K vytvoření vícerychlostní Evropy vyzval ve svém projevu na půdě pařížské Sorbonny francouzský prezident Emmanuel Macron. Pomalí podle něj nemají právo zdržovat ty rychlé. Spolupráci by chtěl v rámci Evropské unie prohloubit v zahraniční politice, v oblasti bezpečnosti, obrany, tajných služeb i justice. Země se zájmem o změny ve prospěch jednodušší a efektivnější EU by mohly společnou skupinu vytvořit už v nadcházejících týdnech, řekl Macron.
Macron se chce pustit do znovuzaložení Evropy. Pomalí nemají zdržovat ty rychlejší
Pro budoucnost Evropské unie, která je „odkazem našich předků“, je podle Macrona důležité prohloubit spolupráci v mnoha oblastech. V současnosti podle něj v EU chybí „kultura spolupráce“. Společenství je pomalé, slabé a nevýkonné.
Rozhodující silou pro změny v EU bude francouzsko-německý tandem, uvedl prezident. Země, které budou mít zájem se podílet na jeho vizi evropské budoucnosti, by podle něj mohly v příštích týdnech vytvořit skupinu věnovanou „znovuzaložení Evropy“.
V budoucí Evropské unii, která projde obrodou a která bude jednodušší, pak bude mít podle Macrona opět své místo také Británie, která se loni rozhodla pro odchod z bloku.
Jedním z témat téměř dvouhodinového projevu byla také reforma evropských institucí. Macron se vyslovil pro „Evropskou komisi o patnácti členech“. Nyní do komise svého zástupce vysílá každá z osmadvaceti členských zemí EU. Poslance Evropského parlamentu by si měli podle jeho představ voliči vybírat i z mezinárodních kandidátek, na jejichž základě by se obsazovala polovina všech poslaneckých křesel.
V zahraniční politice je podle francouzského prezidenta mimo jiné nutné stanovit si cíle v oblasti Středozemního moře a severní Afriky, odkud do Evropy přichází tisíce migrantů. Aby se dala migrace zvládnout, bude potřeba reformovat unijní imigrační politiku, vytvořit evropský azylový úřad a společnou databázi žadatelů o azyl, řekl prezident.
Macron navrhl také vznik evropské prokuratury pro boj proti kriminalitě a terorismu, ale například i společné civilní obrany v mimořádných situacích.
Francouzská armáda nejen pro Francouze
Prohloubit je podle Macrona nutné také spolupráci členských zemí v obraně. Unie by měla vytvořit společné intervenční síly, společný obranný rozpočet a společnou doktrínu. Evropská intervenční jednotka by podle jeho představ měla vzniknout kolem roku 2020.
Možnost vstoupit do francouzské armády chce Macron otevřít i občanům jiných členských zemí Evropské unie. Ostatním unijním zemím navrhl, aby na dobrovolné bázi umožnily totéž.
Ve svém projevu se Macron věnoval také mladým lidem. Vyzval ke vzniku evropských univerzit. Do roku 2024 by jich podle něj měly být dvě desítky. Do stejného roku by chtěl dosáhnout toho, aby každý student v Evropské unii uměl alespoň dva evropské jazyky.
Eurozóna se společným rozpočtem
Francouzský prezident vyzval ke zdanění finančních transakcí na úrovni Evropské unie a žádal také účinnější ekologický boj pomocí spravedlivé uhlíkové daně, která by se dotkla i výrobců ze zemí mimo EU. Země platící společnou měnou euro by měly mít společný rozpočet a společného ministra financí.
Macron vybídl i ke vzniku evropské agentury pro inovace, která by podporovala rozvoj v elektronice a přitahovala talenty v oboru. V budoucí digitální evropské ekonomice by se hodnoty měly zdaňovat tam, kde vznikají, aby byla lépe chráněna autorská práva, řekl.
Žádal i vytváření „evropských šampionů“ v transformaci na digitální ekonomiku. „Digitální jednotný trh je příležitostí k ochraně ekonomických dat našich podniků,“ uvedl Macron. „Evropa musí být průmyslovou a finanční velmocí,“ zdůraznil. V digitální Evropě by také měla být přidaná hodnota daněna tam, kde vzniká, a tak by měla být i lépe chráněna autorská práva.
To my jsme Brusel, připomněl Macron
Ve svém projevu odsoudil francouzský prezident evropské politiky, kteří dopustili, aby se o EU začalo pochybovat a aby ji lidé začali vnímat jako bezmocnou byrokracii. Dopustili jsme, aby se uchytila myšlenka, že za všechno může Brusel, musíme si ale uvědomit, že my jsme Brusel, řekl Macron. Evropská unie je nyní podle něj křehčí, neboť je vystavena přeháňkám globalizace.
Německým politikům se Macronova vize líbí
Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel, jehož sociálnědemokratická SPD po nedělních volbách odchází do opozice, návrhy francouzského prezidenta ocenil. „Právě nyní musíme využít možnosti francouzsko-německého tandemu, který přinese Evropě více demokracie, zapojí do činnosti občany a připraví Evropu na budoucnost,“ řekl Gabriel. „S námi může počítat,“ dodal.
Pochvalné ohlasy se ozývají také z tábora německých liberálů FDP, se kterými konzervativní kancléřka Angela Merkelová vyjednává o nové vládní koalici, liberálové však podle agentury Reuters odmítají Macronovu vizi společného rozpočtu zemí platících eurem.
„Prezident Macron přednesl odvážný projev, i když ne se všemi návrhy FPD souhlasí,“ uvedl německý europoslanec a člen liberální Svobodné demokratické strany (FDP) Alexander Lambsdorff.
Pochválil Macronovu výzvu posílit vojenskou spolupráci v EU a využít možnosti, které nabízí digitalizace, naopak odmítl myšlenku jednotného rozpočtu eurozóny. „Problémem v Evropě není nedostatek veřejných zdrojů, ale nedostatek reforem. A rozpočet eurozóny by byl špatným podnětem,“ dodal.
Podobně jako Lambsdorff označil Macronův projev za statečný i Gabriel, podle něhož se francouzský prezident vyslovil proti nacionalismu a pro reformovanou, posílenou a jednotnou Evropu.