Macron se chce pustit do znovuzaložení Evropy. Pomalí nemají zdržovat ty rychlejší

Nahrávám video

K vytvoření vícerychlostní Evropy vyzval ve svém projevu na půdě pařížské Sorbonny francouzský prezident Emmanuel Macron. Pomalí podle něj nemají právo zdržovat ty rychlé. Spolupráci by chtěl v rámci Evropské unie prohloubit v zahraniční politice, v oblasti bezpečnosti, obrany, tajných služeb i justice. Země se zájmem o změny ve prospěch jednodušší a efektivnější EU by mohly společnou skupinu vytvořit už v nadcházejících týdnech, řekl Macron.

Evropa bude žít jen myšlenkou, kterou si o ni vytvoříme.
Emmanuel Macron

Pro budoucnost Evropské unie, která je „odkazem našich předků“, je podle Macrona důležité prohloubit spolupráci v mnoha oblastech. V současnosti podle něj v EU chybí „kultura spolupráce“. Společenství je pomalé, slabé a nevýkonné.

Rozhodující silou pro změny v EU bude francouzsko-německý tandem, uvedl prezident. Země, které budou mít zájem se podílet na jeho vizi evropské budoucnosti, by podle něj mohly v příštích týdnech vytvořit skupinu věnovanou „znovuzaložení Evropy“.

V budoucí Evropské unii, která projde obrodou a která bude jednodušší, pak bude mít podle Macrona opět své místo také Británie, která se loni rozhodla pro odchod z bloku. 

Jedním z témat téměř dvouhodinového projevu byla také reforma evropských institucí. Macron se vyslovil pro „Evropskou komisi o patnácti členech“. Nyní do komise svého zástupce vysílá každá z osmadvaceti členských zemí EU. Poslance Evropského parlamentu by si měli podle jeho představ voliči vybírat i z mezinárodních kandidátek, na jejichž základě by se obsazovala polovina všech poslaneckých křesel.

Macron vystoupil na půdě Sorbony
Zdroj: Reuters

V zahraniční politice je podle francouzského prezidenta mimo jiné nutné stanovit si cíle v oblasti Středozemního moře a severní Afriky, odkud do Evropy přichází tisíce migrantů. Aby se dala migrace zvládnout, bude potřeba reformovat unijní imigrační politiku, vytvořit evropský azylový úřad a společnou databázi žadatelů o azyl, řekl prezident.

Macron navrhl také vznik evropské prokuratury pro boj proti kriminalitě a terorismu, ale například i společné civilní obrany v mimořádných situacích.

Francouzská armáda nejen pro Francouze

Prohloubit je podle Macrona nutné také spolupráci členských zemí v obraně. Unie by měla vytvořit společné intervenční síly, společný obranný rozpočet a společnou doktrínu. Evropská intervenční jednotka by podle jeho představ měla vzniknout kolem roku 2020.

Možnost vstoupit do francouzské armády chce Macron otevřít i občanům jiných členských zemí Evropské unie. Ostatním unijním zemím navrhl, aby na dobrovolné bázi umožnily totéž.

Ve svém projevu se Macron věnoval také mladým lidem. Vyzval ke vzniku evropských univerzit. Do roku 2024 by jich podle něj měly být dvě desítky. Do stejného roku by chtěl dosáhnout toho, aby každý student v Evropské unii uměl alespoň dva evropské jazyky.

Emmanuel Macron během projevu na Sorboně
Zdroj: Reuters

Eurozóna se společným rozpočtem

Francouzský prezident vyzval ke zdanění finančních transakcí na úrovni Evropské unie a žádal také účinnější ekologický boj pomocí spravedlivé uhlíkové daně, která by se dotkla i výrobců ze zemí mimo EU. Země platící společnou měnou euro by měly mít společný rozpočet a společného ministra financí.

Macron vybídl i ke vzniku evropské agentury pro inovace, která by podporovala rozvoj v elektronice a přitahovala talenty v oboru. V budoucí digitální evropské ekonomice by se hodnoty měly zdaňovat tam, kde vznikají, aby byla lépe chráněna autorská práva, řekl.

Žádal i vytváření „evropských šampionů“ v transformaci na digitální ekonomiku. „Digitální jednotný trh je příležitostí k ochraně ekonomických dat našich podniků,“ uvedl Macron. „Evropa musí být průmyslovou a finanční velmocí,“ zdůraznil. V digitální Evropě by také měla být přidaná hodnota daněna tam, kde vzniká, a tak by měla být i lépe chráněna autorská práva.

To my jsme Brusel, připomněl Macron

Ve svém projevu odsoudil francouzský prezident evropské politiky, kteří dopustili, aby se o EU začalo pochybovat a aby ji lidé začali vnímat jako bezmocnou byrokracii. Dopustili jsme, aby se uchytila myšlenka, že za všechno může Brusel, musíme si ale uvědomit, že my jsme Brusel, řekl Macron. Evropská unie je nyní podle něj křehčí, neboť je vystavena přeháňkám globalizace.

Sigmar Gabriel
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Německým politikům se Macronova vize líbí

Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel, jehož sociálnědemokratická SPD po nedělních volbách odchází do opozice, návrhy francouzského prezidenta ocenil. „Právě nyní musíme využít možnosti francouzsko-německého tandemu, který přinese Evropě více demokracie, zapojí do činnosti občany a připraví Evropu na budoucnost,“ řekl Gabriel. „S námi může počítat,“ dodal.

Pochvalné ohlasy se ozývají také z tábora německých liberálů FDP, se kterými konzervativní kancléřka Angela Merkelová vyjednává o nové vládní koalici, liberálové však podle agentury Reuters odmítají Macronovu vizi společného rozpočtu zemí platících eurem.

„Prezident Macron přednesl odvážný projev, i když ne se všemi návrhy FPD souhlasí,“ uvedl německý europoslanec a člen liberální Svobodné demokratické strany (FDP) Alexander Lambsdorff.

Pochválil Macronovu výzvu posílit vojenskou spolupráci v EU a využít možnosti, které nabízí digitalizace, naopak odmítl myšlenku jednotného rozpočtu eurozóny. „Problémem v Evropě není nedostatek veřejných zdrojů, ale nedostatek reforem. A rozpočet eurozóny by byl špatným podnětem,“ dodal.

Podobně jako Lambsdorff označil Macronův projev za statečný i Gabriel, podle něhož se francouzský prezident vyslovil proti nacionalismu a pro reformovanou, posílenou a jednotnou Evropu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Děti v Hrušivce vyrůstají za zvuku ruských dronů. Mnozí obyvatelé ale nechtějí odejít

Ukrajinská obec Hrušivka v Dněpropetrovské oblasti, ležící podle mapy projektu DeepState šestnáct kilometrů od frontové linie, čelí ruskému dělostřeleckému ostřelování a útokům dronů. Při jednom z posledních útoků v jejím okolí podle místních zahynul dospívající chlapec a jeho dva kamarádi utrpěli zranění. Ruské síly útočí také na centrum obce, kde lidé nakupují a děti si hrají. Úřady přesto dosud nenařídily povinnou evakuaci rodin s dětmi. Jak se místní před útoky chrání a proč nechtějí odejít?
před 1 hhodinou

VideoZ fronty do Bruselu: Barbora Maxová o proměnách války i unijní politice

Od válečného zpravodajství v krytech a pod protidronovými sítěmi v Chersonu až po diplomacii v unijních kuloárech. Dlouholetá reportérka České televize Barbora Maxová v podcastu Za Horizont reflektuje svých devět náročných turnusů na Ukrajině, proměnu válečné reality i únavu tamní společnosti. Proč po čtyřech letech opouští frontovou linii a jaké výzvy ji čekají v nové roli stálé zpravodajky ČT v Bruselu? O geopolitice, tlaku na veřejnoprávní média i o tom, zda má klasická novinařina v době AI ještě šanci. Moderuje Tomáš Šponar.
před 1 hhodinou

Sever Chile se potýká s dešti a sesuvy půdy

Severní Chile zasáhly mimořádně silné deště, které v oblasti vyvolaly záplavy a sesuvy půdy. Nejhůře postižená je provincie Tocopilla v regionu Antofagasta, kde voda a bahno zaplavily části města Tocopilla a narušily silniční spojení. Chilské úřady kvůli rozsahu škod vyhlásily v provincii stav katastrofy a nařídily preventivní evakuace v některých ohrožených oblastech. Déšť zasáhl i další části severu země a úřady varují před pokračujícím rizikem rychle tekoucí vody a dalších sesuvů.
před 1 hhodinou

Vojenské cvičení Jižní Koreje a USA skončí téměř o týden dříve. KLDR to „nezajímá“

Každoroční společná vojenská cvičení Jižní Koreje s USA skončí dříve, než se plánovalo, uvedla jihokorejská armáda. Cvičení s názvem Ulchi Freedom Shield (UFS) začala v pondělí a skončí v pátek. Původně měla trvat jedenáct dní, tedy do 27. srpna, informovaly světové agentury. Prohlášení armády přišlo poté, co v neděli americký prezident Donald Trump oznámil omezení americké účasti na cvičení, protože podle něj vysílala Pchjongjangu „naprosto nevhodný a nepřátelský signál“. KLDR však ve středu vzkázala, že zemi rozhodnutí USA nezajímá.
04:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelská armáda vyšetřuje možné válečné zločiny v Gaze

Izraelská armáda zahájila první vyšetřování možných zločinů připisovaných izraelským silám od začátku války v Pásmu Gazy, napsal server The Jerusalem Post. Týká se mimo jiné zabití pětileté palestinské dívky Hind Radžab, její rodiny a patnácti palestinských záchranářů. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na sdělení armády, která se nyní rozhodla vyšetřovat pět z celkem 150 oznámených incidentů.
před 1 hhodinou

Ukrajinský parlament schválil jmenování Chmary ministrem obrany

Ukrajinský parlament schválil návrh prezidenta Volodymyra Zelenského na jmenování Jevhena Chmary ministrem obrany, informuje web RBK-Ukrajina. O něco dříve poslanci odhlasovali opětovné jmenování Andrije Sybihy ministrem zahraničí. Podle serveru pro Sybihu hlasovalo 266 poslanců a pro Chmaru 312. Konec vládní služby předchozího ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolal v zemi pouliční protesty.
12:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský dron zasáhl mikrobus v Chersonu, Ukrajina opět mířila na ruský průmysl

Čtyři mrtvé a pět zraněných si vyžádal útok ruského FPV dronu na mikrobus v jihoukrajinském Chersonu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V Záporožské oblasti zase po ruských úderech zemřeli dva lidé. Ukrajinské drony v noci na středu útočily na průmyslovou oblast ve městě Ufa v Baškortostánu a zřejmě také na závod na výrobu výbušnin v Dzeržinsku v Nižegorodské oblasti, tvrdí média a někteří regionální činitelé.
09:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Chorvatsku zatkli Ukrajince podezřelého z útoku na Nord Stream

V Chorvatsku byl zatčen ukrajinský státní příslušník podezřelý z útoku na baltské plynovody Nord Stream v roce 2022. Informovalo o tom spolkové státní zastupitelství v Karlsruhe. Úřad v prohlášení identifikoval zatčeného jako ukrajinského občana Vladimira Z. Dodal, že byl zadržen v chorvatské Pule místními policejními složkami, které jednaly na základě evropského zatykače.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.