„Na katedrálu se peníze našly, na nás ne.“ Žluté vesty se nevzdávají a tlačí na vládu

Nahrávám video
Události: Žluté vesty potřiadvacáté znovu v ulicích
Zdroj: ČT24

S další sobotou do ulic Paříže, ale i jiných francouzských měst, znovu vyšly žluté vesty. Tentokrát kromě nespokojenosti se sociální politikou prezidenta Emmanuela Macrona vyjadřují taky nelibost nad tím, kolik peněz se během pár dní vybralo na opravu katedrály Notre-Dame. V ulicích znovu hořelo a byl cítit slzný plyn. Policisté zadrželi přes 200 lidí. Jak uvedlo ministerstvo vnitra, po celé zemi vyšlo do ulic skoro 28 tisíc demonstrantů, z toho na 9 tisíc ve francouzské metropoli.

Zástupci žlutých vest vyjádřili lítost nad osudem Notre-Dame, zároveň jim ale vadí, že se našli dárci miliardy eur na její obnovu, zatímco sociální požadavky hnutí zůstávají nevyslyšeny.

„Zajímalo by mě, co říkají zaměstnanci velkých společností a donátorů, kterým zaměstnavatelé tvrdí, že nemají peníze, aby jim zvýšili platy,“ uvedl generální sekretář odborové ústředny CGT Philippe Martinez. 

Hnutí vadí i to, že prezident Macron kvůli požáru odložil plánované vystoupení, v němž měl v pondělí ohlásit nová sociální opatření. Odložil to na příští čtvrtek. Podle žlutých vest prezident zneužil požáru k politickému účelu.

Jedna ze skupin, které v sobotu vyšly do ulic, dokonce prezidenta obvinila, že „Notre-Dame nechal spálit“. Návrat k protestům ohlásily i některé známé tváře hnutí, které se už na minulých akcích neobjevovaly.

Oheň i slzný plyn

V metropoli byly povoleny jenom dvě akce. Někteří z demonstrantů u náměstí Republiky zapálili vozidla a házeli kameny na policisty, ti proti nim zakročili slzným plynem. Plameny zasáhly i některé z protestujících, ošetřit je proto museli i záchranáři. Mezi zraněnými byli i novináři.

Pokusy zahájit demonstrace jinde v Paříži policie rychle zmařila. Část pařížského metra zůstala uzavřená, platil zákaz pochodovat v okolí prezidentského paláce, po třídě Champs-Elysées i v blízkosti katedrály Notre-Dame.

Protesty se konaly i v dalších francouzských městech, v celé zemi bylo připraveno zasáhnout 60 tisíc policistů. Úřady se obávaly, že se demonstrace zvrhnou v násilí.

Ministr vnitra Christophe Castaner v pátek prohlásil, že „si vandalové dávají znovu schůzku ve francouzských městech, v Toulouse, Montpellier, Bordeaux a zejména v Paříži“. Stejně jako určité oblasti hlavního města se demonstrantům uzavřela také centra Lyonu a Toulouse.

Obliba Macrona je na minimu

S politikou francouzského prezidenta je podle průzkumu společnosti Opinionway, který byl v sobotu zveřejněn, spokojeno pouze 27 procent Francouzů. Podle deníku Le Parisien je to nejméně od nástupu Macrona do Elysejského paláce v roce 2017.

Pět procent respondentů uvedlo, že je s postupem nynějšího prezidenta velmi spokojeno a 22 procent je spíše spokojeno. Za nespokojené se oproti tomu označilo 30 procent dotazovaných, a 40 procent dokonce za velmi nespokojené.

Popularita klesla celé francouzské vládě – činnost většiny jejích ministrů hodnotí Francouzi čím dál hůře, napsal Le Parisien. Rekordně se také snížila popularita premiéra Édouarda Philippa, a to na 29 procent. Nejhůře z kabinetu dopadl ministr vnitra Christophe Castaner, jehož práci oceňuje jen 27 procent respondentů.

Společnost Opinionway průzkum uskutečnila ve středu a čtvrtek na reprezentativním vzorku 1057 Francouzů starších 18 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu zůstává nejasný

Seznam možných důvodů pro americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 22 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 31 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 54 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 57 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 6 hhodinami
Načítání...