svátek práce i lásky. Na Střeleckém ostrově se dopoledne při této příležitosti sešli komunisté, své pikniky tam uspořádali i anarchisté a mladí příznivci ČSSD a Strany zelených. Studenti slavili v majálesovém průvodu, který prošel centrem Prahy. Nechyběla ale ani akce připomínající dění na Ukrajině, která čelí ruské invazi. Spolek Pražský Majdan za tímto účelem otevřel na Staroměstském náměstí osvětový stánek.

Poděkování všem občanům a především lidem, kteří bojují v první linii proti novému typu koronaviru, příspěvky o lásce, práci a opatřeních vlády zveřejňují u příležitosti Svátku práce na webu politické strany. Politická uskupení letos musela zrušit svá obvyklá shromáždění a jiné oslavy kvůli koronavirovým opatřením, která umožňují na veřejně dostupných místech pobývat nejvýše v počtu deseti osob.

Prvomájové oslavy před třiceti lety dopadly jinak, než si vládnoucí KSČ přála. Hlavní oslavy se přesunuly z Letné do centra metropole z obavy, aby projevy nenarušili odpůrci režimu. Tomu ale nezabránila a nespokojenost s nadvládou komunistů sílila až do rozhodujícího listopadu 1989.

Na 150 tisíc lidí vyrazilo ve Francii na prvomájové protesty. Bezpečnostní složky nasadily proti maskovaným demonstrantům v Paříži slzný plyn. Podle AP utrpělo zranění 160 lidí. Zatčeno bylo 380 osob. Prvomájové protesty se konaly i jinde ve světě, třeba ve Švýcarsku či Rusku.