Rok uplynul od chvíle, kdy ve francouzských prezidentských volbách zvítězil mladý centrista Emmanuel Macron. Sliboval tehdy změny ve fungování Unie i radikální liberální reformy na domácí půdě. Francouzské ekonomice se sice začíná dařit, zemi ale sužují velké protesty. Macronova politika se podle průzkumů nelíbí polovině Francouzů. Řada z nich jej považuje za „prezidenta bohatých“. „Obecně se dá říct, že za ten rok okouzlení Macronem dost vyprchalo hlavně mezi příznivci levice,“ říká zpravodaj ČT Petr Zavadil.
Macronův rok jedna: Okouzlení vyprchalo, odporu proti reformám čelí prezident doma i v Unii
Investiční bankéř Macron převzal prezidentské žezlo po nepopulárním socialistovi Francoisi Hollandovi. Podle listu Le Monde Macron koketuje s autoritářstvím. Odmítl roli „normálního prezidenta“ a chopil se role normotvorného vůdce, od něhož přichází veškerá iniciativa, soudí ekonomický list Les Echos.
„Macron se zas tak příliš nezměnil. Vytyčil si nějakou cestu a po té cestě v podstatě jde. Když se podíváme do médií, jaká přízviska mu dávali před rokem a nyní, najdeme tam slova jako monarchistický, okouzlující prezident, ale prezident také trochu autoritářský a v podstatě také prezident bohatých. Rádi ho také srovnávají s Napoleonem Bonaparte, někdejším císařem,“ říká redaktorka ČT Kateřina Etrychová.
Na prezidentský úřad se připravoval Macron roky, i když dříve nikdy nezastával volenou politickou funkci, podotkla Etrychová. „V rétorice se možná vyvíjel, ale byly to poměrně detaily,“ míní novinářka. „Ať už je to jeho kolega nebo běžný občan, se kterým se setká v ulicích, tak člověk má dojem, že je pro něj v tu chvíli středobod světa. Plně se na něj soustředí. Obdobně funguje na tiskových konferencích,“ poznamenala redaktorka ČT.
Podle francouzského tisku zavádí nový prezident do politiky firemní způsoby řízení. „Macron si dokázal skvěle upevnit mocenské postavení, v parlamentu má většinu a tradiční strany jeho vítězství zcela rozložilo, takže v tuto chvíli ho politicky nikdo neohrožuje. Zároveň plní řadu svých předvolebních slibů, především co se týče reforem,“ upozornil Zavadil. „Podle levice za rok prokázal, že je pravicový liberál a na venkov zapomíná, pokud ho vysloveně nepoškozuje,“ dodal zpravodaj.
Do ulic vyrazili studenti, železničáři i důchodci. Každý zvlášť
Otevřenou válku vede Macron se vzdorujícími odbory. Zákoník práce změnil prezident dekretem, aby o něm nemusel vyjednávat, připomíná zpravodaj ČT Zavadil s tím, že zaměstnanci tak mohou nově vyjednávat pracovní podmínky sami bez předem daných pravidel.
Do ulic vyhnal Macron k protestům i důchodce přinucené platit vyšší nemocenské pojištění. Nejčastěji ale demonstrují a stávkují zaměstnanci státních železnic, ty chce Macron zefektivnit a otevřít soukromé konkurenci. Potíže má i letecká společnost Air France, jejíž pracovníci usilují stávkami o zvýšení platů. Studentům se pak nelíbí reforma způsobu přijímání na vysoké školy. „Snem levice a odborářů je slít protesty do jednoho,“ podotkl Zavadil.
Některé vládní kroky jsou ale pro Francouze příjemné. V průběhu tří let například přinášejí snížení obecní daně z pobytu o 80 procent. Zvýšily se také sociální dávky pro handicapované osoby a nejchudší seniory. Zatím nejsou žádné náznaky plnění obávaného slibu ohledně snížení počtu státních zaměstnanců o 120 tisíc. Kritiky nekontrolovaného přistěhovalectví zřejmě upokojí zpřísněná protiimigrační opatření.
Na ekonomické úrovni Macronovi zatím vše vychází. Hospodářský růst loni dosáhl dvou procent hrubého domácího produktu, nezaměstnanost klesla, obchodní investice jsou na rekordu, podnikatelská nálada je vysoko nad dlouhodobým průměrem.
Tradiční strany se po Macronově výhře zatím nevzpamatovaly
Jednou z hlavních Macronových výhod je přitom slabost čtyř hlavních opozičních stran. Socialisté, republikáni, nacionalisté a radikální levice se stále ještě snaží vzpamatovat z loňských voleb. A zatím nejsou s to představit možnosti alternativních řešení. Podle listu Le Figaro je stále více voličů tradiční pravice s Macronovým působením spokojeno, což představuje pro nejsilnější opoziční stranu Republikáni varovný signál.
I v zahraniční politice se snaží být Macron aktivní. Podle Etrychové je jasné, že se chce stavět na roveň velkých státníků. „Velmi dobré vztahy má s německou kancléřkou Angelou Merkelovou,“ upozornila redaktorka.
V zahraničí zaujal pozměněním sloganu prezidenta Donalda Trumpa o americké velikosti slovy „Make Our Planet Great Again“ (Vrátíme naší planetě její velikost), čímž mu zároveň „vrátil úder“ v otázce boje proti globálnímu oteplování, od něhož chce Trump odstoupit. S Trumpem sice mají rozdílné názory na řadu věcí, podle výstupů před médii to ale vypadá na osobní přátelství.
Změny v Unii jdou ztuha, v Sýrii udeřil Macron spolu s Trumpem
Macron také představil potřebu ambiciózních reforem i pro Evropskou unii. „Zatím to vypadá, že se mu víc daří na celosvětovém poli než vyloženě v EU, kde trochu naráží na odpor,“ poznamenala Etrychová.
Podařilo se mu ale například mírně snížit komparativní výhodu chudších východoevropských zemí prosazením nutnosti vyplácení minimální mzdy dané země detašovaným zahraničním pracovníkům.
Macron se nedávno angažoval v Sýrii, kde se Francie podílela na náletech proti zařízením vládnoucího režimu podezřelého z použití chemických zbraní. Výsledkem jeho kulturní diplomacie pak bylo otevření pobočky muzea Louvre ve Spojených arabských emirátech. Připraveny ale byly také rozsáhlé obchodní kontrakty, zejména s bohatými ropnými státy Blízkého východu.
Letos by měl Macron navštívit Českou republiku. „Termín není jasný, ale dá se předpokládat, že by šlo zhruba o dvoudenní návštěvu a že by se kromě bilaterálních vztahů nepochybně řešily i ožehavé unijní otázky,“ informoval Zavadil.