Macron se chce pustit do znovuzaložení Evropy. Pomalí nemají zdržovat ty rychlejší

Nahrávám video

K vytvoření vícerychlostní Evropy vyzval ve svém projevu na půdě pařížské Sorbonny francouzský prezident Emmanuel Macron. Pomalí podle něj nemají právo zdržovat ty rychlé. Spolupráci by chtěl v rámci Evropské unie prohloubit v zahraniční politice, v oblasti bezpečnosti, obrany, tajných služeb i justice. Země se zájmem o změny ve prospěch jednodušší a efektivnější EU by mohly společnou skupinu vytvořit už v nadcházejících týdnech, řekl Macron.

Evropa bude žít jen myšlenkou, kterou si o ni vytvoříme.
Emmanuel Macron

Pro budoucnost Evropské unie, která je „odkazem našich předků“, je podle Macrona důležité prohloubit spolupráci v mnoha oblastech. V současnosti podle něj v EU chybí „kultura spolupráce“. Společenství je pomalé, slabé a nevýkonné.

Rozhodující silou pro změny v EU bude francouzsko-německý tandem, uvedl prezident. Země, které budou mít zájem se podílet na jeho vizi evropské budoucnosti, by podle něj mohly v příštích týdnech vytvořit skupinu věnovanou „znovuzaložení Evropy“.

V budoucí Evropské unii, která projde obrodou a která bude jednodušší, pak bude mít podle Macrona opět své místo také Británie, která se loni rozhodla pro odchod z bloku. 

Jedním z témat téměř dvouhodinového projevu byla také reforma evropských institucí. Macron se vyslovil pro „Evropskou komisi o patnácti členech“. Nyní do komise svého zástupce vysílá každá z osmadvaceti členských zemí EU. Poslance Evropského parlamentu by si měli podle jeho představ voliči vybírat i z mezinárodních kandidátek, na jejichž základě by se obsazovala polovina všech poslaneckých křesel.

Macron vystoupil na půdě Sorbony
Zdroj: Reuters

V zahraniční politice je podle francouzského prezidenta mimo jiné nutné stanovit si cíle v oblasti Středozemního moře a severní Afriky, odkud do Evropy přichází tisíce migrantů. Aby se dala migrace zvládnout, bude potřeba reformovat unijní imigrační politiku, vytvořit evropský azylový úřad a společnou databázi žadatelů o azyl, řekl prezident.

Macron navrhl také vznik evropské prokuratury pro boj proti kriminalitě a terorismu, ale například i společné civilní obrany v mimořádných situacích.

Francouzská armáda nejen pro Francouze

Prohloubit je podle Macrona nutné také spolupráci členských zemí v obraně. Unie by měla vytvořit společné intervenční síly, společný obranný rozpočet a společnou doktrínu. Evropská intervenční jednotka by podle jeho představ měla vzniknout kolem roku 2020.

Možnost vstoupit do francouzské armády chce Macron otevřít i občanům jiných členských zemí Evropské unie. Ostatním unijním zemím navrhl, aby na dobrovolné bázi umožnily totéž.

Ve svém projevu se Macron věnoval také mladým lidem. Vyzval ke vzniku evropských univerzit. Do roku 2024 by jich podle něj měly být dvě desítky. Do stejného roku by chtěl dosáhnout toho, aby každý student v Evropské unii uměl alespoň dva evropské jazyky.

Emmanuel Macron během projevu na Sorboně
Zdroj: Reuters

Eurozóna se společným rozpočtem

Francouzský prezident vyzval ke zdanění finančních transakcí na úrovni Evropské unie a žádal také účinnější ekologický boj pomocí spravedlivé uhlíkové daně, která by se dotkla i výrobců ze zemí mimo EU. Země platící společnou měnou euro by měly mít společný rozpočet a společného ministra financí.

Macron vybídl i ke vzniku evropské agentury pro inovace, která by podporovala rozvoj v elektronice a přitahovala talenty v oboru. V budoucí digitální evropské ekonomice by se hodnoty měly zdaňovat tam, kde vznikají, aby byla lépe chráněna autorská práva, řekl.

Žádal i vytváření „evropských šampionů“ v transformaci na digitální ekonomiku. „Digitální jednotný trh je příležitostí k ochraně ekonomických dat našich podniků,“ uvedl Macron. „Evropa musí být průmyslovou a finanční velmocí,“ zdůraznil. V digitální Evropě by také měla být přidaná hodnota daněna tam, kde vzniká, a tak by měla být i lépe chráněna autorská práva.

To my jsme Brusel, připomněl Macron

Ve svém projevu odsoudil francouzský prezident evropské politiky, kteří dopustili, aby se o EU začalo pochybovat a aby ji lidé začali vnímat jako bezmocnou byrokracii. Dopustili jsme, aby se uchytila myšlenka, že za všechno může Brusel, musíme si ale uvědomit, že my jsme Brusel, řekl Macron. Evropská unie je nyní podle něj křehčí, neboť je vystavena přeháňkám globalizace.

Sigmar Gabriel
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Německým politikům se Macronova vize líbí

Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel, jehož sociálnědemokratická SPD po nedělních volbách odchází do opozice, návrhy francouzského prezidenta ocenil. „Právě nyní musíme využít možnosti francouzsko-německého tandemu, který přinese Evropě více demokracie, zapojí do činnosti občany a připraví Evropu na budoucnost,“ řekl Gabriel. „S námi může počítat,“ dodal.

Pochvalné ohlasy se ozývají také z tábora německých liberálů FDP, se kterými konzervativní kancléřka Angela Merkelová vyjednává o nové vládní koalici, liberálové však podle agentury Reuters odmítají Macronovu vizi společného rozpočtu zemí platících eurem.

„Prezident Macron přednesl odvážný projev, i když ne se všemi návrhy FPD souhlasí,“ uvedl německý europoslanec a člen liberální Svobodné demokratické strany (FDP) Alexander Lambsdorff.

Pochválil Macronovu výzvu posílit vojenskou spolupráci v EU a využít možnosti, které nabízí digitalizace, naopak odmítl myšlenku jednotného rozpočtu eurozóny. „Problémem v Evropě není nedostatek veřejných zdrojů, ale nedostatek reforem. A rozpočet eurozóny by byl špatným podnětem,“ dodal.

Podobně jako Lambsdorff označil Macronův projev za statečný i Gabriel, podle něhož se francouzský prezident vyslovil proti nacionalismu a pro reformovanou, posílenou a jednotnou Evropu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 19 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 28 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...