„Obrazy místo slov a slova místo činů“ – tak popsal web Politico dosavadní prezidentství Emmanuela Macrona. Nejmladší nájemník Elysejského paláce v historii má za sebou sto dnů v úřadě, za které si vysloužil smíšená hodnocení. Zatímco v zahraničí je stále oblíbený, doma jeho popularita po razantním nástupu výrazně klesla.
Podle průzkumu společnosti Ifop z minulého týdne je teď s Macronem spokojeno jen 36 procent dotázaných. Je to horší výsledek, než jaký za stejně dlouhou dobu vládnutí zaznamenali jeho nepopulární předchůdci Nicolas Sarkozy a Francois Hollande. Po sto dnech v úřadu s nimi bylo spokojeno 66 procent, resp. 55 procent lidí.
Přízeň si Macron získal omezením výhod pro zákonodárce. Na začátku srpna schválilo Národní shromáždění, ve kterém má většinu Macronovo hnutí Republika v pohybu, zrušení speciálních podmínek pro penze a podporu v nezaměstnanosti.
Zrušena byla také takzvaná parlamentní rezerva, z níž jednotliví zákonodárci dostávali k dispozici rozpočty, které pak mohli ve svých volebních okrscích využívat podle svého vlastního uvážení.
Nový zákon „pro morálku v politice“, který má přispět k odstranění korupčního prostředí mezi zákonodárci, se ale netýká jen poslanců a senátorů, nýbrž také jiných volených zástupců v rámci vlády, kteří nově nesmějí zaměstnávat své příbuzné v parlamentu. Konzervativní opozice chce zákon napadnout u ústavního soudu.
Červencový Macronův projev o prioritách v úřadě
Jedním z hlavních bodů Macronova předvolebního programu byly škrty ve veřejných výdajích. Každým rokem má jít o 60 miliard eur, čímž chce udržet limit schodku pod třemi procenty HDP a dodržet tak maastrichtská kritéria, která Francie roky porušovala.
Mezi dosavadní úsporná opatření patří zmražení mezd státních zaměstnanců, zrušení finančních náhrad za první den v pracovní neschopnosti či zvýšení příspěvků do sociálního pojištění u důchodců s vyššími penzemi.
Na popularitě Macronovi ubralo také snížení příspěvků na bydlení pro sociálně slabé. Zkrácení této podpory o pět eur za měsíc způsobilo dokonce násilné protesty. Přičítá se k tomu i dlouhé přešlapování kolem slibovaného zrušení daně z bydlení pro 80 procent domácností.
Plánované škrty v armádním rozpočtu způsobily roztržku mezi prezidentem a šéfem generálního štábu armády Pierrem de Villiersem, který úspory ostře kritizoval a nakonec na svou funkci rezignoval.
Žádný rozpočet pro první dámu
Nepříznivě také působily mediálně ještě vděčnější kauzy, jako byla Macronova snaha přidělit zvláštní status a právo na vlastní rozpočet manželce Brigitte jakožto první dámě země. Návrh byl o to pikantnější, že byl právě prosazen zákon zakazující zákonodárcům zaměstnávat rodinné příslušníky.
Proti vzniku „úřadu“ manželky hlavy státu vznikla petice, kterou podepsalo kolem 300 tisíc lidí. Macron původně slíbil, že v případě, že jich bude půl milionu, svůj záměr zváží. Elysejský palác nakonec v pondělí oznámil, že prezidentově manželce byla udělena oficiální reprezentativní neplacená role.
Sestupný trend v příznivém hodnocení Macrona se projevil i u vlády premiéra Édouarda Philippa, která už od prvních týdnů poněkud ztratila tvář nuceným odchodem čtyř ministrů právě kvůli nesrovnalostem ohledně zaměstnávání příbuzných či straníků.
Téměř dvě třetiny Francouzů jsou také proti reformě pracovního trhu, dalšímu z hlavních Macronových předvolebních témat. Reforma má trh liberalizovat a mimo jiné podpořit vznik pracovních míst. Její detaily jsou stále projednávány, výsledek se očekává koncem srpna. Odbory chystají kvůli reformě na září protesty.
Prezidenta na podzim čeká boj o rozpočet na příští rok, ve kterém musí najít další úspory ve výši 11 miliard eur (288 miliard korun), aby splňoval ekonomická kritéria Evropské unie. To se může dotknout reforem týkajících se podpory v nezaměstnanosti a důchodů.
Pozvednout prestiž Francie
Převážně pozitivně je zatím vnímáno Macronovo sebejisté vystupování v oblasti zahraniční politiky. Na první zahraniční návštěvu, která je vždy svým způsobem symbolická, vyrazil do Berlína, kde se s kancléřkou Merkelovou dohodl na vytvoření plánu pro střednědobý rozvoj Evropské unie. Znovu také zdůraznil, že možnost změnit smlouvy EU je na stole.
S britskou premiérkou Mayovou se zase domluvil na spuštění „velice konkrétního“ protiteroristického „akčního plánu“. Pozornost vzbudilo Macronovo prodloužené podání ruky s americkým prezidentem Trumpem (Macron později tvrdil, že tak učinil schválně) či kritika poměrů v Rusku v přítomnosti ruské hlavy státu Putina na návštěvě ve Versailles.
Na svém prvním evropském summitu Macron kritizoval východní křídlo EU za to, že nechce přijímat uprchlíky. Po setkání s premiéry zemí V4 ale předseda české vlády Sobotka řekl, že Macron je připraven k intenzivnější diskusi se zeměmi střední Evropy.
Macron se tak zatím zaměřoval hlavně na pozvednutí prestiže Francie v zahraničí. Francouzští diplomaté hodnotí kladně jeho vyjednávací styl, zároveň ale přiznávají, že prezident se má stále co učit, pokud jde o podstatu věci.
„Emmanuel Macron opouští dobu hájení a vstupuje do ovzduší, kdy musí přebírat politickou zodpovědnost za svá rozhodnutí,“ shrnul politolog Jérome Fourquet. „Riziko, před nímž nyní prezident stojí, je, že Francouzi postupně přecházejí z hodnocení 'brilantní a všechno se mu podaří' na 've skutečnosti je to všechno jen komedie',“ uzavřel.
