Sobotka po setkání V4 s Macronem: Francie má zájem o dialog

Premiéři středoevropských členských zemí EU mají za sebou první jednání s novým francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Uskutečnilo se před začátkem pátečního programu unijního summitu v Bruselu. Podle předsedy české vlády Bohuslava Sobotky má Francie zájem o intenzivnější dialog se státy takzvané Visegrádské skupiny.

Lídři V4 se s Macronem předběžně dohodli na uspořádání společné vrcholné schůzky počátkem podzimu.

„Byla to velmi otevřená debata. Dotkli jsme se všech témat, která jsou teď aktuální v rámci EU. Ať už jsou to témata sporná nebo témata, kde máme společný pohled na věc,“ uvedl Sobotka. Macron podle něj potvrdil, že je připraven k intenzivnější diskusi se zeměmi střední Evropy. Sobotka ale také upozornil, že tato první schůzka nemohla přinést sblížení postojů například v pohledu na řešení migrační problematiky.

Dominantní byla v diskusi problematika trvajících velkých rozdílů v životní úrovni mezi východem a západem EU, mezi jejími staršími a novějšími členskými zeměmi, uvedl Sobotka. Není podle něj možné připustit budování bariér na vnitřním trhu.

„Diskutovali jsme o velkých rozdílech, které jsou ve mzdách. Cílem evropské politiky by mělo být, abychom využili všech možností, které nám dává evropská spolupráce, společný trh, ke konvergenci,“ podotkl předseda vlády. Francouzskou stranu vyzval, aby se pokusila přesvědčit francouzské firmy k rychlejšímu zvyšování platů v ČR.

Diskuse se podle něj tak týkala také problémů, které z těchto rozdílů plynou, například jaké mají důsledky pro trh práce v některých unijních zemích. Francie se totiž s poukazem na „boj proti sociálnímu dumpingu“ snaží bránit levnější pracovní síle z východu EU. Na unijní úrovni se spor projevuje například ve vleklé debatě okolo směrnice o vysílání pracovníků a v požadavcích, aby například řidiči z východních zemí Unie pobírali francouzskou minimální mzdu.

Dohodli se, že se zkusí dohodnout

Výsledkem schůzky je dohoda o setkání expertů ze zemí V4 a Francie, kteří by se měli pokusit najít cestu z nynější patové situace. Čeští, slovenští, polští a maďarští experti se také sejdou se svými partnery ze zemí Beneluxu, tedy Belgie, Nizozemska a Lucemburska.

Jen krátce před příjezdem na nynější summit EU se Macron vyjádřil na adresu středoevropských zemí velmi kriticky. V rozhovoru s novináři z osmi deníků totiž kritizoval údajně zrádný a cynický přístup východoevropských politiků k záležitostem EU. Unie jim podle těchto jeho interview slouží pouze k čerpání peněz, aniž by respektovali její hodnoty a pravidla – a za to by prý měli pykat.

„Vyjadřování se takovým způsobem neslouží k budování vzájemné důvěry. To zaznělo jasně a jednoznačně. Počítáme s tím, že prezident Macron si uvědomí nevhodnost některých formulací, které zazněly,“ řekl po schůzce visegrádských premiérů s francouzským prezidentem polský státní tajemník pro EU Konrad Szymanski.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tisíce lidí se ve Vatikánu naposledy rozloučily s papežem

Ve Vatikánu skončilo třídenní veřejné loučení se zesnulým papežem Františkem. Hold mu přišlo vzdát 250 tisíc truchlících, uvedla vatikánská služba. Organizátoři na sobotním pohřbu očekávají kolem 200 tisíc lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Putin a Witkoff jednali o obnovení přímých rozhovorů Kyjeva a Moskvy

Páteční tříhodinové jednání ruského vládce Vladimira Putina s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem bylo konstruktivní a užitečné, prohlásil podle agentur Putinův poradce Jurij Ušakov. Podle ruské agentury RIA Novosti doplnil, že debata se týkala i možného obnovení přímých rozhovorů mezi Moskvou a Kyjevem. Witkoff jednání zatím nijak nekomentoval, ale Trump jeho misi označil za dobrou.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Indické a pákistánské jednotky po sobě střílely v Kašmíru

Na hranicích rozdělujících Kašmír došlo v pátek ke střelbě mezi armádami Indie a Pákistánu. OSN proto vyzvala Dillí i Islámábád k „největší možné zdrženlivosti“.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Itálie si připomíná osmdesát let od pádu fašismu

Itálie si připomíná výročí pádu fašismu. Před osmdesáti lety vydal Národní osvobozenecký výbor výzvu k všeobecnému povstání a partyzáni začali osvobozovat Janov, Turín a Milán. Do odboje se jich zapojilo až čtvrt milionu. Jedním z hlavních center partyzánského velení se stalo Palazzo Marino v Miláně, odkud byl i vydán příkaz k popravě Benita Mussoliniho. Vzpomínkové akce se konají po celé zemi. Kvůli sobotnímu pohřbu papeže Františka však mají oslavy střízlivější charakter.
před 5 hhodinami

Při výbuchu nálože v autě u Moskvy zahynul ruský generál

Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Horší než Alcatraz. Věznice v Salvadoru je „fabrika na lidskou zkázu“

Světlo nikdy nezhasíná, jí se holýma rukama a návštěvy nejsou povolené. Tak vypadá život v jednom z největších a nejdrsnějších žalářů světa, který nechal postavit salvadorský prezident Nayib Bukele. Obří věznice pojme desetitisíce osob. Šéf Bílého domu Donald Trump do ní poslal stovky údajných členů gangů. Kritici nazývají zařízení „černou dírou lidských práv“. Podle experta Lukáše Dirgy jde o „fabriku na zkázu lidského bytí“.
před 10 hhodinami

Trumpovy výpady udělaly z kanadských liberálů favority voleb

Kanadští liberálové měli podle průzkumů ztrátu dvaceti procentních bodů za opozičními konzervativci a směřovali k porážce ve volbách, které jsou vypsané na 28. dubna. Útočná rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě však během uplynulých měsíců semkla voliče kolem vládních liberálů, kterým se podařilo zvrátit dosavadní trend. Jejich podpora vzrostla i v provincii Québec, která v uplynulých volbách byla doménou strany Québecký blok (QB).
před 15 hhodinami

V Narvě na hranici s Ruskem vytvoří Estonsko vojenskou základnu

Pobaltské státy od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posilují svou obranyschopnost. Estonsko tento týden oznámilo, že v pohraničním městě Narva vznikne vojenská základna se stovkami vojáků. Společně s Litvou a Lotyšskem už dříve informovaly o vybudování „obranné linie“ na hranicích s Běloruskem a Ruskem. Jeho menšina v Pobaltí čítá skoro devět set tisíc osob.
před 17 hhodinami
Načítání...