Macron se chce pustit do znovuzaložení Evropy. Pomalí nemají zdržovat ty rychlejší

20 minut
Projev Emmanuela Macrona k budoucnosti EU
Zdroj: ČT24

K vytvoření vícerychlostní Evropy vyzval ve svém projevu na půdě pařížské Sorbonny francouzský prezident Emmanuel Macron. Pomalí podle něj nemají právo zdržovat ty rychlé. Spolupráci by chtěl v rámci Evropské unie prohloubit v zahraniční politice, v oblasti bezpečnosti, obrany, tajných služeb i justice. Země se zájmem o změny ve prospěch jednodušší a efektivnější EU by mohly společnou skupinu vytvořit už v nadcházejících týdnech, řekl Macron.

Evropa bude žít jen myšlenkou, kterou si o ni vytvoříme.
Emmanuel Macron

Pro budoucnost Evropské unie, která je „odkazem našich předků“, je podle Macrona důležité prohloubit spolupráci v mnoha oblastech. V současnosti podle něj v EU chybí „kultura spolupráce“. Společenství je pomalé, slabé a nevýkonné.

Rozhodující silou pro změny v EU bude francouzsko-německý tandem, uvedl prezident. Země, které budou mít zájem se podílet na jeho vizi evropské budoucnosti, by podle něj mohly v příštích týdnech vytvořit skupinu věnovanou „znovuzaložení Evropy“.

V budoucí Evropské unii, která projde obrodou a která bude jednodušší, pak bude mít podle Macrona opět své místo také Británie, která se loni rozhodla pro odchod z bloku. 

Jedním z témat téměř dvouhodinového projevu byla také reforma evropských institucí. Macron se vyslovil pro „Evropskou komisi o patnácti členech“. Nyní do komise svého zástupce vysílá každá z osmadvaceti členských zemí EU. Poslance Evropského parlamentu by si měli podle jeho představ voliči vybírat i z mezinárodních kandidátek, na jejichž základě by se obsazovala polovina všech poslaneckých křesel.

Macron vystoupil na půdě Sorbony
Zdroj: Reuters

V zahraniční politice je podle francouzského prezidenta mimo jiné nutné stanovit si cíle v oblasti Středozemního moře a severní Afriky, odkud do Evropy přichází tisíce migrantů. Aby se dala migrace zvládnout, bude potřeba reformovat unijní imigrační politiku, vytvořit evropský azylový úřad a společnou databázi žadatelů o azyl, řekl prezident.

Macron navrhl také vznik evropské prokuratury pro boj proti kriminalitě a terorismu, ale například i společné civilní obrany v mimořádných situacích.

Francouzská armáda nejen pro Francouze

Prohloubit je podle Macrona nutné také spolupráci členských zemí v obraně. Unie by měla vytvořit společné intervenční síly, společný obranný rozpočet a společnou doktrínu. Evropská intervenční jednotka by podle jeho představ měla vzniknout kolem roku 2020.

Možnost vstoupit do francouzské armády chce Macron otevřít i občanům jiných členských zemí Evropské unie. Ostatním unijním zemím navrhl, aby na dobrovolné bázi umožnily totéž.

Ve svém projevu se Macron věnoval také mladým lidem. Vyzval ke vzniku evropských univerzit. Do roku 2024 by jich podle něj měly být dvě desítky. Do stejného roku by chtěl dosáhnout toho, aby každý student v Evropské unii uměl alespoň dva evropské jazyky.

Emmanuel Macron během projevu na Sorboně
Zdroj: Reuters

Eurozóna se společným rozpočtem

Francouzský prezident vyzval ke zdanění finančních transakcí na úrovni Evropské unie a žádal také účinnější ekologický boj pomocí spravedlivé uhlíkové daně, která by se dotkla i výrobců ze zemí mimo EU. Země platící společnou měnou euro by měly mít společný rozpočet a společného ministra financí.

Macron vybídl i ke vzniku evropské agentury pro inovace, která by podporovala rozvoj v elektronice a přitahovala talenty v oboru. V budoucí digitální evropské ekonomice by se hodnoty měly zdaňovat tam, kde vznikají, aby byla lépe chráněna autorská práva, řekl.

Žádal i vytváření „evropských šampionů“ v transformaci na digitální ekonomiku. „Digitální jednotný trh je příležitostí k ochraně ekonomických dat našich podniků,“ uvedl Macron. „Evropa musí být průmyslovou a finanční velmocí,“ zdůraznil. V digitální Evropě by také měla být přidaná hodnota daněna tam, kde vzniká, a tak by měla být i lépe chráněna autorská práva.

To my jsme Brusel, připomněl Macron

Ve svém projevu odsoudil francouzský prezident evropské politiky, kteří dopustili, aby se o EU začalo pochybovat a aby ji lidé začali vnímat jako bezmocnou byrokracii. Dopustili jsme, aby se uchytila myšlenka, že za všechno může Brusel, musíme si ale uvědomit, že my jsme Brusel, řekl Macron. Evropská unie je nyní podle něj křehčí, neboť je vystavena přeháňkám globalizace.

Sigmar Gabriel
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Německým politikům se Macronova vize líbí

Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel, jehož sociálnědemokratická SPD po nedělních volbách odchází do opozice, návrhy francouzského prezidenta ocenil. „Právě nyní musíme využít možnosti francouzsko-německého tandemu, který přinese Evropě více demokracie, zapojí do činnosti občany a připraví Evropu na budoucnost,“ řekl Gabriel. „S námi může počítat,“ dodal.

Pochvalné ohlasy se ozývají také z tábora německých liberálů FDP, se kterými konzervativní kancléřka Angela Merkelová vyjednává o nové vládní koalici, liberálové však podle agentury Reuters odmítají Macronovu vizi společného rozpočtu zemí platících eurem.

„Prezident Macron přednesl odvážný projev, i když ne se všemi návrhy FPD souhlasí,“ uvedl německý europoslanec a člen liberální Svobodné demokratické strany (FDP) Alexander Lambsdorff.

Pochválil Macronovu výzvu posílit vojenskou spolupráci v EU a využít možnosti, které nabízí digitalizace, naopak odmítl myšlenku jednotného rozpočtu eurozóny. „Problémem v Evropě není nedostatek veřejných zdrojů, ale nedostatek reforem. A rozpočet eurozóny by byl špatným podnětem,“ dodal.

Podobně jako Lambsdorff označil Macronův projev za statečný i Gabriel, podle něhož se francouzský prezident vyslovil proti nacionalismu a pro reformovanou, posílenou a jednotnou Evropu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude opět užitečné s Putinem mluvit.
před 32 mminutami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
před 3 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 9 hhodinami

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 9 hhodinami

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 14 hhodinami

Úřady zveřejnily jen část spisů k Epsteinově kauze. Někteří zákonodárci to kritizují

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
19. 12. 2025Aktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...